Hlavní obsah

Svět sleduje ruský kontrast. Umírá tisíc lidí denně, ale bary i kluby „jedou“ dál

Foto: Profimedia.cz

Počet aktivních případů nákazy covidem-19 v Rusku se blíží 770 tisícům (nemocnice v moskevské Kommunarce).

Reklama

Rusku se nedaří dostat aktuální situaci s covidem-19 pod kontrolu. V sobotu za pouhých 24 hodin přibylo přes tisíc obětí, od konce září se tento údaj drží nad hranicí osmi set. V zemi je stále naočkována pouze třetina populace.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až neuvěřitelný kontrast aktuálně nabízí pohled na pandemií těžce zasažené Rusko. Zatímco epidemická čísla v zemi dosahují vrcholu, život zde není výrazněji omezen. Například moskevské ulice jsou stále plné života a bez větších omezení jsou otevřené také taneční bary nebo restaurace, informuje deník The Guardian.

V sobotu v zemi poprvé denní počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 přesáhl hranici jednoho tisíce a v posledních dnech jsou rekordní také nově zaznamenané počty nakažených. Za uplynulý týden místní ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 217 322 nových případů nákazy covidem-19, tedy o 15,1 % více než předchozí týden. Počet aktivních případů nákazy se podle agentury TASS blíží 770 tisícům.

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško v úterý na tiskové konferenci uvedl, že je obsazeno zhruba 235 000 z 255 000 nemocničních lůžek v zemi a na umělé plicní ventilaci je zhruba šest tisíc pacientů.

Přes rekordní čísla ale místní vláda nepřistoupila k lockdownu jako na jaře loňského roku. „Díky bohu, že můžeme chodit do barů, kde navíc nejsou žádná omezení. Jsem proti jakémukoli lockdownu, ničí to moje podnikání,“ řekla Guardianu Natalia Draganovová, která v Moskvě provozuje malý obchod s oblečením.

Právě bolestné vzpomínky na březen 2020, kdy se Rusko na více než dva měsíce zcela uzavřelo, vyvolávají mezi ruskými podnikateli obavy z případného dalšího lockdownu. Podle Guardianu uzávěra tvrdě zasáhla malé a střední podniky, které se navíc nedočkaly velké státní podpory. „Přišla jsem skoro o všechno, takže bych se chtěla za každou cenu tomuto scénáři vyhnout,“ řekla deníku Draganovová.

Během první vlny pandemie podle ruského ministerstva hospodářství 60 procent ruských domácností uvedlo, že v důsledku protiepidemických opatření přišlo o svůj příjem. „Rusové soustavně projevují více obav o ekonomickou situaci než o tu epidemickou,“ řekl Guardianu profesor sociologie na moskevské Vyšší ekonomické škole Christian Fröhlich.

„Lidé mají velmi malá očekávání od vlády a neočekávají, že během případné uzávěry dostanou jakoukoli podporu. To pomáhá vysvětlit, proč mnozí dávají přednost tomu, aby země zůstala otevřená, i přes tak vysoká čísla úmrtí,“ dodal Fröhlich.

Když Moskva letos v létě představila systém dokladů o bezinfekčnosti využívající QR kódy, program velmi rychle opustila poté, co si majitelé podniků stěžovali na snížené příjmy.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 55 procent respondentů uvedlo, že se neobává nákazy covidem-19. Odborníci z aktuální nálady obviňují Kreml, který podle nich rozporuplnými výroky Rusy zmátl a dal prostor konspiračním teoriím.

Ředitel ruské neziskové organizace Levada Center Denis Volkov pro Guardian uvedl, že vláda vysílala „příliš mnoho smíšených zpráv“ a státní média bagatelizovala pandemii a zesměšňovala státy, které se rozhodly pro lockdown. „Když úřady konečně začaly zaujímat konzistentnější postoj, bylo již příliš pozdě a mnozí jim už dávno nedůvěřovali,“ řekl Volkov.

Podle Volkova také Kreml postupoval v boji proti koronaviru příliš politicky. Na vrcholu pandemie v létě 2020 Moskva zrušila všechna opatření, aby mohla proběhnout tradičně vojenská přehlídka u příležitosti vítězství ve druhé světové válce. „Vláda sklízí, co zasela. Mnozí Rusové přestali brát covid-19 vážně poté, co jim Kreml znovu a znovu říkal, že pandemie skončila. To se odráží i v nezájmu o očkování,“ uvedl Volkov.

Kreml znovuzavedení přísných opatření nadále odmítá, úřady podle něj musí zajistit, aby „ekonomika zůstávala v pohybu“. Ze strany prezidenta Vladimira Putina ale také sílí kritika Rusů, kteří se odmítají očkovat. Kreml míru proočkovanosti v zemi označil za „nepřijatelně“ nízkou.

„V situaci, kdy narůstají počty nakažených, je nutné lidem nadále vysvětlovat, že se musí nechat očkovat,“ citují agentury mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. „Je opravdu nezodpovědné nenechat se očkovat. Doslova to zabíjí,“ dodal Peskov. Ve středu k očkování vyzval také prezident Vladimir Putin. „Víte, že počty nakažených v mnoha regionech rostou a lékaři pracují v obtížných podmínkách. Všichni dobře víme, že nás očkování může zachránit před virem i před těžkým průběhem nemoci. Je nutné zrychlit tempo očkování,“ řekl Putin podle CNN poslancům ve Státní dumě.

Rusko přitom jako první země schválilo plošné použití vakcíny proti covidu-19, a to očkovací látky Sputnik V. K tomu došlo už v srpnu 2020, i přesto ale země v proočkovanosti zaostává za většinou světa. Podle posledních dat je plně naočkovaná pouze přibližně třetina ruské populace, podle serveru Our World in Data pak alespoň první dávku vakcíny zdravotníci aplikovali necelým 36 procentům Rusů.

Reklama

Související témata:

Doporučované