Pohled na krajně pravicové kapely: když Poláci a Němci hajlují společně

„Krajní pravice používá hudbu hlavně jako nástroj ideologické propagandy a xenofobních myšlenek, které se dostávají k mladým lidem. Je tu dost kapel, které zpívají antisemitské a nenávistné texty,” popsal Seznamu situaci v Polsku Jacek Dzięgielewski ze sdružení Nigdy Więcej (Nikdy víc). To už léta mapuje projevy extremismu v zemi.

V Polsku se pořádají i hudební festivaly „vlastenecké hudby”, na kterých vystupují domácí i zahraniční skupiny. Vůbec největší z takových akcí je festival s názvem Orlí hnízdo. Na akci loni v lednu upozornila reportáž investigativního pořadu Superwizjer soukromé televize TVN. Novináři na koncertech se skrytou kamerou natočili hajlování s nacistickým pozdravem „Sieg Heil”.

„Jestli někdo dělá něco nevhodného, napomeneme ho,” tvrdil pak jeden z pořadatelů. Jedním dechem ale dodal, že je potřeba dokázat, že jde o nacistické gesto.

Reportáž, která otřásla Polskem, tehdy ukázala na úzké propojení prostředí „vlastenecké hudby” s neonacistickým sdružením Hrdost a nová doba (Duma i nowoczesność), které vystupovalo jako registrovaná obecně prospěšná společnost.

Na záběrech skryté kamery investigativci zachytili tajný lesní obřad narozenin Adolfa Hitlera, který polští neonacisté zorganizovali v lese ve Slezsku nedaleko českých hranic. Při bizarní oslavě nechyběl kromě nacistických praporů a uniforem ani dort se sušenkami poskládanými ve tvaru hákového kříže. Členové uskupení teď stojí před soudem.

„Další koncert podobný Orlímu hnízdu se koná v den, na který připadá výročí křišťálové noci. Na německé straně blízko u hranic s Polskem se pak se koná fašistický festival Schild und Schwert (Štít a meč), na kterém nechybí ani polští fanoušci,” vyjmenovává dál Dzięgielewski.

Mezi extremistické kapely v Polsku patří například Obłęd, Legion Twierdzy Wrocław nebo kapela Čest (Honor) s deskou Přežít a zvítězit. Skupiny ale často mění názvy i složení. Texty jejich písní mají často neonacistickou povahu.

Kapela Obłęd se na koncertu zaznamenaném v reportáži TVN vymezila třeba proti studentům z ciziny, gayům a lesbám. „Oni mluví o demokracii a rovnosti všech ras. Ne, nechceme vás tu! To je naše země!” zpívalo se. A pak se hajlovalo. Pravice zvedali Poláci i Němci.

S radikální hudební scénou podle sdružení Nikdy víc souvisí i nálada společnosti. „V Polsku se od poloviny roku 2015 stupňuje násilí motivované fyzickou i slovní nenávistí,” pozoruje organizace.

A po říjnových parlamentních volbách se zvýšilo i politické zastoupení krajní pravice. Strana Konfederace, která spojuje více nacionalistických uskupení, má v polské sněmovně 11 poslanců a vládnoucím konzervativcům dělá opozici zprava. Část volební kampaně přitom založila na antisemitských tématech a xenofobii.

„Ve veřejném prostoru pozorujeme vytváření atmosféry odporu vůči ‚cizím’ – Židům, imigrantům, homosexuálům – s cílem sjednocení voličů proti společnému ‚nepříteli’. To se, bohužel, projevuje i skutečným násilím a diskriminací celých skupin obyvatel,” uzavírá Dzięgielewski.