Hlavní obsah

Pět států s nejvyšší smrtností koronaviru: každý počítá mrtvé jinak

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Různé státy, různá smrtnost, ale i způsob, jakým se mrtví v důsledku nového typu koronaviru počítají. Žebříček zemí s nejvyšší smrtností jde vypočítat snadno, jak moc ale vypovídá o realitě?

Článek

V následujícím grafu si můžete prohlédnout údaje o 15 státech, kde počet mrtvých s potvrzeným koronavirem překonal tisícovku. Země jsou seřazené podle smrtnosti od nejvyšší po nejnižší.

Co je smrtnost (letalita)?

Smrtnost je jednoduše spočítané procento z nakažených, kteří na nemoc zemřeli.

Foto: Seznam Zprávy

Čísla aktuální k 16. dubnu ráno. Zdroj: Worldometers

O tom, co všechno ovlivňuje tento mnohokrát skloňovaný údaj, už toho bylo řečeno mnoho. Víme, že může být zkreslený, pokud se v dané zemi například méně testuje, a tím pádem se smrtnost počítá z počtu nakažených, který je velmi podhodnocený. V takovém případě vychází smrtnost vysoká. Některým státům, a dokonce i těm, kde je smrtnost nemoci covid-19 velmi vysoká, ale zase naopak uniká množství mrtvých s koronavirem, kteří se do statistiky nedostanou, a snižují tak výsledné procento.

Kolik toho ale čísla v tabulce říkají o realitě? Při pohledu na rozdíly v metodách počítání mrtvých prvních pěti států s nejvyšší smrtností na světě to vypadá, že možná méně, než by člověk čekal.

Itálie

Itálie dlouhou dobu dominovala žebříčku s nejvyšší smrtností řádovými rozdíly. Celkový počet mrtvých má dosud třetí největší na světě po Spojených státech amerických a Španělsku. Koho považuje za oběť koronaviru hodnou zápisu do statistiky?

Stejně jako ve většině ostatních zemích registruje do statistik i ty, kteří zemřeli takzvaně s koronavirem. Jinými slovy jde i o ty oběti, které nezemřely nutně přímo na covid-19, ale měly například jiné vážné onemocnění. Kromě toho ale Itálie do statistik zahrnuje ty, již zemřeli s podezřením na koronavirus a potvrdil ho u nich test post mortem.

Část mrtvých se ale přesto do statistik velmi pravděpodobně nezapisuje. Upozornil na to podle Reuters i šéf národního institutu pro zdraví Silvio Brusaferro. Testují se totiž vetšinou jen ti, kteří byli převezeni do nemocnice.

Velká Británie

Ve Spojeném království, které je v žebříčku smrtnosti hned za Itálií, poslední dobou sílí kritika, že je počet mrtvých v zemi značně podhodnocen. Británie sice rovněž počítá všechny, kteří zemřeli a byli pozitivní na covid-19 bez ohledu na to, zda měli další nemoci. Pokud ale někdo zemře dřív, než je u něj test proveden, nikdo už po jeho smrti nezkoumá, zda byl, či nebyl nakažený bez ohledu na případný projev příznaků.

V Británii se navíc testují v podstatě jen lidé, kteří jsou hospitalizováni s vážnými příznaky, a zdravotníci. Statistika tak nezahrnuje lidi, již s covidem-19 zemřou jinde než v nemocnici, nebo ty, kteří jsou hospitalizováni a zemřou dřív, než jim byl proveden test.

Kolik lidí se mohlo ze statistik ztratit, naznačily informace Britského národního statistického úřadu (ONS). Ten uvedl, že mezi 5. a 27. březnem mohlo zemřít až 1 568 lidí s koronavirem, zatímco oficiální statistiky uvádí číslo 926.

Francie

Poměrně specifická je situace ve Francii. Ani tam se běžně neprovádí posmrtné testy, do statistik se ale počítají kromě zemřelých v nemocnicích i úmrtí zaznamenaná v pečovatelských domech. To ale neplatí od začátku. Původně byla francouzská metoda stejná jako britská.

Zástupce francouzského ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon dokonce na konci března veřejně přiznal, že oficiální statistika tvoří zřejmě jen malou část skutečného počtu obětí. „Úmrtí v nemocnicích pravděpodobně reprezentují jen malou část celkové úmrtnosti,“ řekl podle Telegraphu Salomon a uznal, že mnoho lidí umírá v pečovatelských domech. Oběti z pečovatelských domů Francie začala do statistiky zahrnovat 2. dubna.

Belgie

Velmi odlišnou metodu počítání mrtvých zvolila Belgie. Virolog Steven Van Gucht ji pro server The Brussels Times popsal jako „buďme tak kompletní, jak to jen jde“, dodal k tomu ale, že se belgické úřady snaží o úplnost až moc. Do belgických statistik se totiž počítají i ty případy, které nebyly oficiálně potvrzeny, k zápisu do statistik stačí podezření.

Například tuto středu podle serveru The Brussels Times Belgie oznámila 283 nových mrtvých s koronavirem, 179 z nich byli lidé z pečovatelských domů. Jen 2,8 % smrtí ze středeční statistiky bylo potvrzeno i laboratorně. Van Gucht to označil za „hloupou“ praxi.

Nizozemsko

Podobně jako v Británii i v Nizozemsku se do debat o nepřesnosti oficiálních statistik vložil národní statistický úřad. Ten spočítal, že jen za prvních 10 dubnových dní zemřelo v Nizozemsku asi o 2 000 víc lidí, než je pro danou roční dobu běžné. Na koronavirus, který podle statistiků výkyv v úmrtnosti způsobil, ale v daném období 10 dnů podle oficiálních dat zemřelo jen 1500 lidí.

Nesrovnalost DutchNews přičítají tomu, že chybí data z pečovatelských domů, které jsou podobně jako v ostatních evropských zemích silně postižené epidemií.

Reklama

Doporučované