Článek
Volba předsedy Senátu se nesla v duchu odkazu jeho zesnulého šéfa Jaroslava Kubery (ODS). Oba kandidáti museli odpovídat na otázku, zda hodlají dotáhnout jeho plán cesty na Tchaj-wan, který pobouřil čínské komunisty.
Nově zvolený předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) návštěvu Tchaj-wanu a priori neodmítá, chce k ní ale více informací.
„Nechám si položit na stůl veškeré podklady, které souvisí s případem Tchaj-wan, včetně korespondence, o které jsem dodnes nevěděl. Následně se poradím s dalšími ústavními činiteli, Ministerstvem zahraničních věcí a představiteli Senátu – ať je to například bývalý předseda Senátu Petr Pithart nebo současný předseda výboru pro zahraniční věci – jak tuto situaci řešit,“ opakoval po zvolení.
Seznam Zprávám ale následně přiznal, že úplný nováček co se týče informací o Tchaj-wanu není.
„Mám zkušenost s Tchaj-wanem velmi dobrou, protože naši studenti z Vysočiny tam jezdí a seznamují se tam zejména s IT technologiemi,“ popisoval praxi regionu, který v minulosti vedl jako hejtman.
„Kraj Vysočina také spolupracuje s Tchaj-wanem na některých softwarech, které používáme ve zdravotnictví. Je to vyspělá ekonomika, se kterou se vyplatí spolupracovat,“ dodal s tím, že to je ale jen jedno z hledisek, kterými je možné na Tchaj-wan nazírat. Seznam Zprávám přiznal, že narozdíl od Tchaj-wanu s Čínou přímou zkušenost nemá.
Kuberova cesta se měla podle původních plánů uskutečnit 22.-29. února.
Ve chvíli, kdy přípravy cesty zastavilo Kuberovo náhlé úmrtí, už senátní úředníci dávali dohromady seznam firem, jejichž zástupci měli šéfa Senátu na Tchaj-wan doprovázet, čekalo se na jména dalších členů delegace z řad zástupců senátních klubů a předběžně byla vytipovaná místa, kam měla delegace v čele s Kuberou zavítat.
„Cílem bylo navštívit české firmy, které na Tchaj-wanu podnikají, a univerzitu, kde studují čeští studenti,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf Kuberova sekretariátu Petr Kostka.
Dále pak měla být delegace přijata předsedou tamního parlamentu a v plánu byla také obchodní setkání a workshopy.
Vedle toho čeští organizátoři přemýšleli, zda by nebylo vhodné cestu na Tchaj-wan spojit s návštěvou další země – například Filipín. „Nabízelo se to, protože v Manile bychom museli zastavit tak jako tak k dočerpání paliva,“ líčil Seznam Zprávám Kostka.
Už v době příprav cesty se ale objevily obavy, že cesta na Filipíny nebude reálná. V polovině ledna se zde totiž probudila sopka Taal a tamní úřady nařídily evakuaci asi deseti tisíc obyvatel. Druhé místo, se kterým se původně uvažovalo o zastávce, byl pevninský Hongkong, ale tamní bouře proti centrální čínské vládě jej zablokovaly více než sopka Filipíny.
S odstupem času je také jasnější, jak se Kubera k cestě na Tchaj-wan vlastně dostal. V době, kdy působil jako místopředseda Senátu, jej oslovila Tchaj-pejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze, což je zdejší thajwanské diplomatické zastoupení.
Nebylo to poprvé, co se tam místopředsedové Senátu vydali. Ti poslední (Miluše Horská v roce 2017 a Přemysl Sobotka v roce 2015) tam byli v době, kdy už Česko zažívalo svou česko-čínskou zlatou horečku. „Senát se vždy snažil trochu vyvažovat příklon prezidenta Zemana k pevninské Číně,“ komentoval nálady v horní komoře senátor Jan Horník, který v ní zasedá už třetí volební období.
Sám Horník byl na Tchaj-wanu několikrát a mezi tím neměl v jiné senátní delegaci vedené Milanem Štěchem ani potíže s návštěvou pevninské Číny. „Nikdo to vůbec neřešil,“ vzpomíná Horník. „Byli jsme několik dní v Pekingu, kde jsme měli nejvyšší přijetí na úrovni místopředsedy jejich parlamentu, který ale jako jediný nebyl členem komunistické strany,“ líčil Seznam Zprávám Štěch.
Další nabídku Tchaj-wanu pak dostal Kubera v době, kdy už byl předsedou Senátu.
Z vyprávění Kuberových spolupracovníků pak vyplývá, že se vážně zabýval i dopady své cesty. Například v prosinci zavítal do mladoboleslavské Škody Auto. „Ptal se i na to, jak by to na ně mohlo dopadnout,“ uvedl Kuberův spolupracovník Kostka.
Znovu cestu zorganizovat nebude jednoduché. Tchaj-wan stejně jako pevninská Čína řeší nyní epidemii koronaviru.
Tchajwanská strana v době, kdy se hledal správný termín pro Kuberovu cestu, doporučila, aby se návštěva uskutečnila kvůli počasí buď v únoru a březnu, nebo až na podzim.
Jarní program předsedy Senátu už má však jasné body, bez ohledu, kdo je v jeho čele. V květnu čeká předsedu cesta do Helsinek v rámci finského předsednictví a setkání Asociace předsedů Senátu v Sarajevu. Do programu se musí vejít i cesta do Izraele, která se měla původně konat začátkem března.
A na podzim se konají už nové volby do třetiny Senátu. Po nich se bude předseda horní komory volit znovu.
