Hlavní obsah

Pirátské mládí chce změnit český euroskepticismus

Piráti na brífinku v Poslanecké sněmovně.

Piráti vybrali kandidáty pro evropské volby. Do Bruselu chtějí poslat mládí, které má vytrhnout český skepticismus z letargie.

Článek

Jako první parlamentní strana v Česku začali Piráti vybírat své uchazeče pro květnové evropské volby. Vedle lídra zvolili o víkendu na celostátním fóru kandidáty až do čtvrtého místa. Další posty budou členové strany vybírat elektronicky.

Právě nominace na první čtyři posty na kandidátce budou nejen pro Piráty klíčové, protože mají největší šanci se do Evropského parlamentu reálně probojovat. Při posledních volbách v roce 2014 byly právě čtyři mandáty maximálním ziskem, kterého jedna politická strana dosáhla (po čtyřech mandátek evropského poslance získalo hnutí ANO, ČSSD a koalice TOP 09 a Starostů).

A stejně jako v předchozích volbách i tentokrát vsadili Piráti na pro mnohé až překvapivé mládí. Lídrovi kandidátky Marcelu Kolajovi bude letos devětatřicet, dvojce na kandidátce Markétě Gregorové je pětadvacet, na třetí místo zvolili Piráti svého stávající poslance, dvaatřicetiletého Mikuláše Peksu a ze čtvrtého místa se pak o hlasy voličů bude ucházet teprve dvaadvacetiletý Lukáš Blažej.

Mládím proti nezájmu a skepsi

Dlouhodobá strategie posílat do vysoké politiky vzdělané a na svůj věk zkušené, nicméně stále profesně víceméně začínající zástupce, kterou i tentokrát přirozeně následovalo v tajné volbě zhruba 450 volících členů strany, se Pirátům dosud vyplácela.

Zatím úspěšná snaha “omladit” politické i voličské spektrum má přitom v kontextu evropských voleb ještě další rozměr: Češi zastávají v rámci unii dlouhodobě extrémně skeptický a zároveň lhostejný postoj. Enthusiasmus pirátských nominantů musí mít ambici toto zvrátit.

Protivník je přitom silný. Podle rok starého rozsáhlého průzkumu organizace Europeum by “czexit”, tedy vystoupení země z Unie, podporovalo 34 procent Čechů a Češek. Přitom v sousedním Maďarsku, které pod vládou Viktora Orbána patří mezi problémové a kritizované členy unie, by podobný krok uvítalo jen devět procent obyvatel, poukázal deník Aktuálně.cz.

“Chceme Evropské volby vyhrát a naší ambicí je výsledek atakující dvacet procent,” prohlásil na víkendovém setkání šéf strany Ivan Bartoš. Ambiciozní plán vzhledem k tomu, že vítězství slavilo před pěti lety hnutí ANO se ziskem jen lehce nad 16%.

Evropa jsme my, ne oni

Mobilizovat se Piráti dle očekávání pokusí především právě mladší ročníky a mladá kandidátka by mohla být hlavním pirátským trumfem na cestě k tomuto cíli.

U voličů do 34 to totiž Piráti stále vedou, tento věkový průměr mezi jejich elektorátem jasně dominovali i při posledních sněmovních volbách v roce 2017, zjistila agentura Median v povolebním průzkumu pro Českou televizi.

Čtveřice jich odsouhlasených pirátských kandidátů tak bude mít jasný úkol – přivést koncem května k volebním urnám co nejvíce svých vrstevníků. A přesvědčit je, že se jich dění v “dalekém” Bruselu prakticky každý den.

Prozíravé se v tomto ohledu zdá být zejména volba dvojky kandidátky Markéty Gregorové, která pře svůj mladý věk vede pirátský Zahraniční odbor a je zároveň předsedkyní Evropské pirátské strany. A jedním z hlavních témat, kterým se v kampani a poté případně i jako europoslankyně chce věnovat, je studentský program Erasmus, výměnné stáže a následné pracovní uplatnění v zahraničí.

Nesamozřejmé benefity

“Naší strategií bude trpělivě vysvětlovat, jaké benefity přináší členství v EU každému z nás každý den,” říká čerstvě zvolený lídr pirátské evropské kandidátky Kolaja. A šéf strany Bartoš k tomu dodává: “Češi už si na všechny ty výhody zvykli a berou je jako samozřejmé. Svoboda cestování, volný pohyb zboží, garance kvality, data, roaming, ochrana osobních dat.. To vše nám připadá běžné.”

Všichni evropští politici také budou letos stát před zásadní výzvou, která se jmenuje motivace voličů k volbám vůbec jít. Jako varovnou blikající kontrolku by přitom měli mít před očima údaje z analýzy, kterou Evropský parlament vypracoval po posledních volbách.

Z ní vyplývá, že jako hlavní důvod proč jít volit v Evropských volbách, uvedlo napříč unií pouhých dvanáct procent voličů přesvědčení, že hlasováním můžou docílit reálných změn.

Kontext, který plně zapadá i do českých statistik: před deseti lety dorazilo k urnám už tehdy na tuzemské poměry slabých 28 % oprávněných voličů. V posledním hlasování to však bylo ještě o desetinu méně, takže o 21 mandátech pro Česko v Evropském parlamentu rozhodoval jen milion a půl občanů České republiky.

Doporučujeme