Článek
Vodní díla Vltavské kaskády vznikla postupně od třicátých až do devadesátých let 20. století. V cestě však stavitelům přehrad stálo několik vesnic, které se dnes skrývají na dně vodních děl. Posledními dokončenými díly jsou přehrada Kořensko a Hněvkovice, práce na druhé zmíněné trvaly dokonce až do roku 2010. Teprve nyní se však tým badatelů snaží zjistit, jak to na dnes již zaniklých místech dříve vypadalo. Nejde přitom o jednoduchou práci. Archivy jsou často uspořádané nepřehledně, některé historické důkazy chybí nebo jsou špatně zařazeny. Možná i právě proto jde o zajímavý projekt.
„Cílem je shromáždit všechny dostupné dokumenty, fotografie a mapy, ale i další materiály, které s proměnou krajiny kolem Vltavy souvisí,“ popisuje hlavní smysl existence projektu „Vltava – dokumentace zaniklé krajiny“ dokumentarista, spisovatel a fotograf Vojtěch Pavelčík, který se v bádání sám angažuje.
Vltavská vodní díla lákají i potápěče, kteří se k zatopeným stavbám vydávají. „Třeba na Orlické přehradě kousek od orlické hráze pod vrchem Bořím se nacházela vesnička Těchnič. Tam dodneška na dně přehrady stojí kostel i s věží,“ vypráví Pavelčík. Spatřit se dá i zatopená vodní elektrárna, která dodávala energii pro pivovar v Protivíně. Vidět ji však lze jen čas od času, kdy hladina nádrže klesne o několik metrů.
Některé památky však neskončili na dně přehrad. Stádlecký most, který dnes vede přes řeku Lužnici, původně překlenoval Vltavu u Podolska. Jde o poslední empírový řetězový most a jelikož byl už v době výstavby vodního díla národní památkou, byl rozložen a přemístěn na místo, které se podle Pavelčíka původnímu umístění velmi podobá.
Jak je sběr fotografií a dokumentů náročný a další zajímavosti, přidává Vojtěch Pavelčík v úvodním videu.
Rozhovor je součástí pořadu Ráno na gauči, který můžete sledovat každý všední den od 7 hodin na Televizi Seznam.
Návod k jejímu naladění najdete zde.
