Hlavní obsah

Plánovat si očkování podle protilátek? Odborníci se překvapivě shodují

Foto: Profimedia.cz

Protilátky se staly předmětem mnoha debat. Část lidí si je nechává měřit i kvůli plánování vlastního očkování.

Reklama

Zatímco na uznávání protilátek jako dokladu bezinfekčnosti se odborníci neshodnou, ohledně jejich rutinního vyšetřování před očkováním společnou řeč nachází. Větší jasno je i kolem posilujících dávek vakcín proti covidu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Posilující dávku vakcíny proti covidu-19 už v Česku dostaly necelé dva tisíce lidí, ukazují vládní statistiky. S postupně nabíhající osmiměsíční lhůtou od základního očkování si bude moci pro takzvaný booster přijít čím dál více lidí. Je ale nejisté, jak velký zájem o posilující dávku nakonec bude. Ministerstvo ji nedoporučuje těm, kdo kromě očkování covid také prodělali. Doporučení naopak platí pro ty, u kterých se předpokládá rychlejší vyvanutí protilátek, například pro seniory.

Souběžně s další fází očkovací akce se také stále řeší role protilátek a zda by se měly plošně vyšetřovat. Řada lidí zároveň uvažuje, zda na vyšetření nejít právě před očkováním. Často v obavách, že by jim posilující dávka očkování spolu s vysokou hladinou už vytvořených protilátek mohla uškodit.

Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) má v tomto ohledu ovšem jasnou odpověď – vyšetřování protilátek jako podklad pro rozhodování o vakcíně nepodporuje.

„Osoby, které covid-19 prodělaly, by se měly nechat očkovat v dostatečném odstupu od prodělání nemoci – přibližně 6 měsíců – i bez zjišťování hladiny protilátek. Vzhledem k absenci jednoznačných důkazů o zvýšeném riziku závažných komplikací u osob s vysokými hladinami protilátek při milionech již aplikovaných vakcín nepovažujeme v současné době vysokou hladinu protilátek za kontraindikaci očkování,“ uvádějí odborníci.

Zjišťování hladiny protilátek považují za odůvodněné například u pacientů po orgánových transplantacích nebo u lidí, kteří mají oslabenou imunitu kvůli specifické léčbě, a to k posouzení účinnosti vakcinace.

„Protilátky se opravdu nemají vyšetřovat na to, aby se podle výsledku lidé rozhodovali, zda se mají očkovat, nebo ne. Není žádný důkaz, proč by se to mělo dělat a nikde na světě se to nedělá. Protilátky se mají vyšetřovat v indikaci lékaře, ne že se člověk nechá vyšetřit někde v boudě na parkovišti,“ říká pneumoložka, imunoložka a náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

Lékař podle ní může vyšetření zařídit třeba při podezření, že pacient trpí postcovidovým stavem, přičemž mu nemoc nikdy nediagnostikoval PCR test ani ten antigenní. Přítomnost protilátek potom slouží jako určité vodítko. „Protilátky nezatracuji, ale mají omezenou výpovědní hodnotu a určitě podle nich nelze plánovat ani predikovat očkování. Jejich dynamika je navíc vysoce individuální. Ani vysoká hladina nemusí znamenat, že jste chráněn, případně jak dlouho,“ dodala.

Laboratoře a pracoviště, které Seznam Zprávy oslovily, zaznamenávají o protilátkové testy konstantní zájem. Lidem k výsledkům přikládají základní interpretaci výsledků, ohledně vakcinace je ale k žádnému postupu nenabádají. „Určitě nejdeme cestou, že bychom na základě nějaké hladiny (ne)doporučovali třetí dávku očkování či jakékoliv očkování. To je přesně věc, kterou musí stanovit odborná veřejnost a my se takovým rozhodnutím, pokud přijde, budeme řídit,“ uvedl mluvčí GHC Genetics Michal Mikšík.

„Je třeba mít na paměti, že výsledek je ,pouhé` laboratorní vyšetření, které má své limity a jako takové neslouží k určení diagnózy. Neposkytujeme žádná doporučení, konkrétní hladinu protilátek nekomentujeme, pouze sdělujeme výsledek přítomnost, či nepřítomnost protilátek,“ popsala mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke.

Napoví nové studie?

Protilátky však zůstávají předmětem jiného sporu. Řeší se, zda je uznávat jako průkaz bezinfekčnosti v rámci protiepidemických opatření.

Dlouhodobě proti je právě náměstkyně Koziar Vašáková. V podobném duchu se vyjadřuje i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a ani v ostatních evropských státech není uznávání běžné.

Opačné stanovisko ale zastává zmiňovaná společnost alergologů a klinických imunologů. Ti pozitivitu protilátkových testů doporučují jako plnohodnotnou alternativu k potvrzení o prodělané nemoci nebo potvrzení o provedeném očkování.

Různé protilátky

Dostupné testy na protilátky měří zpravidla přítomnost nebo nepřítomnost IgM a IgG proti SARS-CoV-2. Hladina protilátek IgM začíná stoupat jeden týden po počáteční infekci, zatímco protilátky IgG se objevují později než IgM (obvykle do 14 dnů po infekci); testy pak poskytují pouze důkaz o proběhlé (včetně nedávné) infekci. Testy na protilátky nedetekují samotný virus a nelze je použít k identifikaci osob s akutní virovou infekcí ani k posouzení, zda se jedná o akutní virovou infekci. (meses.cz)

Definitivně mohou spor rozseknout studie, které se ochrannou hladinou protilátek zabývají. Podle viroložky Ruth Tachezy podobné práce probíhají a v budoucnu by mohlo být jasno. Zásadní je podle ní zejména role neutralizačních protilátek.

„Potom je řada jiných protilátek, které infekce stimuluje, ale nejsou ochranné. Ze studií známe korelaci, kolik neutralizačních protilátek potřebujete, abyste byla chráněná proti reinfekci a případně těžkému průběhu. Ve chvíli, kdy se dodělají testy, které zkorelují celkové protilátky s neutralizačními, už budeme mít určitou korelaci, ale to zatím nemáme,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Stanovení hladiny neutralizačních či celkových protilátek standardizovanými testy se podle Mezioborové skupiny pro epidemické situace může v budoucnosti stát důležitým nástrojem lékařské péče a prevence, obzvláště u rizikových skupin pacientů.

Reklama

Doporučované