Článek
Miliony lidí po celém světě vypínají od roku 2007 obvykle poslední březnovou sobotu v půl deváté večer místního času světla na znamení zájmu o ochranu planety. Také četné veřejné budovy se u příležitosti Hodiny Země noří do temnoty. Například slavná budova Opery v australském Sydney se účastní letos již počtrnácté v řadě.
Cílem organizátorů akce, se kterou přišel Světový fond na ochranu přírody (WWF), je atraktivním způsobem upozornit obyvatele naší planety na změnu klimatu. Světla se zhasínají vždy na hodinu od 20:30 do 21:30 místního času. Letošní událost zdůraznila souvislost mezi ničením přírody a koronavirovou pandemií, napsala agentura AFP.
Hodinu Země si mezi prvními připomněli lidé i města v Oceánii. Zhasla například Opera v Sydney.
Do akce se zapojilo i čtvrté největší ruské město Jekatěrinburg.
Od roku 2009 se akce účastní i Hongkong, a to včetně více než čtyř a půl tisíc místních firem, škol a organizací.
Města nebo památky vždy zhasnou na jednu hodinu, od 20:30 do 21:30 místního času. Tradičním účastníkem akce jsou řecké Athény, kde zhasl místní antický chrám Parthenón.
Na hodinu se do tmy zahalila i další světoznámá antická památka, římské Koloseum, které bylo největším amfiteátrem svého druhu v Římské říši.
Zhasla i jinak osvícená dominanta německého Berlína. Braniborská brána stojící v centru města je považována za symbol rozdělení i sjednocení města i země.
Do tmy se ponořil i nejnavštěvovanější německý zámek Neuschwanstein, který se stal inspirací například pro hrad Šípkové Růženky v Disneylandu.
Tradičně se do akce zapojila i Velká Británie. Kromě Westminsterského paláce, kde sídlí parlament, zhaslo třeba kolo London Eye nebo známý most Tower Bridge.
