Pojišťovny nepočítaly s covidem. Vysál jim z rozpočtu přes 40 miliard

Zdravotní pojišťovny, kterých je celkem sedm, spočítaly, že skutečné náklady na zdravotní péči dosáhnou za covidový rok 2020 celkově 351,924 miliardy korun. Oproti roku 2019 jde o nárůst o 13 procent, tedy o 41 miliard korun.

Za zvýšenými náklady stojí především covid-19. „Nejvíce rostla akutní lůžková péče, a to zejména ta, kde je proplácena vysoká bonifikace za covidové pacienty, a samozřejmě i laboratorní péče, kde se stále zvyšuje rozsah testování,“ řekl pro SZ Byznys Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Také připomněl, že původní pojistné plány a ekonomické rozvahy vznikaly v době před pandemií.

„Je třeba vidět, že rok 2020 byl plánován v době probíhající konjunktury. Epidemie zásadně omezila růst pojistného, který naštěstí vyrovnal růst plateb státu, a výrazně se změnila i struktura poskytované péče. Rozsah nákladů v závěru roku a i nyní na počátku roku 2021 vyvolává obavy,“ podotýká Ladislav Friedrich.

Masivní nárůst nákladů zdravotní pojišťovny vypočítaly právě na příkladu péče o nemocné s covidem-19.

Obvyklá cena za den na lůžku představuje náklady dva až 40 tisíc korun. Při péči o covidové pacienty se však tato částka navyšuje o dalších 2300 korun, při intenzivní péči jde o nárůst o 39 tisíc až 59 tisíc korun. Nemocní s covidem také obvykle v nemocnici stráví více dnů, než je průměr.

Tyto zvýšené náklady byly určeny na mzdové ohodnocení zdravotníků, kteří o pacienty v covidových odděleních pečují, říkají pojišťovny. V roce 2020 mohla podle svazu mimořádná bonifikace dosáhnout až 67 tisíc korun na zdravotníka a měsíc.

Jinými slovy: Pojišťovny varují před prudkým růstem nákladů. A to i za operace, které nejsou akutní a nyní se odložily, ale pacienti je budou stejně nakonec muset absolvovat.

„Na exponovaných pracovištích porostou náklady významně, někdy až dvojnásobně rychleji. Nově převzaly zdravotní pojišťovny i celé náklady na očkování, přestože vakcíny měl původně platit stát. Jakékoliv další navyšování úhrad by bylo proto obtížně udržitelné a nevidíme pro něj nyní žádný důvod,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Pojišťovny tak musí sahat do rezerv. Rozpočty jim ale vylepšil i stát díky zvyšování plateb za tzv. státní pojištěnce. Do této skupiny patří děti, senioři a nezaměstnaní. Podle svazu ale garance státu, že platby i dál porostou, končí v roce 2022. Navíc jen obtížně se dá nyní vyčíslit, kolik ještě bude stát například testování a také očkování.

Největší zdravotní pojišťovna v zemi, Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má zhruba 6,6 milionu klientů, zatím přesná data o nárůstu loňských nákladů nemá. „Rok 2020 zatím není účetně uzavřen. Předpokládáme, že data budeme mít k dispozici v březnu,“ vysvětlil pro SZ Byznys Milan Řepka, mluvčí VZP. Svaz zdravotních pojišťoven však ve svém propočtu odhadované náklady VZP zohlednil.

Podle odhadů z konce loňského roku vynaloží VZP letos na zdravotní péči částku okolo 240 miliard korun. To by představovalo oproti roku 2020 nárůst o víc než 10 procent.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný předpokládá, že odměny za podzimní období dostanou zdravotníci v dubnové výplatě. Celkově by mělo jít o zhruba 10 miliard korun. Vláda má o přesných částkách ještě jednat se zástupci pojišťoven i lékařskou komorou.