Hlavní obsah

Ponížená hora. Jak se z Mount Everestu stala masovka

Foto: AP/Rizza Alee, ČTK

Na této fotografii z 22. května 2019 lemuje dlouhá fronta horolezců cestu na Mount Everest těsně pod táborem čtyři v Nepálu. Ostřílení horolezci tvrdí, že neschopnost nepálské vlády omezit počet horolezců na Mount Everestu má za následek nebezpečné přeplnění a větší počet úmrtí.

Reklama

Byla to celosvětová senzace, když 29. května 1953 Hillary a Tenzing pokořili Everest. I pak byl výstup unikátní záležitostí: Mezi roky 1953 a 1987 vystoupilo na vrchol 200 horolezců. Tedy méně než za jediný květnový den roku 2019.

Článek

Plochá část vrcholu je velká asi jako dva pingpongové stoly a mačká se tady patnáct, možná dvacet lidí. Aby se sem dostali, museli čekat hodiny ve frontě, namačkaní jeden na druhého ve výšce přes osm tisíc metrů. Lékař Ed Dohring, který si výstupem na Mt. Everest chtěl splnit životní sen, musel cestou obejít ženu, která ve frontě právě zemřela. „Bylo to děsivé,“ popsal svoje zážitky deníku New York Times. „Připadal jsem si jako v zoo.“

Před dvěma lety vystoupilo na Mt. Everest 878 lidí. A i ti, kteří se o hory a horolezectví vůbec nezajímají, se tehdy dozvěděli, že na nejvyšší hoře světa se děje něco divného. Díky fotografii horolezce Nirmala Purji, která zachytila stohlavou frontu pod vrcholem.

Himálajská databáze uvádí, že k roku 2020 vystoupilo na vrchol Mt. Everestu 5790 lidí, někteří z nich vícekrát.

Poprvé se to podařilo 29. května roku 1953 Edmundu Hillarymu a Tenzingu Norgayovi. A až do nástupu „komerční éry“ v devadesátých letech minulého století byl výstup na Everest unikátní záležitostí: Mezi roky 1953 a 1987 vystoupilo na vrchol 200 horolezců.

Tedy méně než za jediný květnový den roku 2019.

Nejhorší fronta na světě

„Bylo to doslova nejhorší místo na Zemi, kde jste mohli uváznout ve frontě,“ popisovala Amelia Gentleman pro deník Guardian události z roku 2019.

Zdaleka nešlo jen o to, že pohled na zástup lidí čekající pod vrcholem Everestu byl bizarní, překvapivý, nečekaný, pro někoho snad i komický. I kvůli hodinám čekání totiž zemřelo pod vrcholem 11 lidí. Někteří přímo ve frontě.

Na Everest směřuje stále více nezkušených a nepřipravených turistů, kteří jsou závislí na pomoci Šerpů a dávkách kyslíku. Jakékoli větší zdržení pro ně znamená bezprostřední ohrožení.

„Některým lidem trvalo 14 hodin, než zvládli úsek cesty, který jsem ušel za dvě hodiny,“ líčí pro Guardian německý horolezec David Göttler. „Jsou to lidé, kteří často nemají s horami nic společného. Mám pocit, že od někoho slyšeli, že Everest je zábavná akce, a tak si řeknou: Dobrá, jdeme na to!“

Göttler pokračuje: „Nechci být tvrdý a necitlivý, je to tragédie pro rodiny, ale většina těch úmrtí se dala předpovědět. Dokonce mě překvapuje, že jich nebylo víc, když si vezmeme, jak jsou ti lidé nepřipravení a naivní. Zaplatí peníze, najmou si agenturu a mají pocit, že jim to zaručuje výstup na vrchol.“

Autor slavné fotografie Nirmal Purja doplnil další důvod, proč došlo k takové tragédii: Kolem fronty se nedalo projít, nebyla šance komukoli pomoci, vynést člověka, kterému došly síly. „Každý sám bojoval o přežití, o to, aby učinil další krok. Všichni se ocitli na té jemné linii mezi životem a smrtí.“

Bez komentáře: Tak to ve vytížených dnech vypadá pod Mount Everestem.Video: Twitter/ITBP_official, AP

Fronty ano, fotky ne

Fronty pod vrcholem Everestu nejsou novinkou roku 2019. První slavná „virální“ fotografie zástupu čekajících horolezců a turistů se objevila už v roce 2012. Tehdy na horu vystoupalo během května 558 lidí.

Turistů toužících zdolat nejvyšší horu světa výrazně přibývá od začátku století. A na první pohled je to také stále snazší. Šerpové natáhnou podél hlavního směru výstupu lana, lidé investují do stále lepšího vybavení a do zásob kyslíku. A s přispěním cestovních agentur, kterým zaplatili desítky tisíc dolarů, si budují pocit, že jsou na náročném, ale bezpečném výletě.

Novinářka a horolezkyně Angela Benavides upozorňuje na jeden z paradoxů stále kvalitnější techniky, která turistům a horolezcům pomáhá: Přesnější předpověď počasí vede k tomu, že výpravy se soustřeďují jen na několik „zaručeně“ příznivých dnů během hlavní lezecké sezony, tedy během května.

V roce 2019 se tak jen za jediný den, 22. května, uskutečnilo 227 výstupů.

„Problémy s frontami neplynou pouze z toho, že je tu stále větší množství lidí,“ shrnuje Benavides pro Explorersweb. „Hlavní problém spočívá v tom, že skoro všichni chtějí vrcholu dosáhnout ve stejný den a pohybují se stejným tempem. A neuvěřitelně vysoké procento z nich skutečně až na vrchol dojde.“

Benavides připomíná další zásadní téma: Turistika na Mt. Everestu je velký byznys jak pro cestovní kanceláře, tak pro nepálské úřady, které od každého zájemce o cestu na vrchol inkasují řádově 20 tisíc dolarů. Celkem pak turisté zaplatí odhadem 30–160 tisíc dolarů podle toho, jak drahou agenturu si najmou.

Nepálské úřady se obávaly, že by informace o úmrtích ve frontě pod vrcholem před dvěma lety mohly odradit další zájemce. Do omezení množství povolenek se jim ale nechtělo, vymyslely proto jiné řešení: Vydaly pravidla, podle nichž je zakázáno sdílet fotografie na sociálních sítích.

Když už ve frontě pod vrcholem uváznete, nesmí se to nikdo dozvědět.

+7

Lidé jen chtějí vylézt nahoru

Komerční přístup ke zdolání nejvyšší hory světa kritizoval v roce 2006 v rozhovoru pro New Zealand Herald i Edmund Hillary. „Přístup k Everestu se stal děsivým. Lidé se prostě chtějí dostat nahoru,“ říkal Hillary.

V rozhovoru reagoval i na to, že toho roku ve frontě pod vrcholem zemřel mladý britský horolezec David Sharp. Ostatní ho obcházeli, nikdo mu nepomohl. Na základě jednoduchého jasného zdůvodnění: V takové kritické situaci se každý musí postarat o své vlastní přežití. Nikdo neměl dost sil na to, aby pomohl někomu jinému.

Hillary nesouhlasí. „Jediné, co k tomu mohu říci, je, že v naší expedici by se nikdy nemohlo stát, že bychom vyčerpaného člena týmu prostě nechali zemřít,“ tvrdil Hillary v rozhovoru. „Musíte mít nějaké priority. Jestli je vaší prioritou dojít na vrchol a nechat druhé zemřít, dobrá, vaše věc.“

A Hillary dodal: „Ale pokud máte někoho, kdo nutně potřebuje pomoc, a vy jste ještě stále silný a energický, pak opravdu musíte udělat vše, co můžete, abyste ho dostali dolů. A vaše cesta na vrchol je opravdu zcela vedlejší.“

Náročná situace, ve které se všichni nacházejí, není podle Hillaryho omluvou: „Prostě to musíte zkusit. To je celé.“

Foto: Profimedia.cz

Kolorovaná fotografie z dobového tisku z května 1953: Hillary a Tenzing se blíží k vrcholu Mount Everestu.

Cílem není vrchol hory

Radek Jaroš, jediný český horolezec, který vystoupal na všechny osmitisícovky bez použití kyslíku, považuje současné „přelidnění na Mt. Everestu za velmi nebezpečné. „V současné situaci je riziko opravdu obrovské,“ říká v rozhovoru pro iDnes. „Pokud se objeví dobré počasí pro výstup na vrchol, zvednou se všichni lidé ze základního tábora a jdou na výstup… Já opravdu nevím, jak se v takové situaci otočit. Horolezci se tam vrací po stejné cestě, nedokážu si představit, jak to tam Šerpové řídí logisticky.“

A tak se podle Jaroše v současné situaci na Everestu ztrácí základní poučka horolezce: „Na těchto horách si člověk nesmí myslet, že cílem je vrchol hory, ale sestup dolů. Na vrcholu jste teprve v polovině své cesty.“

Jiný slavný český horolezec Marek Holeček to vidí podobně a formuluje ostřeji: „Všechno, co nám dělá radost, je dole, takže já říkám, že nahoře je prd a je to pravda. Je tam opuštěnost, únava a ještě nás čeká sestup. A ten může být dost dramatický. Já si tedy užívám vrcholy tak, jak to má být – teprve dole, kdy slezu a můžu bilancovat,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Mt. Everest

• Nejvyšší hora světa má podle posledních měření (z roku 2019) 8 848,86 metru. Hora byla pojmenována po hlavním zeměměřiči pro Indii Georgeovi Everestovi. V Nepálu je nazývána Sagarmátha (Tvář nebes). Tibetský název zní Qomolangma (Matka světa).

• V roce 1921 vystoupala průzkumná expedice do výšky 7060 metrů. O rok později zamířila na Everest velká britská expedice, jejímž členům se poprvé podařilo vystoupat nad 8000 metrů. Členem výpravy byl i fyzik George Finch, který tu zkoušel využití kyslíku z přenosných bomb.

• V roce 1924 se pokusila Everest zdolat další velká britská expedice, při druhém útoku na vrchol dosáhli horolezci výšky 8 605 metrů. Při třetím pokusu zahynuli George Mallory a Andrew Irvine. Není jasné, jaké výšky dosáhli, spekuluje se dokonce o tom, že vylezli až na vrchol, není to ale pravděpodobné.

• 29. 5. 1953 stanuli na vrcholu Mount Everestu Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norgay.

• Během posledních dvaceti let slezou vrchol Mt. Everestu každoročně stovky lidí. Dohromady jich už je téměř 6000, z toho přes 770 žen.

• Před letošní ještě neuzavřenou sezónou si hora vyžádala celkem 304 obětí.

Foto: Saulius Damulevicius, Shutterstock.com

Davy jsou k vidění i na dalších himálajských obrech. Tento snímek zachycuje dlouhou řadu horolezců, kteří chtějí zdolat vrchol Manáslu (8163 m) v oblasti nepálského Himálaje.

Reklama

Doporučované