Přehledně: Jak a proč si šetřit u penzijního spoření?

Jak informoval SZ Byznys, Česká správa sociálního zabezpečení před nedávnem spustila aplikaci, díky které zjistíte předpokládanou výši měsíční penze. Umožňuje zjistit, kdy do důchodu půjdete.

Výsledek nepotěší. Ve většině případů zjistíte, že na vás od státu čeká jen velmi malý příspěvek.

Vyplatí se tedy uvažovat o tom, jestli nevzít důchodovou situaci do svých rukou. Jednou z možností je doplňkové penzijní spoření.

Lidé si ho někdy pletou s penzijním připojištěním. Oba tyto fondy jsou součástí takzvaného třetího pilíře důchodového systému v Česku, přesto se však v některých ohledech liší. Nejdříve ze všeho je nutné zdůraznit, že penzijní připojištění už nejde uzavřít. Bylo to možné jen do konce roku 2012, od roku 2013 si lidé mohou spořit na penzi přes doplňkové penzijní spoření.

Dnes se spoření tímto způsobem praktikuje přes takzvané transformované fondy. Výhodou penzijního připojištění byla a je hlavně garance nezáporného zhodnocení. I kdyby se transformovanému fondu nedařilo, roční zhodnocení nemůže být méně než 0 procent. Druhou výhodou je možnost vybrat si část naspořených peněz už po 15 letech.

Podstatný je každopádně příspěvek od státu. Ten posílá podle výše příspěvku klienta až 230 Kč měsíčně, lze ušetřit také na daních (vizte níže). Dříve šlo posílat na penzijní připojištění i stokorunu, dnes jsou to minimálně tři stovky. Pokud je to méně, na státní podporu nedosáhnete. Přispět na penzi může i zaměstnavatel jako jeden z benefitů. Až do 50 tisíc korun za rok jsou tyto prostředky osvobozené od sociálního i zdravotního pojištění.

Na druhou stranu vás ale čeká zhodnocení maximálně okolo dvou procent ročně. To už nepokryje inflaci, která třeba v loňském roce vystoupala podle Českého statistického úřadu průměrně na 3,2 procenta. Naposledy byla pod dvouprocentní hranicí v roce 2016.

Od roku 2013 je možné spořit si na penzi ve třetím pilíři už jen prostřednictvím doplňkového penzijního spoření (účastnické fondy). Do něj si vkládáte peníze a i v tomto případě vám přispěje stát. Doplňkové penzijní spoření je, stejně jako jeho předchůdce, dobrovolné, lze uzavřít jen jedno (nikoliv více naráz) a nijak neovlivňuje penzi, kterou posílá stát.

Největší výhodou doplňkového penzijního spoření (i původního spoření) jsou určitě státní příspěvky a daňové úlevy.

Základem jsou měsíční příspěvky, které na spoření posíláte. Minimální částka je 300 korun. Čím vyšší obnos je, tím více peněz vám stát přispěje. Tedy do tisícikoruny měsíčně, od té už je to vždy 230 korun. V ten moment však přichází daňová úspora. Více v přehledné tabulce:

Stejně jako u penzijního připojištění vám na důchod může přispívat zaměstnavatel. Platí stejné podmínky, což znamená, že do 50 tisíc korun za rok příspěvky osvobozené od sociálního i zdravotního pojištění.

U doplňkového penzijního spoření můžete také odejít do předdůchodu, ve kterém čerpáte prostředky právě z tohoto spoření. Budoucí penzi vám to, na rozdíl od předčasného odchodu do penze, nesníží. Sami si také volíte, jakou strategii spoření si zvolíte. Na výběr bývají tři varianty:

Pokud účastník spoření zemře dříve, než vybere peníze, celý obnos jde do dědického řízení. Obnos tak nezůstane ani bance ani penzijnímu fondu.

Jako nevýhodu můžeme jmenovat chybějící záruku nezáporného zhodnocení. Tyto fondy tak mohou jít do minusu. Doplňkové penzijní spoření je navíc dlouhodobá investice. Pokud se budete potřebovat k penězům dostat dříve, přijdete nejen o státní příspěvek, ale počítejte také s tím, že ztratíte část výnosů a příspěvků od zaměstnavatele.

Další variantou ke doplňkovému penzijnímu spoření mohou být podílové fondy. Ty sice stát nepodporuje ani příspěvkem, ani daňovým zvýhodněním, ale snáze se ke svým penězům dostanete. Lidé je tak často volí ne jako alternativu, ale spíše jako jeho doplněk.

Podle červnových dat ministerstva zdravotnictví, která má k dispozici ČTK, si Češi průměrně na penzi spoří 758 korun. Větší částku si přitom lidé průměrně odkládají do starých transformovaných fondů (více než tři miliony klientů) než do nových účastnických fondů (cca 1,3 milionu klientů). Dohromady si ve třetím pilíři spoří 4,43 milionu Čechů.

Jen za první čtvrtletí letošního roku na třetí pilíř lidé vydali 9,7 miliardy korun.