Polská „hra s ohněm“. Politici se obávají rozchodu Polska s EU

Už více než 17 let je Polsko členem Evropské unie, napříč uskupením se ale množí obavy, zda tomu tak bude i nadále. Důvodem je čtvrteční rozhodnutí polského ústavního soudu, podle kterého jsou některé články základních smluv o Evropské unii neslučitelné s polskou ústavou. Soud tak zpochybnil nadřazenost práva EU nad polským, a to navzdory tomu, že v roce 2004 Varšava s nastavením souhlasila.

„V praxi toto rozhodnutí představuje vyhlídky na právní polexit, jelikož prohloubí problém soudní spolupráce mezi polskými a evropskými soudy, zejména v případě vzájemného uznávání rozsudků,“ vysvětlil pro BBC Patryk Wachowiec, výzkumný pracovník  z britského Bingham Centre for the Rule of Law.

Nesouhlasně se na adresu Polska už vyjádřila například Francie, Lucembursko nebo Německo. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm, jelikož přednost evropského práva je zásadní pro integraci Evropy a soužití v ní. Své „hluboké znepokojení“ již vyjádřila i Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) ovšem tvrdí, že takzvaný polexit neplánuje. Na rozdíl od Británie, kde lidé o odchodu z EU rozhodli v referendu, totiž v zemi i nadále zůstává vysoká lidová podpora pro členství v bloku. Podle agentury Reuters se mnoho Poláků cítí se záštitou EU bezpečněji, a to například i vůči vlivu Ruska.

„Myslím, že existuje riziko, že bychom EU mohli opustit, protože všechny tyhle akce, které se dějí, k tomu mohou krok za krokem vést,“ cituje Reuters Grazynu Gulbinowiczovou, důchodkyni z Varšavy. Podle té by odchod z evropského bloku měl na zemi negativní dopad a Polsko by značně postrádalo fondy EU. „Nemluvě o tom, že se budeme cítit izolovaní,“ dodává žena.

Rozhodnutí soudu nicméně uvítal například polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS), podle kterého je nutné, aby s členskými státy bylo zacházeno s respektem a aby EU nefungovala pouze jako „seskupením těch, kteří jsou si rovni a rovnější“. Na šikmé ploše je s Evropskou unií již delší dobu kromě Polska i Maďarsko, v hlavní roli sporů jsou zde například práva členů LGBT komunity.

Právě Morawiecki je také důvodem, proč se polský ústavní soud případu ujal. Předseda vlády se na něj obrátil poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi. Zatímco polská vláda tvrdí, že novinky mají zvýšit efektivitu soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, kritici v nich ovšem vidí snahu politiků PiS ovládnout polskou justici.

Nejnovější události nenechaly chladné ani polské opoziční politiky. Donald Tusk, předseda strany Občanská platforma a bývalý předseda Evropské rady, v reakci na rozhodnutí soudu vyzval Poláky, aby se vydali do ulic vyjádřit svůj nesouhlas. „Operace vyvést Polsko z Evropy, kterou naplánoval Jarosław Kaczyński, jede na plné obrátky. Pokud zůstaneme nečinní, nic ho nezastaví,“ apeloval ve svém pátečním prohlášení. Kaczyński stojí v čele vládnoucí polské strany a je považován za nejvlivnějšího politika země.

Demonstraci Tusk svolává na neděli večer a lidé by se měli sejít na varšavském náměstí u Královského hradu. Na událost, která pro akci vznikla na sociální síti Facebook, už zareagovalo více než 6 tisíc uživatelů.