Hlavní obsah

Podívejte se do jaderné elektrárny, kterou nám Rusové nabízejí a kde dožívají černobylské reaktory

Natáčeli jsme s kamerou kousek od Petrohradu.Video: Václav Dolejší

 

Reklama

„V Rusku pořád ještě přetrvává to, že vláda zavelí – a staví se,“ říká šéfka českého jaderného dozoru Dana Drábová.

Článek

Na břehu Finského zálivu v Baltském moři, asi 70 kilometrů od Petrohradu, stojí Jaderná elektrárna V.I. Lenina. Původní ideologický název přežil dodnes, stejně jako fakt, že pořád jde o největší elektrárnu v Rusku. Jsou tu čtyři obří varné reaktory typu RBMK.

Tahle zkratka v ruštině znamená „reaktor bolšoj moščnosti kanalnyj“, česky kanálový reaktor velkého výkonu. O jeho největší slabině – nestabilitě v případě přehřátí – teď detailně vědí všichni diváci populárního seriálu Černobyl.

Ano, je to tentýž typ reaktoru ze 70. let, ale nikoliv zamítnutá minulost. Staré bloky tady pořád vyrábějí elektřinu, a aby je Rusové mohli postupně odstavit, státní společnost Rosatom staví hned vedle nové moderní reaktory.

A bere to hodně jako referenční stavbu – zařízení je určené na export, takže je ukazuje zájemcům. Českou vládu zrovna čeká velmi důležité rozhodnutí – o stavbě nových jaderných reaktorů.

Z šesti zájemců o stamiliardový projekt vyvolává nejvíc emocí ruský Rosatom. Rusové nás přesvědčují tím, že v Česku už máme šest jejich reaktorů, takže proč měnit něco, na co jsme zvyklí a máme s tím zkušenosti.

„Náš reaktor je pro vás ideální, protože už máme velký program spolupráce. Konstrukční řešení nového reaktoru je stejné jako u reaktorů v Temelíně. Všechna zařízení jsou absolutně referenční, to znamená, že čeští specialisté s nimi mají zkušenosti,“ argumentuje hlavní inženýr leningradské elektrárny Alexandr Beljajev.

Šéfka českého jaderného dozoru Dana Drábová tento nový typ ruského reaktoru o výkonu 1 200 megawattů chválí jako velmi dobrý, pokud jde o technické provedení, ale má jiné výhrady.

„Oddělme otázku Rosatomu jako možného dodavatele, protože reference ze zahraničních staveb nejsou po hříchu příliš dobré. Dochází tam ke zpožděním a různým událostem, které výstavbu komplikují,“ upozorňuje Drábová.

Myslí tím finské jaderné elektrárny Hanhikivi, jež se oproti původním plánům uvedení do provozu zpozdí o čtyři roky. A pak maďarskou elektrárnu Paks, kde se ještě ani nezačalo stavět.

Přitom Rosatom staví tytéž nové moderní reaktory také doma v Rusku, kde se mu to docela daří bez potíží.

„V Rusku pořád ještě přetrvává to, že vláda zavelí – a staví se. A ten dozor nemá tak silné postavení, jaké se očekává v Evropské unii. Dodání licenční dokumentace, která by snesla evropské parametry, je pro Rusy dost velký problém,“ vysvětluje Dana Drábová.

Reklama

Doporučované