Článek
Pětina Čechů počítá s tím, že během velikonočních svátků navštíví své blízké, a to i navzdory vládním opatřením. Ta aktuálně až do 12. dubna omezují kontakty mezi lidmi, kteří nejsou členy jedné domácnosti, a zároveň povolují přejezdy přes hranice okresů jen ve výjimečných případech. Vyplývá to z průzkumu, který během března realizovala agentura Median mezi tisícovkou respondentů.
Obecně se přitom Češi v otázce na navštěvování se během Velikonoc prakticky dělí na dvě skupiny – 46 procent se nechystá vyrazit na návštěvu a dalších 48 procent se chce s příbuznými potkat. Chuť vycestovat za blízkými mírně roste u mladších ročníků v rozmezí 15 až 34 let, kdy uvedlo 55 procent lidí, že plánuje vyrazit na návštěvu. Naopak u lidí ve věku nad 55 let plánuje návštěvu 38 procent dotázaných.
Reakce na otázku, jestli se lidé v průběhu velikonočních svátků chystají navštívit rodinu a příbuzné.
„Mladší ročníky mají větší touhu navštívit známé a příbuzné, je to také možná dané tím, že děti spíše jezdí za rodiči, než že by rodiče jezdili za dětmi. Vychází nám zároveň ve více výzkumech, že starší generace jsou konzervativnější a bojácnější,“ vysvětluje Přemysl Čech, ředitel Medianu, a dodává, že z výzkumu také vychází, že mladí se i méně bojí samotného viru covid-19.
Vládním opatřením mladí nejvíce rozdávají „pětky“
Větší chuť cestovat během svátků za blízkými u mladých koresponduje s jejich horším vnímáním účinnosti současných vládních opatření. V rámci průzkumu byli dotázáni, aby oznámkovali opatření známkami jako ve škole. Lidé ve věkové skupině 26 až 35 let pak udělili opatřením nejhorší známku – v průměru 3,93 – a zároveň nejčastěji rozdávali i pětky.
Oproti nim opět nejkladněji hodnotili lidé ve věku nad 55 let s průměrnou známkou 3,2.
To, že lidé začínají brát nařízená opatření s rezervou, je patrné i z dotazu, nakolik je skutečně dodržují. Mezi únorem a březnem důslednost Čechů poklesla. Zcela opatření dodržuje 39 procent, v únoru to bylo 54 procent. Zvedl se podíl osob, které uvádějí, že opatření spíše dodržují – a to ze 41 procent v únoru na 49 procent v březnu.
Jak se změnilo dodržování opatření? Lidé přiznávají, že polevují.
„Mladší jsou ti, kteří tu ochotu stahují. Chtějí více cestovat, chtějí víc uvolnění, celkově vnímají covid-19 jako menší riziko,“ vysvětluje Přemysl Čech.
Antipatie k premiérovi rostou
Celá situace se také podle průzkumu promítá do postojů veřejnosti k premiérovi Andreji Babišovi (hnutí ANO). Značně vzrostl od listopadu počet lidí, kteří by si přáli jeho odstoupení. V listopadu si to „určitě“ přálo 22 procent dotázaných, v březnu 46 procent a celkově i s lidmi, kteří uvedli, že by měl premiér „spíše odstoupit“, je pak pro konec vlády Andreje Babiše 61 procent respondentů.
Razantně narostl počet lidí, kteří jsou pro odstoupení premiéra Andreje Babiše.
„Zesílila ta tendence, to volání po odstoupení,“ komentuje výsledky průzkumu Přemysl Čech s tím, že situace podle něj graduje.
Opět premiér zaznamenává největší antipatie u lidí ve věkové kategorii 15 až 34 let, kdy by pro odstoupení premiéra byly více než tři čtvrtiny respondentů (77 %). Největší podporu má pak u starších lidí nad 55 let, kde by proti odstoupení byla skoro polovina z nich (48 %).
