Hrdinové z Bejrútu. Velitel poslal hasiče do přístavu, jejich těla se nejspíš vypařila

Ještě před ničivým výbuchem byl svědky nahlášen policii kouř, který z přístavu v hlavním městě Libanonu vycházel. Policie se tak před šestou hodinou večerní spojila s tamním hasičským sborem, aby ho o situaci informovala. Hovor ten den přijal sloužící první poručík Raymond Farah, píše pro web kanálu Al-Džazíra korespondent Timour Azhari, který se momentálně v Bejrútu nachází.

„Řekl jsem jim, že tam svoje vozy nepošlu, aniž bych věděl, o jaký druh ohně se jedná. Pak volal člověk ze státní bezpečnosti a řekl, že to je jen hangár s pyrotechnikou. S vědomím toho a na základě rozkazu od velitele hasičů jsem vydal rozkaz vyjet,“ sdělil pro web Farah.

Do přístaviště, které se nachází nedaleko hasičské základny, tak vyjel tým deseti lidí - devět hasičů a jedna zdravotnice. Ihned po svém příjezdu na místo ale volali základnu, že něco není v pořádku; oheň byl obrovský a v místě se měly ozývat šílené zvuky. Farah tak okamžitě zazvonil na poplach a zbylí hasiči ve službě se začali připravovat na výjezd. Na místo už ale dorazit nestihli. Jakmile začali nasedat do aut, přišla exploze.

Následující tlaková vlna tvrdě zasáhla také hasičskou základnu, jejíž vyšší patra byla zničena. Když byli všichni zranění zajištěni, vydal se Farah směrem k přístavu. Podle jeho slov to vypadalo, jako kdyby se tým hasičů vypařil. Z aut, která s nimi k přístavu odjela, byly nalezeny jen kusy o velikosti dlaně.

V přístavu bylo podle dostupných informací uskladněno více než 2500 tun dusičnanu amonného, což měl být důvod daného výbuchu. První poručík i další výše postavení jedinci hasičského sboru uvedli, že neměli tušení o přítomnosti něčeho tak nebezpečného v blízkosti města. Pokud by o takovém nebezpečí věděli, jednali by prý úplně jinak; neposlali by na místo své pracovníky a nařídili by evakuaci oblasti.

Za mrtvou byla dosud prohlášena pouze jediná žena, která byla součástí desetičlenného týmu, Sarah Faresová. Ve čtvrtek pak proběhl v jejím rodném městě Qaa pohřeb. Zbylí členové jsou stále pohřešovaní, předpokládá se ale, že jsou po smrti.

Jejich příbuzní, kamarádi i lidé na sociálních sítích nyní zuří a volají po spravedlnosti. Tým hasičů byl podle nich připraven o život zbytečně a sbor měl být varován před nebezpečím, které se v přístavu ukrývalo. Za hlavní viníky jsou označováni zejména členové vlády, kteří si měli fakt o dusičnanu v oblasti nechávat roky pro sebe nebo jen v uzavřeném kruhu lidí.

„Srdce naší rodiny bylo vyrváno. V téhle zemi máme hodně mučedníků, lidi, kteří zemřeli v boji s naším nepřítelem nebo chránili naše území. Ale oni zemřeli pro nic. Jsou to mučedníci za korupci a trestné chování naší vlády,“ cituje list The Guardian Mayan Nassifovou, příbuznou tří z devíti mužů. Ta také zmínila, že jim v hledání nikdo z tamních úřadů nepomohl a nikdo se s nimi kvůli příbuzným nespojil.

Přítomnosti dusičnanu, který byl údajně v Bejrútu od roku 2013, si měly být vědomy libanonské celní úřady, orgány přístavu, armáda, ale i ministři veřejných prací zodpovědní za dohled nad přístavem. Michel Najjar, momentální ministr veřejných prací, pro Al-Džazíru sdělil, že jeho ministerstvo opakovaně žádalo, aby náklad materiálu byl z přístavu odstraněn.

V Bejrútu se navíc v noci na pátek odehrál protivládní protest, během kterého se lidé dovolávali například řádného vyšetření výbuchu. Protestující byli rozehnáni slzným plynem, plánují se ale znovu sejít v sobotu. Prezident země Michel Aoun pak v pátek slíbil, že všichni úředníci odpovědní za výbuch budou postaveni před soud bez ohledu na jejich postavení ve vládě, píše The Guardian.