Článek
Vůbec první český bypass obcházející plíce umožní pětatřicetileté pacientce s těžkou plicní hypertenzí transplantaci plic. Podobná operace se dosud uskutečnila jen na pěti pracovištích po celém světě. Asistovali u ní i zahraniční profesoři.
Pacientka trpí těžkou plicní hypertenzí, což je onemocnění způsobené vysokým krevním tlakem v plicních cévách. Do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byla přijata s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce. Díky umělé plíci vně těla se lékařům podařilo pacientku stabilizovat.
Metoda na relativně dlouhou dobu nahrazuje funkci plic.
„Několikrát jsme se snažili pacientku připravit k transplantaci plic, bohužel se to však nepodařilo. Její stav byl tak těžký a vážný, že byla transplantace neuskutečnitelná. Nakonec jsme se rozhodli zvolit unikátní metodu, která se za posledních deset let provedla na světě asi jen u dvaceti pacientů na pěti pracovištích. V Čechách je to úplně poprvé,“ popsal docent Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK.
„Pacientce jsme implantovali unikátní bypass, který obchází její plíce. Umožnili jsme jí žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, aby její tělo mělo určitý čas se zotavit a připravit na budoucí transplantaci plic, která je její jedinou perspektivou,“ dodal.
Metoda podle lékařů nahrazuje relativně jednoduchým a zároveň důmyslným způsobem funkci plic, a to na relativně dlouhou dobu. Odlišuje se tak od jiných podobně využívaných nástrojů.
Případ české pacientky lékaři konzultovali s kolegy z německého Regensburgu, dva z nich se operace také zúčastnili.
Program mechanických plicních podpor zahájila pražská Všeobecná fakultní nemocnice v roce 2007 právě stáží lékařů VFN v Regensburgu. Následně se zde rozvinul svébytný program využívající pro podporu selhávajícího oběhu a plic především takzvanou mimotělní membránovou oxygenaci.
V posledních letech ošetří na Karlově náměstí v Praze touto metodou padesát až osmdesát pacientů ročně. Doposud programem prošlo necelých 400 nemocných v nejkritičtějších stavech selhání srdce, plic nebo obojího dohromady.
Často se jedná o pacienty, kteří do té doby neměli žádnou závažnou nemoc a prodělají akutně těžkou chřipku či akutní infarkt myokardu se selháním srdce. Většina pacientů, kteří kritické onemocnění přežijí, se vrací do plnohodnotného života.
