Hlavní obsah

Podvádělo se s reklamou na Čapím hnízdě? Policie dostane klíčový posudek

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Společnost Farma Čapí hnízdo by v prvních letech bez peněz z Agrofertu ekonomicky nepřežila.

Reklama

Firmy z Agrofertu zaplatily Čapímu hnízdu v prvních letech jeho fungování více než 270 milionů korun. Nový znalecký posudek řekne, jestli cena reklamy nebyla uměle přemrštěná. Pokud byla, hrozí trestní stíhání za krácení daně.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už skoro tři roky se pražští kriminalisté rozhodují, zda někoho obviní v další kauze spojené s Čapím hnízdem.

Jde v ní o podezření, že firmy z holdingu Agrofert platily rekreačnímu areálu u Olbramovic nadhodnocené částky za reklamu. Díky těmto penězům mohla farma v prvních letech svého fungování vykazovat potřebné příjmy.

Zatímco ve známějším případu kolem Čapího hnízda, v němž jsou obviněni premiér Andrej Babiš a manažerka Jana Nagyová (Mayerová) z dotačního podvodu, se už rozhoduje o možném návrhu na obžalobu, podezření z podvodů s reklamou je stále pouze ve fázi prověřování.

Podle dvou zdrojů Seznam Zpráv, které jsou obeznámeny s postupem policie, však dostanou kriminalisté tento týden do rukou materiál, jenž jim do značné míry může pomoci k posunu i v této kauze.

Do středy 10. listopadu má být hotov znalecký posudek, který ozřejmí klíčovou otázku případu – zda částky v řádu desítek milionů korun, které firmy z Agrofertu platily za reklamu ve venkovské usedlosti na Benešovsku, byly, nebo nebyly uměle přestřelené.

„Jedná se o posudek z oboru ekonomiky, specializace marketing, marketingová komunikace, propagace a reklama. Je potřeba zkoumat zvolený způsob výpočtu ceny reklamy. K tomu je zapotřebí určité specializace, kterou předchozí znalec neměl,“ uvedl zdroj z justice.

V letech 2010 až 2013 přiteklo do Čapího hnízda z reklamy více než 270 milionů korun. Podle dostupných informací přitom farmu využívaly převážně společnosti z holdingu, takže investice do propagace z jejich pohledu nedávaly velký smysl.

Dojde-li posudek k závěru, že tak vysoké platby za marketing neměly za daných podmínek opodstatnění, hrozí podnikům Agrofertu, respektive jeho manažerům, obvinění za krácení daně. Holdingové firmy si totiž peníze za reklamu na Čapím hnízdě naúčtovaly do nákladů. V důsledku toho jim klesl daňový základ a tím i daň z příjmů, kterou platily do státní pokladny.

Znalecký posudek má především odpovědět na otázku, zda byla za reklamu na Čapím hnízdě placena takzvaná cena obvyklá. To je pojem, se kterým pracuje obchodní nebo daňové právo. V daném případě to znamená, že mělo jít o sjednanou tržní cenu, která je srovnatelná s jinými obdobnými kontrakty ve stejné branži.

Ze stanovené ceny obvyklé by se odvíjela také výše škody v trestním řízení. „Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává,“ uvádí trestní zákoník.

Na základě dosud zveřejněných informací v kauze Čapí hnízdo se dá spíše předpokládat, že posudek nedopadne pro Agrofert příznivě. K závěrům, že ceny za reklamu byly uměle přemrštěné, už došly analýzy z dřívějších let, například posudek z roku 2017, který má policie rovněž k dispozici. Tyto posudky však vyhodnocovaly celkovou ekonomickou soběstačnost farmy nebo ocenění akciových podílů v prvních letech jejího fungování. Aktuální posudek se soustředí jenom na cenu reklamy.

Reklamní část kauzy řeší policisté z odboru hospodářské kriminality krajského policejního ředitelství v Praze. Na vyhodnocení nového posudku budou mít několik týdnů. Podle posledního pokynu státního zástupce mají lhůtu pro ukončení prověřování jenom do konce prosince. Termín už se v minulosti několikrát posouval.

Připomeňme, že farma potřebovala peníze na účtech kvůli vysokým splátkám bankovního úvěru. V uvedených letech vystupovala jako nezávislá společnost s nárokem na dotace pro malé a střední podniky. Následně se však přesunula pod Babišovu firmu Imoba. Ve finále tak peníze za reklamu zůstaly v jedné majetkové skupině.

Seznam Zprávy už dříve upozornily, že několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy také krátce po zaplacení těchto částek zanikly.

Agrofert se brání svým vlastním ekonomickým posudkem, který předložil už během vyšetřování dotace pro Čapí hnízdo. Měl stanovit oprávněnou výši nájmu za propagaci v areálu farmy ke konci roku 2010.

Podle informací redakce operuje posudek s konstrukcí, že Agrofert mohl platit reklamu Čapímu hnízdu do výše, která odpovídala části jednoho procenta z obratu celého holdingu.

Pro bližší představu: například v roce 2011 vykázal Agrofert celkové tržby přes 100 miliard korun. Jedno procento tak vychází na více než jednu miliardu a jedna desetina procenta na stovku milionů korun. Do takového stropu by se platby na Čapí hnízdo vešly.

Autorem posudku je pražská firma Proscon, jež s Babišovými firmami spolupracovala dlouhodobě. V roce 2007 vypracovala například posudek ke kupní ceně akcií Čapího hnízda (ještě pod jménem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov), za kterou firmu koupily dvě Babišovy starší děti a tehdejší družka Monika.

V roce 2010 pomohl Proscon Babišovi při operaci s akciemi firmy Profrost, díky níž si „vytáhl“ z Agrofertu ve formě kupní ceny více než půl miliardy korun. Zatímco svému koncernu Babiš prodal 80 procent akcií Profrostu za 527 milionů korun, zbývající podíl prodal firmě manažerky Agrofertu Simony Sokolové za více než šestinásobně nižší cenu.

Seznam Zprávy v minulosti opakovaně žádaly znaleckou firmu Proscon o vyjádření, zástupci společnosti však neodpověděli. A to ani na zaslané otázky.

Reklama

Doporučované