Článek
„Jsme lehká pěchota. Naším hlavním cílem je mobilita. Ale jak jí dosáhneme? Budeme potřebovat třeba džípy. To by mohlo fungovat. Nebo alespoň nějaká obrněná vozidla,“ přemýšlí vojenský instruktor Serhij Hrom.
Vypjatá situace u hranic s Ruskem, kde Kreml shromažďuje jednotky i vojenskou techniku, znovu přiměla Ukrajinu oprášit plán domobrany. Ta byla vytvořena v roce 2018, přičemž v plánu bylo angažovat na 100 tisíc dobrovolníků. Reálně se ale zaregistrovalo pouze 8 tisíc lidí.
„Rádi bychom, aby se přihlásilo více lidí. V Kyjevě je nyní podepsáno pouze 350 smluv se záložníky. To je dvakrát více než loni, ale nestačí to. V každém městě musí být jednotky územní obrany. V Kyjevě by mělo být přihlášeno 3000 lidí,“ uvedl pro RFE/RL zástupce vedoucího bezpečnostního odboru rady města Kyjeva Mykola Ščerbina.
Každý ukrajinský okres by měl mít kromě prostoru na výcvik také své velitelství a sklad zbraní. To jsou ale zatím jen plány. „Hlavní zásadou domobrany je obrana vlastní komunity. Každý musí bránit svůj domov. Mělo by se zapojit co nejvíce lidí. Neznám lepší vojáky než ty, kteří brání své vesnice,“ říká reportérům RFE/RL Viktor Kevljuk z ukrajinské Centra pro obranné strategie.
Úřady očekávají, že posilování ruských vojenských jednotek na ukrajinských hranicích přiměje více lidí ke vstupu do domobrany. Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění je 24 % Ukrajinců připraveno bránit svou vlast se zbraní v ruce.
Vznikly už i jednotky, kde si členové sami financují výcvik. „Myslím si, že je třeba se umět bránit. Teritoriální obrana je dobrý nápad. Je pro lidi, kteří nejsou připraveni bojovat v armádě, ale jsou připraveni se zapojit do jednotek domobrany,“ myslí si jedna z členek domobrany. Podle některých vojenských expertů ale není ukrajinská armáda na ruskou invazi dobře připravena a domobrana nemá dostatek lidí ani finančních prostředků nebo zbraní, aby mohla v případě války ruským agresorům nějak efektivně vzdorovat.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
