Článek
Nově své domovy muselo v loňském roce opustit téměř 28 milionů lidí. Nejčastěji lidé prchali před přírodními katastrofami – zemětřesení, záplavy či extrémní výkyvy počasí loni vyhnaly z domovů 17,2 milionu lidí po celém světě. Celkově tak loni mimo svůj domov žilo 41 milionů osob, rok předtím to bylo o milion méně, informovala Norská rada pro uprchlíky.
Například v Afghánistánu opustilo domov více lidí kvůli suchu než kvůli válce. Nejvíce obyvatel, celkem 3,8 milionu, odešlo ze svého domova kvůli přírodním katastrofám na Filipínách a v Číně. V žebříčku následuje Indie s 2,7 miliony migrujících lidí, poté Spojené státy s 1,2 miliony.
Kvůli ozbrojeným konfliktům narůstá počet vnitřně vysídlených osob například v Demokratické republice Kongo či v Sýrii, kvůli rostoucímu napětí ale i v Etiopii, Kamerunu a částech Nigérie. Právě v Etiopii svůj domov opouští podle statistiky nejvíce lidí – celkem 2,9 milionu. V Demokratické republice Kongo je to pak 1,8 milionu obyvatel, v Sýrii 1,6 milionu.
Složitá je i situace těch, kteří se loni pokusili do svých domovů vrátit – obydlí lidí z Iráku, Nigérie nebo Sýrie totiž často bývají zničená a poškozená je většinou i infrastruktura. Norská rada pro uprchlíky každoročně upozorňuje na to, že mezinárodní pozornost se soustředí především na lidi prchající za hranice své země. Osudy těch, kteří naleznou útočiště na jiném místě své vlasti, jsou podle ní často neprávem opomíjeny.
„Jelikož tito lidé na svém útěku nepřekročili hranice žádné země, nedostává se jim na světě prakticky žádné pozornosti,” uvedl v pátek generální tajemník Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland. „Všichni vyhnanci ale mají právo na ochranu,” dodal.
