Článek
„Já cítím velikou sounáležitost především s Českou republikou a se Slovenskem. Polsko a Maďarsko, řekněme jako nejbližší sousedi, jsou pro mě země milé a známé – hovořím zejména o občanech. Ale není to pro mě zátěž v tom smyslu, že bych přehlédla principy, na kterých jsme se všichni dohodli,” prohlásila ve čtvrtek Věra Jourová.
Evropské komise zažalovala Polsko a Maďarsko kvůli reformám soudnictví. Země už několik případů prohrály. S oběma státy zároveň běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy. Jde o mechanismus opatření, která následují, pokud existuje v členské zemi riziko závažného porušení unijních hodnot.
„Budu prosazovat to, abychom pokračovali v proceduře, pokud nenastanou kroky na straně Polska a Maďarska, které mohou tu proceduru zastavit,” řekla k proceduře Jourová s tím, že je míček na straně Varšavy a Budapešti.
„Ty debaty nejsou jednoduché, ale dá se říct, že valná většina zemí je pro to, abychom se aktivně stavěli proti reformám, které mohou spustit omezení nezávislosti justice,” řekla nastupující místopředsedkyně komise na dotaz Seznamu.
„Já budu velice principiální v těchto věcech, zároveň si myslím, že když budu jednat se zástupci těchto zemí, budu mít pochopení pro historii, pro některá opatření, pro snahu zbavit se soudců, kteří mají třeba komunistickou minulost. Nemělo by to ale být za cenu toho, že je pošlou do důchodu před termínem,” dodala Jourová.
„V České republice se mi líbí, jak o hodnotách mluví Pavel Rychetský,” zmiňuje Jourová předsedu Ústavního soudu. Právě Rychetský v květnu letošního roku řekl, že nepovažuje za šťastné „házení zemí visegrádské čtyřky do jednoho pytle”.
Případ Polska a Maďarska budou řešit příští týden unijní ministři zahraničních věcí. Ve čtvrtek europoslanci prozatím neschválili maďarského kandidáta na komisaře Olivéra Várhelyiho kvůli vazbám na maďarského premiéra Viktora Orbána. Na dodatečné otázky výborů bude muset Várhelyi odpovědět v pondělí.
