Hlavní obsah

Parlamentní spor o svaz bojovníků. Sněmovna posílá miliony, Senát se distancuje

Foto: Repro: zasvobodu.cz

Předseda ČSBS Jaroslav Vodička.

Reklama

Další políček pro Český svaz bojovníků za svobodu. Nové vedení Senátu se nechce účastnit vzpomínkových akcí, které svaz pořádá. Kontroverzní organizace, která v minulosti čelila kritice třeba za ocenění komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, přitom letos ze státního rozpočtu dostane přes šest milionů korun. Přesto, že byl premiér Babiš původně proti.

Článek

Až se politici a zástupci veřejného života sejdou koncem března u pomníku kapitána Václava Morávka v pražských Dejvicích, bude na setkání nejspíš chybět zástupce horní komory parlamentu. Pietní vzpomínka na hrdinu protinacistického odboje je totiž letošní první akcí, kterou pořádá kontroverzní Český svaz bojovníků za svobodu. A s touto institucí Senát spojovaný už být nechce.

„Na akce pořádané organizací, kterou vedou konfidenti komunistické policie vyznamenávající oceněním Za vlast a za svobodu příslušníky VB, kteří mě při Palachově týdnu v lednu 1989 honili po Václaváku, za Senát rozhodně chodit nemám. A taky nebudu!,“ vysvětluje na svém facebookovém profilu nově zvolený místopředseda Senátu Jiří Růžička.

Odkazuje při tom na události z loňského října, kdy svaz vyznamenal pamětní medailí s nápisem Za vlast a za svobodu komunistického poslance a bývalého příslušníka pohotovostních pluků VB Zdeňka Ondráčka.

Právě Růžička patří mezi hlavní iniciátory usnesení, které na půdě horní komory vzniká. Týkat se má celkem osmnácti akcí, kde svaz vystupuje jako pořadatel. Většina z nich je přitom spojená s osobnostmi a událostmi druhé světové války, od jejíhož vypuknutí letos uplyne přesně osmdesát let.

Výjimka pro Lidice a Terezín

„Ještě musíme vyřešit, jak konkrétně to uděláme. Některé ty akce jsou významné a chceme se k nim také připojit,“ reagoval na dotaz Seznamu Růžička. Zástupci Senátu by tak například mohli přijít na místo piety v jiný čas, než stanovuje oficiální pozvání, nebo místo sebe poslat jen květinový dar.

Už nyní je jasné, že se případný „bojkot“ tří pietních akcí týkat nebude, byť ČSBS vystupuje jako jejich spoluorganizátor: „Samozřejmě jsou akty jako Terezín nebo Lidice a Ležáky, těch se bez ohledu na to, kdo tam bude vystupovat, zúčastním, to je nad jakoukoliv pochybnost,“ potvrzuje šéf Senátu Jaroslav Kubera.

S výhradami kolegů obecně vůči stávajícímu vedení svazu ovšem Kubera souhlasí. „Organizace, která vyznamenává bijce z Národní třídy, je pro nás samozřejmě problém. Nemůžeme se však úplně distancovat od hnutí, které má své ratio a jen v tuto chvíli tam vládne pan Vodička,“ dodává Kubera.

Doporučení Organizačního výboru Senátu, které má „kauzu“ na starosti, prý ale respektovat bude.

Mapa Jiřího Hoška: Popírání holokaustu. Po stopách nebezpečného fenoménu, se kterým se dá bojovat.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy

Senát kritizuje, Sněmovna platí

Není to poprvé, co se Senát proti svazu a jeho čelním představitelům ostře vymezil.

Loni v říjnu zrušil tehdejší předseda horní komory Milan Štěch jen pár dní předem jeho akci ke stému výročí založení Československé republiky, kterou svaz pod jeho záštitou hodlal uspořádat právě na půdě Senátu. Štěch se tak rozhodl dva dny po zmíněném Ondráčkově vyznamenání. „Vzhledem k aktuální situaci se předseda Senátu po pečlivém zvážení rozhodl akci zrušit,“ naznačovala tehdy, že spolu Štěchovo rozhodnutí a Ondráčkovo vyznamenání souvisí, mluvčí Eva Davidová.

Kritika směrem ke svazu zněla v té době také z dolní komory parlamentu. Premiér Andrej Babiš nejprve dokonce odmítl, aby organizace dostávala ze státního rozpočtu další peníze. Návrh rozpočtu pro rok 2019 obsahoval i dotaci pro organizaci ve výši 6,3 milionů. „Nevím, kdo to navrhl, já s tím určitě nebudu souhlasit,“ prohlásil na říjnové schůzi sněmovny Babiš.

Názor ale změnil rychle. Právě i penězi pro svaz totiž komunisté podmínili své hlasy při závěrečném hlasování o rozpočtu. A protože bez nich by menšinový kabinet návrh neprosadil, vládní koalice ANO a ČSSD ustoupila a dotaci pro svaz bojovníků v rozpočtu pro letošní rok ponechala.

„Pofidérní spolek“

Zatímco spor o státní peníze pro ČSBS se tím uzavřel, pokračování má diskuze, která o nich ve sněmovně na podzim zněla jednacím sálem.

„Není jistě úkolem poslanců a vlády mluvit o spolkové činnosti občanského života, pokud neporuší zákony této země. Je však bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu, který se v tomto státě držel 40 let za pomocí vražd a sovětských tanků, z veřejných peněz,“ ptal se během říjnových interpelací premiéra Babiše poslanec ODS Jakub Janda.

Svaz kvůli tomu na něj podal trestní oznámení. Jandova slova proto bude na konci ledna řešit sněmovní Mandátový a imunitní výbor.

Janda si však za svými slovy stojí. A je prý ochotný přijmout i případný trest v podobě měsíčního poslaneckého platu. „V minulosti lidé za svá slova umírali v lágrech, co je proti tomu poslanecký plat? Všem lidem, kteří zahynuli rukama komunistických katů, to dlužíme. Jak bychom měli obstát sami před sebou, pokud bychom přihlíželi vyznamenávání komunistických fízlů z rukou bývalých estébáků medailemi za svobodu a ještě (ta drzost) platit si to z veřejných peněz?“ řekl Janda pro webový deník Forum 24.

Kvůli nesouhlasu s tím, jak ČSBS vystupuje, se od něho v minulosti odvrátila řada jeho dřívějších sympatizantů a členů. Loni na podzim své členství ukončil kardinál Dominik Duka. V téže době mu vrátil udělenou pamětní medaili plzeňský hejtman Josef Bernard (ČSSD).

Masivní „exodus“ zažil spolek i už v roce 2016, kdy jeho řady kvůli údajně neprůhlednému hospodaření a politizaci opustily stovky lidí.

Reklama

Doporučované