Hlavní obsah

Policista elitního útvaru ukončil spolupráci s Piráty, chce dál zůstat u policie

Foto: pirati.cz

Policista Jan Šmíd ve vyjádření pro Seznam Zprávy uvedl, že s veškerou politickou činností končí.

Reklama

Policejní prezident Jan Švejdar považuje spolupráci policisty s Piráty za nepřípustnou. Zákon o služebním poměru policistům spolupráci s politickými stranami zakazuje.

Článek

Podplukovník Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jan Šmíd se rozhodl rezignovat na mandát zastupitele Děčína, kam byl zvolen jako nestraník za Piráty.

Ve vyjádření pro Seznam Zprávy uvedl, že s veškerou politickou činností končí. „Ukončil jsem veškeré působení v politice, cokoliv, co by mohlo být vnímáno jako rozpor se služebním zákonem,“ uvedl Šmíd. „Nechci, aby bylo poškozováno dobré jméno a důvěra v nezávislost Policie České republiky,“ dodal.

Policejní prezident Jan Švejdar považuje spolupráci podplukovníka NCOZ s Piráty, na niž upozornil deník Právo, za nepřípustnou.

„Jednání policisty je v řízení ředitele NCOZ. Já osobně jej považuji za zcela nepřípustné, navíc zákon o služebním poměru působení policistů ve prospěch jakékoliv politické strany striktně zakazuje,“ uvedl Švejdar na Twitteru. „Pokud se věc prokáže, směřuje k propuštění policisty ze služebního poměru,“ dodal.

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů policistům působení v politice zakazuje. „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch,“ píše se v zákonu č. 361/2003 Sb.

Jak bylo uvedeno, Jan Šmíd byl zvolen do Zastupitelstva města Děčín jako nestraník za Piráty. Podle deníku Právo si ho Piráti pozvali, aby jim pomáhal s legislativou. Podle vedoucího pirátského týmu pro vnitro a bezpečnost Lukáše Koláříka není Jan Šmíd stálým členem týmu, byl přizván jako host. Spolupráci s Pirátskou stranou navázal minulý rok v únoru.

„V mém životě je několik věcí, které jsou pro mě posvátné,“ napsal Šmíd na pirátské fórum, když se představoval členům strany. „Rodina je samozřejmě na prvním místě. Mezi hodnotami a životními principy jsou to pak svoboda a demokracie. A není to pro mě klišé. Uvědomuji si totiž, že 28 let po revoluci jsme ještě všichni nepochopili, co vlastně demokracie a svoboda znamenají. Pro mě je to především zodpovědnost. A proto cítím, že je potřeba se zapojit… A dnes po prezidentských volbách více než kdy jindy… A Piráti jsou pro mě tou cestou, které věřím. Kritické myšlení, zpochybňování, pokládání otázek a především hledání odpovědí, otevřenost, transparentnost atd. Je toho mnoho.“

Kolářík ve čtvrtek ČTK sdělil, že Piráti vyzvali Šmída k oponentuře odborné legislativy na základě jeho zkušeností z praxe. „Příslušníci bezpečnostních sborů zcela běžně připomínkují legislativu i u jiných politických stran či v rámci státní správy, na rozdíl od Pirátů však tyto strany a pracoviště o jednáních nevedou veřejné zápisy," uvedl.

„Když oslovím policistu a zeptám se ho, co by chtěl ve své práci změnit a on mi odpoví a já to následně zohledním v legislativě, kterou chystám, jedná se také o činnost policisty ve prospěch strany? Je toto důvod pro jeho výpověď? Z mého pohledu nikoliv," dodal Kolářík. Návrh na svolání bezpečnostního výboru považuje za nešťastnou snahu o zviditelnění se před volbami do Evropského parlamentu.

O spolupráci Pirátů s policistou bude jednat Sněmovna

Spolupráci Pirátů s podplukovníkem NCOZ Janem Šmídem probere bezpečnostní výbor Sněmovny na žádost poslanců ANO v úterý 21. května. Předseda výboru Radek Koten (SPD) ČTK sdělil, že se na termínu dohodl s místopředsedy výboru. Na mimořádném jednání se výbor sejde v 8:30 a poslanci budou debatovat o míře, do které se členové bezpečnostních sborů mohou angažovat v politice.

Na mimořádné jednání výboru by poslanci ANO chtěli pozvat ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), policejního prezidenta Jana Švejdara, ředitele NCOZ Mazánka a případně ředitele či zástupce Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství.

„Cílem bodu je jasná definice, kdy příslušník bezpečnostních složek je politicky angažovaný, ať už jako člen politické strany, či jako nestraník za politické uskupení, kdy porušuje zákon a kdy hrozí úniky informací z jeho denní náplně práce a jejich možné zneužití v politických kampaních či jednání proti bezpečnosti a stabilitě České republiky,“ píšou v žádosti poslanci.

Reklama

Doporučované