Hlavní obsah

Polská „msta“ za Turów. Bude se zkoumat důl Křetínského

Foto: Profimedia.cz

Těžba v německém hnědouhelném povrchovém dole Jänschwalde u hranic s Polskem.

Reklama

Polští geologové budou zkoumat dopady těžby v německém dole Jänschwalde u hranic s Polskem. Jeho vlastníkem je EPH českého podnikatele Daniela Křetínského. Důvodem je zřejmě spor o Turów.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na negativní vlivy německého hnědouhelného dolu, který leží v bezprostřední blízkosti hranice s Polskem, si stěžují starostové obcí na polské straně dlouhodobě. Impulsem k činnosti byl pro polskou vládu zřejmě až česko-polský spor o dopady těžby v polském dole Turów.

Starosta polského města Gubin nedávno v rozhovoru pro Polskou tiskovou agenturu řekl, že by polská strana měla postupovat stejně jako Česko. „Zdá se mi, že to nemůže být tak, že my škodíme Čechům a Češi neškodí nám. Dnes je majitelem dolu Jänschwalde český koncern. Důl se sice má v roce 2023 uzavřít, ale škody sahají ještě do doby NDR,“ tvrdí Zbigniew Barski. „Bezpochyby můžeme Evropské unii ukázat, že spor o Turów není jednostranným problémem,“ dodal.

Kdo těží v Jänschwalde?

Provozovatelem německého dolu je od roku 2016 společnost Leag, která spadá pod konsorcium tvořené skupinou Energetický průmyslový holding (EPH) miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče a fondem PPF Investments. Společnost Leag provozuje na východě Německa čtyři lignitové doly, na ně navázanou elektrárnu a jednu rafinerii.

Podobně jako Barski mluví i starosta další polské obce Brody Ryszard Kowalczuk. „Pokud jsme my ti zlí, kteří někomu berou vodu těžbou uhlí, je potřeba ukázat, že to je systém spojených nádob,“ prohlásil komunální politik.

Starostové tvrdí, že důl Jänschwalde způsobuje na polské straně úbytek podzemních vod až o 2,5 metru a tím pádem zvyšuje obcím náklady například na prohlubování studní. Komunální politici přitom na problém upozorňují už řadu let a žádali už o pomoc i polskou vládu - jenže neúspěšně. „Nemáme tolik štěstí jako Češi, o naši situaci se centrální orgány nezajímají,“ řekl nedávno starosta města Gubin Zbigniew Barski.

Politik dodal, že nezná podrobnosti česko-polských jednání, ale že současná situace mohla být ideální příležitost, jak Česku „oplatit“ kauzu Turów a jak se „zahojit“. Místní starostové také uvedli, že se neúspěšně snažili domoci odškodnění od těžařů. Redakce se obrátila na firmu Leag s žádostí o vyjádření, na odpověď čekáme.

Zdá se, že si polská vláda problému německého dolu všimla právě až po nápadu starostů na „revanš“ za kauzu Turów. Ministr klimatu a životního prostředí Michał Kurtyka nařídil v pondělí Státnímu geologickému ústavu, aby prozkoumal „mediální informace“ o vlivu těžby v dole Jänschwalde. Některá polská média v té souvislosti informují o Jänschwalde jako o „českém dole“.

Stížnosti místních

Server Money.pl v reportáži z polských obcí ležících blízko německého dolu zmiňuje problémy místních, které jsou podobné problémům lidí z českých obcí nedaleko dolu Turów.

Kromě potíží s úbytkem vody popsali lidé z polské vesnice Późna také hluk a prašnost. „Když jsou vedra, tak na nás jde obrovské mračno prachu. Na nás si stěžují, dávají nám pokuty, a když nás otravuje český důl, tak nikdo problém nevidí,“ cituje se v reportáži bezradné vyjádření místního obyvatele. Ten znovu jasně odkazuje na spor o Turów.

Jenže zatímco v případě německého Jänschwalde jde o důl ve vlastnictví soukromé společnosti, polský Turów vlastní polským státem kontrolovaná společnost PGE. Ta navíc negativní dopady na českou stranu dlouhodobě zpochybňuje, což mají dokládat i měření polských orgánů. Lokální spor se nakonec dostal letos na jaře na vládní úroveň, když Česko zažalovalo Polsko u Soudního dvora Evropské unie.

Pokuta už za 382 milionů

Soud v květu nařídil Varšavě, aby se těžba v Turówě „bezodkladně pozastavila“. Polský premiér Mateusz Morawiecki takový krok odmítl a opakovaně ho označil za nemožný. V září pak unijní soud na základě českého návrhu vyměřil Polsku denní penále půl milionu eur denně. Poláci ale pokutu odmítají a neplatí ji. Peníze má Varšava platit do unijního rozpočtu, a pokud nezaplatí, měly by se odečíst od prostředků určených jako dotace pro Polsko. Celkem jde k pátku o v přepočtu 382 milionů korun.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Polský hnědouhelný důl Turów.

Jedním z polských argumentů o nemožnosti přerušení těžby v dole je fungování elektrárny Turów navázané na stejnojmenný důl. Elektrárna pokrývá zhruba pět procent polské spotřeby elektřiny (udávaná čísla se podle zdroje liší zhruba od 3 do 8 procent). Proti argumentu o nepostradatelnosti elektrárny ale mluví další několikatýdenní odstávka nového bloku spuštěného letos na jaře. Další opravy nové části trvají už od začátku října.

Demonstrace v Lucemburku

Komplikovaná česko-polská vyjednávání o Turówě uvázla v září na mrtvém bodě. Polská delegace z Prahy odjela poté, co neuspěla se svým požadavkem na možnost vypovědět smlouvu už po dvou letech. V současnosti není jasné, zda a kdy se rozhovory obnoví, a jestli k uzavření smlouvy dojde. Polská strana teď nejspíš čeká na sestavení nové české vlády.

Kroky ale podnikly polské hornické odbory. Na pátek plánují protestovat před sídlem Soudního dvora EU v Lucemburku. Demonstrovat tam bude kvůli hygienickým pravidlům maximálně 2000 lidí. Soud začne česko-polský spor projednávat začátkem listopadu. Rozsudek se očekává během několika měsíců.

Problémům se v nedávné minulosti nevyhnul ani zmíněný německý důl Jänschwalde. Předloni se těžba zastavila po protestech německých ekologů kvůli ohrožení chráněného území Natura 2000. Loni důl obnovil provoz. Těžit se bude do roku 2023.

V Turówě plánuje polská PGE těžit do roku 2044. Povolení letos navzdory českým i německým výhradám podepsal už zmíněný polský ministr Kurtyka.

Reklama

Doporučované