Článek
„Význam sloupu, na jehož tvorbě se podíleli převážně místní umělci a řemeslníci, je vzhledem k poměrně rané době vzniku i k jeho bohaté historii spjaté s dějinami města značný a přesahuje hranice regionu,“ uvedl památkář Viktor Kovařík z Národního památkového ústavu.
Podle vedoucího odboru památkové péče Karla Zocha je Mariánský sloup nepřehlédnutelnou dominantou plzeňského náměstí. Jeho barokní pojetí bylo tehdy velmi moderní a ostře kontrastovalo s okolními stavbami. „Původní sochařská výzdoba sloupu, dokončeného roku 1681, pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Zahrnovala sochy patrona města Plzně sv. Bartoloměje, českého zemského patrona sv. Václava, patrona proti nebezpečí ohně sv. Floriána, patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii z Palerma, další dobově oblíbenou protimorovou patronku,“ řekl Zoch.
Význam sloupu podle památkářů přesahuje hranice regionu.
Vrchol sloupu osazuje socha Panny Marie s Ježíškem, replika takzvané Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v blízkém městském kostele sv. Bartoloměje. Původní sochařská výzdoba sloupu byla o další sochy obohacena v roce 1714, tedy po dalším moru, jenž zasáhl Čechy včetně Plzně roku 1713. Tehdy přibyly na sloup opět z dílny Kristiána Widemanna sochy sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory.
Koronavir mění běh města.
„Dílo, které je od roku 1958 památkově chráněno, má množství prasklin a potřebuje restaurátorský zásah. Potrvá tři roky a bude stát asi 2,2 milionu korun,“ řekla Ilona Pelíšková z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně.
Rekonstrukce je podle ní velmi náročná a je možné ji provádět za specifických klimatických podmínek, nesmí pršet či mrznout. Proto bude rozložena do následujících tří let. Nyní začne oprava hlavice a sochy Plzeňské madony. V dalším roce dojde na sochařskou výzdobu. Ve finále opraví balustrádu, schodiště a posledním krokem bude oprava zábradlí.
