Hlavní obsah

Poslanci rozplánovali peníze na příští rok. Není ale jisté, jestli je vyberou

Foto: Pixabay

Trhliny v plánovaném rozpočtu – není schválený daňový balíček, rizika ze zahraničí a ochlazování ekonomiky.

Reklama

Ve státním rozpočtu na příští rok se ve středu přelévaly stovky milionů korun. Přitom se zhoršil ekonomický výhled na příští rok a Sněmovna musí letos schválit ještě jeden klíčový zákon, který jí vrátil Senát. Jinak může být schodek mnohem vyšší, než je plánovaných 40 miliard korun.

Článek

Během středečních večerních hodin poslanci schválili finální podobu státního rozpočtu na příští rok, o kterém mnozí zákonodárci mluví jako o nejdůležitějším zákonu roku. Ostatně přerozděluje těžko představitelných 1 618,1 miliardy korun.

Jenomže kritická část rozpočtu – konkrétně jde o příjmy ve výši 1 578,1 miliardy korun – může mít několik trhlin. Zjednodušeně řečeno – plánovala se útrata, aniž by bylo jisté, že na ni budou peníze.

Prvním nebezpečím pro rozpočet je, že byl schválený dříve než důležitý doprovodný daňový balíček. Ten totiž ve středu vrátil Senát do Sněmovny, a pokud má začít platit od Nového roku, musí jej poslanci ještě v prosinci schválit a současně musí zákon letos podepsat i prezident Miloš Zeman.

Zákon o zvýšení daní je přitom pro rozpočet důležitý. Má zajistit část nových příjmů do státní kasy. Jde celkově o více než 10 miliard korun. Jmenovitě například zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků (7,7 miliardy Kč), daně z lihu (0,9 miliardy Kč) nebo daně z hazardu, která má celkově přinést státu 0,8 miliardy korun.

Pokud Sněmovna nestihne zákon přijmout, hrozí, že schodek rozpočtu nebude plánových 40 miliard korun, ale může nabobtnat až na 50 miliard.

A samotný odhad výnosů daňového balíčku nelze podle ekonoma Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz ověřit, protože data nejsou veřejná. Zjednodušeně nelze překontrolovat to, jestli skutečně zvýšené daně za tabák přinesou počítané miliardy navíc. Spotřebitelé totiž mohou na vyšší cenu reagovat různě a například mohou do pohraničí přestat jezdit nakupovat cigarety cizinci.

Odhad, který nemusí vyjít

Další trhlinou může být to, že příjmy vycházejí z letních ekonomických předpovědí. A nejnovější prognózy jsou skeptičtější. Například namísto s růstem hrubého domácího produktu o 2,2 procenta už počítají s pomalejším růstem o dvě procenta.

„Je tam riziko. Mohlo by jít o výpadek příjmů z daní v řádech stovek milionů korun,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Výboru pro rozpočtové prognózy, podle které se zpomaluje růst mezd, tedy klíčový faktor státního příjmu.

„Rozpočet už nemá žádné rezervy, není tam žádný polštář, který by mohl absorbovat případné problémy,“ dodává Horská a poukazuje na to, že už letošní rozpočet je navýšený o 18 miliard z Fondu národního majetku. A ani letošní příjmy se podle listopadových údajů nedaří naplňovat podle původního plánu.

Naopak další člen Výboru pro rozpočtové prognózy, ekonom České spořitelny Michal Skořepa, si myslí, že rozpočet vychází z hodně konzervativních výhledů, a je proto velmi pravděpodobné, že bude naplněný. Hlavní rizika vidí v zahraničí.

Česká republika je silně exportně orientovaná, na to jsou navázány kondice tuzemských podniků, to se opět zrcadlí v zaměstnanosti, růstu mezd a výběru daní.

A zahraničních rizik si všímá poslední ekonomická prognóza ministerstva financí z listopadu.

„Oslabování globální ekonomické expanze nadále pokračuje a růst světové ekonomiky by v letošním roce měl být nejslabší od Velké recese v roce 2009,“ tvrdí i listopadová prognóza ministerstva financí. Podle ní roste zejména napětí v mezinárodních obchodních vztazích.

Změny za dvě miliardy

Z pohledu celého státního rozpočtu jde o zanedbatelné setiny promile, kolem kterých se ve středu strhl v Poslanecké sněmovně boj. Dolní komora nakonec schválila celkem 11 pozměňovacích návrhů státního rozpočtu, které celkově přesunuly dvě miliardy a necelých pět milionů korun.

Schválené byly všechny čtyři pozměňovací návrhy z rozpočtového výboru. Ty přitom zahrnovaly dva nejštědřejší návrhy, které přesouvaly rovných 600 milionů korun obcím na školy a byty (peníze se vzaly z kapitoly MPO Podpora podnikání) a také tu samou částku na sociální služby (peníze se braly z Aktivní politiky zaměstnanosti a z dávek pomoci v hmotné nouzi). Jeden milion korun také dostane spolek Československý ústav zahraniční, ve kterém se angažuje bývalá předsedkyně Senátu Libuše Benešová, senátor Ivo Valenta a vede ho bývalý poslanec Federálního shromáždění Jaromír Šlápota.

Z poslaneckých návrhů byli nejúspěšnější komunisté, kteří tolerují vládu. Ti prosadili 300 milionů korun na výstavbu a technické zhodnocení vodovodů a kanalizací, peníze odčerpali například z prevence před povodněmi, 120 milionů korun policii na munici a balistickou ochranu, 50 milionů na Ústav výzkumu globální změny a 15 milionů na digitalizaci archivu ČTK.

Uspěl i společný návrh poslance hnutí ANO Marka Nováka a poslankyně SPD Moniky Jarošové přidat zhruba 20,4 milionu korun na drogovou prevenci a konkrétně třeba na upozorňování, že užívání marihuany je nezákonné.

Prošla také dvě doprovodná usnesení. První zadává vládě, aby v příštím roce dávala více peněz na opatření související s klimatickými změnami, a druhé vládu upozorňuje, že státní hmotné rezervy je možné prodat jen poté, co budou splněny nutné podmínky.

Reklama

Doporučované