Hlavní obsah

Pomáháme na Ukrajině, říká Babiš. Ale čeští politici tam přestali jezdit

12. 10. 2018

Ukrajina funguje jako argument, proč Češi odmítají přijímat migranty z jiných zemí. Jak je to ale ve skutečnosti? (Video: Jiří Hošek, Seznam.cz)

Česká republika tvrdí, že problémy a válkou zmítaná Ukrajina patří k jejím nejbližším partnerům. Vzájemné kontakty na nejvyšší politické úrovni tomu ale absolutně neodpovídají.

Článek

Cestu do Kyjeva navrhuje podle zjištění Seznamu české Ministerstvo zahraničí premiérovi a také předsedovi Poslanecké sněmovny poslední dva roky. Aktuálně měli Andrej Babiš a Radek Vondráček od ukrajinské strany na stole i pozvání na oficiální vzpomínkovou akci ke hladomoru na Ukrajině před 85 lety. Z časových důvodů se však omluvili.

Přitom Andrej Babiš tím, jak Česko pomáhá Ukrajině, často argumentuje.

„My v Česku přijímáme mnoho lidí z Ukrajiny, kteří prchají před válkou. Na Ukrajině byla válka a vlastně tam stále válka je, mezi Ukrajinou a Ruskem,” prohlásil nedávno při návštěvě Malty. A nebylo to poprvé, kdy při zahraničních cestách tuto věc v debatě o odmítavém postoji Česka k přijímání migrantů zmínil.

Video: Vystoupení Andreje Babiše na Maltě

Premiér Babiš mluví na Maltě o pomoci Ukrajincům prchajícím před válkou. (Video: Seznam.cz)

Podle Českého statistického úřadu žilo v České republice na konci loňského roku 117 061 občanů Ukrajiny.

„Ve většině případů pocházejí z oblastí západní Ukrajiny zcela nezasažených válečnými operacemi,“ upozorňuje Marek Příhoda, vedoucí Centra Borise Němcova na pražské FF UK.

„Česká republika jim nabízí možnost získat kvalitní vzdělání, uplatnit se ve své profesi nebo zlepšit materiální situaci svou a své rodiny. Na druhou stranu, jejich práce v zaměstnáních, o které není mezi českými občany zájem nebo kde chybějí domácí kvalifikované síly, představuje jeden z podstatných stimulů ekonomického růstu posledních let,” dodává.

Přehled politických kontaktů mezi Českem a Ukrajinou. (Video: Adam Borový, Seznam.cz)

Proč nejsme jako Finsko

Ještě ostřejší slova volí zástupkyně ředitele ukrajinského vládního útvaru pro boj s hybridními hrozbami Ljubov Tsybulská. Podle ní se Andrej Babiš „dopouští úmyslné manipulace” a nemístně srovnává osoby migrující za prací s uprchlíky, kteří utekli před hrůzami války.

Tsybulská si poslední dobou všimla změny tónu současného českého kabinetu oproti období vlády Bohuslava Sobotky. „Mezi oběma zeměmi teď spíš vidíme podporu a vzájemné porozumění na úrovni občanské společnosti. Oteplování vzájemných vztahů samozřejmě nepomáhá ani otevřeně proruská pozice českého prezidenta. Naštěstí jeden prezident nemůže změnit naše vztahy jako takové,” uvedla pro Seznam Tsybulská.

Podle ní Ukrajinci nikdy nezapomenou třeba na to, že se v České republice léčili zranění z Majdanu a později oběti bojů na východě země. Ostatně spolupráce vojenských zdravotníků obou zemí existuje dodnes.

Proč čeští představitelé Ukrajinu opomíjejí? A jakou roli v tom hraje Rusko?

„My jsme připos*aní jaksi preventivně,” říká na tyto otázky, dobře informovaný zdroj z českého Ministerstva zahraničí.

„Třeba Finsko podporuje Ukrajinu mnohem víc a poskytuje jí nesrovnatelně víc peněz, a to by se Finové měli teoreticky Rusů bát víc než my,” uvedl diplomat obeznámený s aktuálními česko-ukrajinskými vztahy.

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Než do Kyjeva, to raději do Moskvy

Ukrajinskou stranu současná situace mrzí.

Podle oslovených ministerských úředníků z obou zemí by v případě zvýšeného zájmu vnímali Ukrajinci Českou republiku jinak v politické rovině a také čeští podnikatelé a firmy by ve východoevropské zemi měli rázem jiné postavení.

„Českou politickou reprezentaci Ukrajina prakticky nezajímá. Čeští premiéři od Sobotky po Babiše se s ukrajinským předsedou vlády také nesetkali. Předseda Sněmovny Vondráček radši jede do Moskvy sejít se se svým protějškem, který je na evropském sankčním seznamu, než aby zamířil do Kyjeva,” tepe české politiky výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Při pohledu na současné česko-ukrajinské vztahy je evidentní i jisté pokrytectví české strany, co se týče ekonomické spolupráce.

„Pokud naši politici myslí vážně svá slova o ekonomické diplomacii a prosazování ekonomických zájmů České republiky ve světě, pak by neměli pomíjet perspektivní, více než čtyřicetimilionový ukrajinský trh, jenž se otevírá evropským výrobkům a investicím,” upozorňuje Marek Příhoda.

Potenciál vzájemných hospodářských vztahů mezi Českem a Ukrajinou podle něj není ani zdaleka využit. „Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu tvořil v roce 2016 podíl Ukrajiny na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky jen 0,6 procenta s objemem 42 miliard korun, Ukrajina tak zaujímá až 23. místo mezi Irskem a Thajskem,” dodává Příhoda.

Pořad Mapa o zapomenutém konfliktu na východě Ukrajiny. (Video: Jiří Hošek, Seznam.cz)

Posledním českým premiérem, který přijel na oficiální nebo pracovní návštěvu Ukrajiny, byl před dlouhými 9 lety Mirek Topolánek.

Prezident republiky Miloš Zeman navštívil Ukrajinu v roce 2013. Během této cesty padla pozvánka ukrajinské hlavě státu k reciproční návštěvě Česka.

Současný ukrajinský prezident Petro Porošenko by podle informací Seznamu velmi rád do České republiky přijel. Ovšem rád by se setkal až s „novým” nájemníkem na Pražském hradě.

„Ukrajinci vědí, že by dnes Zeman takovou návštěvu zneužil,” tvrdí zdroj z české diplomacie. Zeman dlouho bagatelizoval válečný konflikt na východě Ukrajiny a ještě na summitu NATO ve Walesu v roce 2014 žádal důkazy o ruské vojenské přítomnosti na ukrajinském území.

Další zprávy

Reklama