Hlavní obsah

Plán jihoafrického start-upu: Protein z červů třeba do čokolády

Foto: Sans

Ilustrační foto.

Reklama

Zájem lidí o udržitelnost stále více ovlivňuje také potravinářský průmysl. A nejde jen o nesčetné pokusy vyrobit rostlinnou náhražku masa.

Článek

Organizace spojených národů označila už v roce 2013 jako řešení možné potravinové krize a udržitelný zdroj výživy hmyz.

Tuto vizi se snaží naplnit také jihoafrický start-up, jehož cílem je do konce roku vyrábět proteinový prášek z červů pro použití v potravinářských produktech a sportovních nápojích. Stal by se tak první společností v Africe, která produkuje hmyzí protein pro lidskou spotřebu.

Jihoafričtí dělníci v současné době sklízí larvy mouchy bráněnky, které jsou zatím využívány jako krmivo pro tamní zvířata a ryby. Druh bráněnky je pro vědce zajímavý mimo jiné z hlediska využitelnosti pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Tato biotechnologie v sobě skrývá velký potenciál nejen pro přípravu dál využitelné biomasy, ale i pro snížení jedovatosti odpadu.

Dala by se bráněnka pro tyto cíle použít v masovém měřítku? Na jedné straně jsou tyto mouchy považovány za škůdce, na druhé jak larvy, tak dospělci hrají podobnou roli jako žížaly při rozkládání organických substrátů a navracení živin do půdy.

Společnost Susento, jejíž název je zkratkou pro pojem udržitelnosti pomocí entomologie, je částečně vlastní Stellenbosch University poblíž Kapského Města. Nyní se snaží sehnat 12 milionů randů, což je v přepočtu přibližně 17 milionů korun, na zřízení výrobního zařízení v provincii Východní Kapsko.

„Je to první kolo financování,“ říká Elsje Pieterseová, lektorka na katedře živočišných věd na univerzitě a částečná majitelka společnosti Susento. Vyrobený prášek by podle ní mohl být využit ve slaných i sladkých jídlech, jako je třeba čokoláda. Protein z hmyzu je vysoce kvalitní a jednohektarová hmyzí farma může vyprodukovat 7500krát více zdrojů než například sójová farma stejné velikosti, tvrdí Pieterseová.

Vedení společnosti očekává, že nové zařízení zahájí výrobu už v prosinci. Plánuje vyrobit přibližně 30 tun produktu za měsíc. Susento již na univerzitní experimentální farmě Mariendahl u Stellenboschu vyrábí asi tři tuny měsíčně – hlavně do krmiva pro domácí zvířata.

Susento není jediným jihoafrickým chovatelem hmyzu, který se snaží získat kapitál pro další rozšiřování a výrobu. Například firma Inseco, také se sídlem nedaleko Kapského Města, na svém webu říká, že hledá investory pro svůj nový podnikatelský plán, který má za cíl vyrábět protein z hmyzu. Úspěchy už slaví třeba AgriProtein, který již ve městě založil závod a plánuje rozšíření v Kalifornii a Evropě.

Česko a její továrna na cvrčky

Stejně jako Afrika nebo Spojené státy má své zástupce mezi „hmyzími“ firmami i Česko. Do výroby produktů ze cvrčků se pustil start-up Sens. Už před čtyřmi lety vybrali s nápadem na výrobu nutričních tyčinek s přídavkem cvrččí mouky téměř 300 tisíc korun. Na začátku letošního roku pak společnost informovala, že má dostatek finančních prostředků na další růst.

Jednou z výhod podnikání v oblasti výroby z hmyzu je fakt, že ze základních potravin bohatých na bílkoviny má produkce například hovězího masa největší dopad na planetu. Cvrččí mouka podle start-upu představuje menší zátěž pro životní prostředí než jakákoliv jiná živočišná bílkovina.

Reklama

Související témata:

Doporučované