Plzeň bez šance. Pokud neuspěje Slavia, může se Liga mistrů po letech obejít bez českého fotbalisty

Slávisté se v pondělí dozvědí, na koho se mohou těšit v play off Ligy mistrů na konci srpna. Hypoteticky to vypadá na výběr ze čtveřice Ajax Amsterdam, Celtic Glasgow, FC Kodaň nebo Dinamo Záhřeb. Ale všechny tyto potenciální soupeře čeká ještě třetí předkolo soutěže, ve kterém se může stát mnohé.

Abychom byli zcela přesní: Kodaň musí ještě dohrát i druhé předkolo, nicméně přepokládejme, že dnešní odvetu s TNS po výhře 2:0 ve Walesu doma bez problémů zvládne.

Slávistům, coby českému šampionovi, stačí v play off vyřadit jediného soupeře. Plzeň, český vicemistr, stála před úkolem vyřadit postupně tři soupeře, vypadla ale už v souboji s tím prvním, kterým byl Olympiakos Pireus. Výsledky 0:0, 4:0 ve prospěch řeckého klubu hovoří celkem jasně.

Nemalujme dopředu čerty na zeď, ale asi není úplně od věci zmínit skutečnost, že pokud by se slávistům zlatou branou Ligy mistrů projít nepodařilo, mohlo by se opravdu reálně stát, že se ve skupinové fázi Ligy mistrů 2019/20 neobjeví ani jediný český fotbalista. A to ani coby „legionář“ v barvách některého zahraničního klubu.

Vedle fotbalistů Plzně se totiž v úterý rozloučil s vidinou hlavní soutěže i Michal Sadílek, oblékající barvy PSV Eindhoven. Švýcarská Basilej ho v houštině předkol dál nepustila.

Bez jediného fotbalisty s českým pasem se Liga mistrů až dosud obešla jen ve svých prvních třech ročnících, v letech 1992–1995, kdy se ale hrálo jen ve dvou, později čtyřech skupinách po čtyřech týmech.

V sezoně 1995/96 už za Dortmund naskočil Patrik Berger, v sezoně další Karel Poborský v Manchesteru United a Radek Bejbl v Atlétiku Madrid… A pak už o české zástupce nouze nebyla, a to ani na klubové úrovni, v níž českou kapitolu v Lize mistrů otevřela v sezoně 1997/98 jako první pražská Sparta.

Pro upřesnění: Její předchozí úspěšné pohárové tažení sezonou 1991/92, včetně legendární výhry nad Barcelonou, bývá sice označováno za nultý ročník Ligy mistrů, oficiálně však šlo o poslední ročník soutěže, jež jí předcházela, tedy Poháru mistrů evropských zemí.

Absence českých fotbalistů na soupiskách ať už jistých účastníků Ligy mistrů nebo týmů, jež o účast ještě usilují, podtrhává skutečnost, že došlo k výraznému propadu zájmu o produkty české fotbalové školy na evropském trhu. Ten byl dlouhodobý, nicméně prapor ještě po několik let drželi i veteráni jako Petr Čech, který ale z osudí Ligy mistrů také vypadl kvůli neúspěchům Arsenalu. A nyní už, jak všichni víme, ukončil svou aktivní hráčskou kariéru. A coby člen sportovního vedení chystá s koučem Frankem Lampardem tým Chelsea na novou sezonu.

Ve hře o Ligu mistrů je ještě zmíněné Dinamo Záhřeb, jehož smluvním hráčem je Jan Lecjaks, ale podle zákulisních zpráv už tam s ním nepočítají, je na odchodu z klubu. Obránce Kodaně Michal Lüftner odešel na hostování do Omonie Nikósie. A pak už lze zmínit jen mladíky. Na lavičku Liverpoolu se hypoteticky někdy může dostat 18letý brankář Vítězslav Jaroš, v Atalantě Bergamo zase působí o rok starší obránce David Heidenreich. Ale oba ještě čekají především mládežnické soutěže.

Ano, může se stát, že někdo z účastníků nebo aspirantů Ligy mistrů ještě do konce srpna nějakého českého fotbalistu angažuje, spekulovalo se o zájmu klubu FC Porto o brankáře Tomáše Koubka, ve hře může být i Patrik Schick, který stále marně hledá štěstí v AS Řím. Ale obecně může „českému neštěstí“ v Lize mistrů učinit přítrž už jedině Slavia. A to nebude lehké.

Konfrontace druhého zástupce české ligy, tedy Viktorie Plzeň, s evropskou realitou nedopadla dobře. Viktoria přitom hrála Ligu mistrů už třikrát, naposledy v minulém ročníku, do kterého se dostala jako český mistr napřímo, protože to postavení Česka v koeficientovém žebříčku v danou chvíli umožňovalo.

Plzeňští dokonce uhráli i několik pěkných výsledků, porazili AS Řím, zvítězili v Moskvě nad CSKA…

Ale současná Viktoria už je trochu jiná. Snad právě kvůli účasti v Lize mistrů ještě loni podržela pohromadě sehrané „staré jádro“, borce, kteří za posledních 8 let chyběli ve skupinové fázi některého z pohárů jen jedinkrát.

Jenže čas prostě zastavit nelze, a to ani v Plzni – a sestava už se proto musela omladit. Do Slovácka se po letech vrátil Milan Petržela (36 let), své aktivní kariéry ukončili Daniel Kolář (33) s Markem Bakošem (36). Do zápasů s Olympiakosem nezasáhl zraněný Roman Hubník (35), po disciplinární absenci zůstal nyní na střídačce David Limberský (35). A v brance dostal před Matúšem Kozáčikem (35) přednost o dva roky mladší Aleš Hruška.

Plzeň se mění, zodpovědnost se přesouvá na jiné hráče. A kvalifikace Ligy mistrů se ukázala být nad síly aktuálního kádru. Kdyby se Viktoria nějak protlačila přes Olympiakos, měla by už jistou skupinovou fázi Evropské ligy (tak jako Slavia). Jenže Olympiakos byl jasně lepší, takže Plzeň stojí před novým úkolem: Zdolat dva soupeře, aby se dostala do Evropské ligy. Prvním z nich bude za týden ve čtvrtek Royal Antverpy.

Ekonomická a tím pádem sportovní síla Olympiakosu byla velkým strašákem, který se proměnil v realitu. Tak vysoko Plzeň dosáhnout neuměla. Jistá šance Západočechů mohla spočívat v tom, že řecká liga startuje až koncem srpna. A tím pádem byl nyní Olympiakos méně rozehraný než Plzeň, která šla do prvního duelu s Řeky se dvěma ligovými koly v nohách.

Na Olympiakosu bylo vskutku patrné, že ještě neoplývá dokonalou herní suverenitou. Přesto si s Plzní poradil.

V domácím prostředí se Viktoria dokázala dostat do několika šancí, ve druhé půli si vybudovala herní převahu. Ale náskok do odvety si bezgólovým výsledkem vybudovala nulový.

Mít náskok alespoň 1:0, mohla hrát v Řecku trochu jinak, víc zabezpečit obranu. Ale ani to by nejspíš nepomohlo.

Na jednu stranu je jistě namístě zdůraznit, že plzeňský kádr prochází přestavbou a omlazovací kúrou. Na stranu druhou nelze pominout, že výkon v Pireu, který je součástí aténské aglomerace, byl opravdu nepřesvědčivý.

Prvních pět minut vypadalo na bleskový debakl, jedna šance domácích střídala druhou. Pak sice Plzeň získala ve středu pole trochu pevnější půdu pod nohama, ale nebezpečnost její hry se limitně blížila nule.

A po změně stran přišly tři góly Olympiakosu ze standardních situací, navrch domácí přidali i akci, která vypadala opravdu tragikomicky, kdy Pernica ustupoval Guerrerovi tak dlouho, až se jím ve finále nechal přehrát jak malý kluk – a pak už jen trpce sledoval, jak balon letí do sítě.

Tři góly ze standardních situací jsou tak trochu peklo a Plzeň na něco takového rozhodně nebývala zvyklá. Taková míra selhání právě v této činnosti je u týmu připravovaného vynikajícím trenérem Pavlem Vrbou opravdu nečekaná.

Když už jsme u něj… V kvalifikacích o Ligu mistrů neuspěl dosud Pavel Vrba jedinkrát, to když byla v sezoně 2017/18 v klíčovém časovém úseku utkání s Plzní výrazně koncentrovanější Steaua Bukurešť (nověji nazývaná FCSB). Tehdy Vrba na střídačce běsnil. Tentokrát působil mnohem smířenějším dojmem. Viděl, že síla a schopnosti Olympiakosu jsou úplně někde jinde než momentální dovednosti jeho aktuálního kádru. A přesně v tom duchu zápasy i veřejně zhodnotil.

Proti Antverpám může ještě nastoupit slovenský reprezentant Patrik Hrošovský, který si posléze jako jediný současný hráč Viktorie zahraje letošní Ligu mistrů, neboť už je domluven jeho přestup do Genku, který má coby belgický mistr účast v základní skupině jistou.

Pokud bychom ale vedle celkového plzeňského neúspěchu v duelech s Olympiakosem měli vypíchnout alespoň jedno výrazné pozitivum, byl by to jednoznačně způsob, jakým se v nich prezentoval Lukáš Kalvach, středový hráč, který přišel v létě z Olomouce. A okamžitě se zařadil mezi základní pilíře Vrbovy sestavy, což u nováčků v kádru Viktorie rozhodně nebývá zvykem. Kalvach hraje s přehledem, suverénně, efektivně. Tenhle nákup, zdá se, vyšel plzeňskému sportovnímu vedení opravdu na sto procent.