Článek
V roce 2015 pomáhal při katastrofálním zemětřesení v Nepálu. „Pro Evropana je nezvyklé nacházet mrtvé v sutinách ještě týden po tragédii. Bylo to velmi náročné,“ říká lékař Milan Krtička ze speciálního Emergency Medical Teamu. Pomáhá se speciálními úkoly po celém světě. Na další jedinečné misi, jež připomíná jarní obrázky z Číny, se teď podílí jen přes kopec od svého stálého pracoviště ve Fakultní nemocnici Brno.
Na výstavišti se totiž po čtrnácti dnech příprav otevřel covidový špitál. Do 24 hodin může přijmout stovku pacientů, při povolání dalšího personálu nabídne až tři stovky míst pro nemocné po akutní fázi covidu-19. „Pořád máme v kraji asi 1 200 hospitalizovaných lidí s covidem-19, což je asi nejvíc v Česku. Uvidíme, jaké budou další dny,“ přiznává náměstek ředitele ve FN Brno Ondřej Ludka.
Reprodukční číslo, které vypovídá o tom, jak rychle se nemoc šíří v populaci, podle něj kleslo na hodnotu 0,87. Znamenalo by to, že covid-19 je na ústupu.
Ač Ludka v práci zažil asi nejhektičtější dva týdny v kariéře, nejčernější scénáře se zatím nenaplnily. Záložní špitál přijme první pacienty teprve v případě, že budou v kraji všechny kapacity obsazené. A to se zatím nestalo. „A pořád věříme, že ani nestane. Ve FN Brno máme volných asi 100 lůžek na standardních covidových lůžkách a několik dalších na jednotkách intenzivní péče,“ dodává Ludka. Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo jen na jižní Moravě v sobotu volných přes 170 lůžek na jednotkách intenzivní péče.
Výpomoc mezi kraji
Fakultní nemocnice Brno v posledních dnech dál pomáhá i jiným přeplněným špitálům. Nejhůř jsou na tom ve Zlínském kraji. Ve Vsetíně, Zlíně, Uherském Hradišti a Kroměříži je pro covidové pacienty vyhrazených 550 lůžek, většina z nich je zaplněných. Příjmů zatím neubývá. „Ve vsetínském okrese navíc vidíme, že epidemie naopak zesiluje a musíme být tedy připraveni pomoci ve chvíli, kdy by lůžkové kapacity ve Vsetínské nemocnici začaly docházet,“ říká šéf Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.
Do Olomouckého, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje už putovaly ze Zlínska v posledních dvou týdnech tři desítky pacientů. „FN Brno patří mezi nemocnice, které se nám snaží odlehčit a nabízí nám volné lůžkové kapacity. Právě dnes tam transportujeme dalších šest pacientů ze Vsetína,“ dodává Maráček. Na Zlínsku navíc chybí kvůli covidu-19 přes šest set zdravotníků.
V nemocnicích na Vysočině je obsazených čtyři sta postelí z 530. „ Mimo kraj nebyl o víkendu převezen žádný z pacientů. Nemocnice jsou zatím schopné se o pacienty starat vlastními silami, a to i bez fakultní nemocnice,“ zdůrazňuje náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD).
V Brně na výstavišti za pouhých 14 dní vznikla nemocnice pro 300 pacientů s covidem-19.
V pondělí dorazili i členové speciálního Emergency Medical Teamu.
Nemocnice přijme pacienty pouze v případě, že se zaplní všechna covidová lůžka v Jihomoravském kraji. Jen ve FN Brno zbývalo v pondělí ráno ještě přes sto míst.
Je připravených přes 150 dvoulůžkových kójí.
U části postelí jsou také lahve s kyslíkem.
Nemocnice vznikla v pavilonu G2.
Speciální lékařský tým pomáhal třeba po zemětřesení v Nepálu.
U lůžek může být do 24 hodin.
Část vybavení nemocnice.
Dva týdny se podílel na přípravách také náměstek ve FN Brno Ondřej Ludka.
Tým je připravený
Do pavilonu G2 na výstavišti přes víkend navezli všechen zbývající potřebný materiál, tedy lůžka, léky a zdravotnický materiál, včetně lahví s kyslíkem. Do nemocnice v pondělí brzy ráno nastoupil i speciální tým, složený ze 6 lékařů a 18 sester.
Podle aktuálních informací ale bude dál sloužit v bohunické nemocnici a pro případ nouze zůstane na telefonu. „Zatím se prognózy, které jsme měli před 14 dny, naštěstí nenaplňují. Jsme v pohotovosti. Kdyby došlo ke zhoršení, budeme aktivně nachystaní,“ vysvětluje Krtička.
Brno přesto zvládlo nestandardní výzvu. Na rozdíl od polní nemocnice v pražských Letňanech nemohlo spoléhat na vládní pomoc.
Záložní nemocnice ve spolupráci s městem a krajem nabízí 150 dvoulůžkových kójí. „Nejtěžší za dva týdny bylo získat povolení na provoz takového špitálu. V Česku neexistuje zákon, který by počítal s touto variantou. Museli jsme žádat na krajském úřadě, ministerstvech vnitra i zdravotnictví. Nakonec nám kraj udělil povolení s tím, že všechny předepsané podmínky nemůžeme splnit. Je to špitál, případ krajní nouze,“ upřesňuje Ludka.
Dělníci na stavbu použili materiál běžný pro výstavářské akce. Areál bude rozdělený na čistou a špinavou zónu. „Budeme se střídat po třech hodinách, jak je teď obvyklé v jiných nemocnicích,“ říká další členka Emergency Medical Teamu Pavlína Belžíková.
V zóně s pacienty musejí mít všechny ochranné pomůcky, včetně celotělových plášťů, štítů, rukavic či respirátorů. „Po třech hodinách se posuneme do čisté části. Budeme nápomocní s podáváním pomůcek nebo administrativní prací,“ dodává Belžíková.
Ludka s nadsázkou říká, že si aktéři vyzkoušeli jedinečnou simulaci stavby nemocnice a vytvořili její věrnou kopii. „Zrušili nám cvičení Emergency Medical Teamu ve Zbirohu kvůli koronaviru. A tak jsme připravili možná evropský unikát. Semknutí lidí a institucí v kraji skvěle zafungovalo. Když jsme nemocnici začali stavět, byli jsme hluboce přesvědčeni, že může být potřeba. A pořád není vyloučené, že bude,“ doplňuje Ludka.
Podobně to vnímá Krtička, který má zkušenosti z misí po celém světě. „Pro Česko je to jedinečná záležitost. Ve světě podobnou výzvu představovala třeba ebola, ale naše země takové zdravotnické výzvě v novodobé historii čelí poprvé,“ dodává Krtička.
