Hlavní obsah

Povinné očkování zdravotníků? Politicky neprůchozí. A zbytečné, tvrdí nemocnice

Foto: penofoto, Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

V Česku je 80 procent očkovaných sester a téměř 90 procent očkovaných lékařů, další covid prodělali a na vakcínu čekají. Dojde přesto na povinné očkování zdravotníků jako ve Francii?

Článek

Případ ošetřovatelky z Domova důchodců Velké Hamry, která podle ředitele domova odmítla očkování a nakazila některé klienty, rozvířil debatu o povinném očkování zaměstnanců v sociálních službách. Jak popsaly Seznam Zprávy, Asociace poskytovatelů sociálních služeb se chystá toto ožehavé téma rozseknout na podzim. Povinná vakcína by se ale mohla týkat také dalších profesí v čele se zaměstnanci ve zdravotnictví.

Téma povinného očkování tento týden načechral francouzský prezident Emmanuel Macron. V pondělí oznámil, že vakcínu proti covidu dostanou povinně všichni francouzští zdravotníci. Povinné očkování zdravotníků, učitelů nebo řidičů MHD už dříve zavedla přibližně třetina ruských regionů, Moskva dala tamním podnikům a institucím lhůtu přesně do 15. července k naočkování 60 procent zaměstnanců alespoň první dávkou.

V Česku ale pro povinné očkování zdravotníků chybí politická vůle. Neprosazují ho ani ředitelé nemocnic a podle zástupců samotných zaměstnanců k tomu ani není důvod.

Není šance to schválit

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pro Seznam Zprávy uvedl, že povinné očkování zdravotníků by bylo komplikované, a to i legislativně.

„Otázka zavedení povinnosti očkování musí být dostatečně prokonzultována napříč politickým spektrem. Je to poměrně výrazný krok, zavést povinné očkování, a je to i otázka změny zákona. To ani nemůžeme udělat tak, že to nastaví Ministerstvo zdravotnictví. Každé očkování, které je povinné, musí být přímo dáno takto do zákona,“ řekl Vojtěch.

Před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je téměř každé téma politicky citlivé. A povinné očkování dvojnásob.

„Je otázka, tak jak to vnímám, jestli vůbec v této Sněmovně je šance něco takového schválit. Z mého pohledu teď ne, ale ani to nebudeme navrhovat. Očkování je v tuto chvíli dobrovolné a neplánujeme to měnit,“ dodal Vojtěch.

Ani zástupci fakultních, krajských a soukromých nemocnic, které redakce oslovila, se do povinného očkování svých zaměstnanců nehrnou. „Je to velmi diskutabilní, zatím jsme o tom nemluvili,“ uvedl například ředitel největší české nemocnice Miloslav Ludvík. K povinnému očkování se nehlásí ani žádná další z oslovených nemocnic.

Nemocnice navíc mají vysoký počet očkovaných zaměstnanců i bez donucení státu. „V našich nemocnicích máme naočkováno 90 a více procent našich zaměstnanců, proto o povinném očkování zatím neuvažujeme, sami se nechali naočkovat dobrovolně,“ popsala mluvčí skupiny Privamed Eva Milerová.

Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková připouští, že pokud by stát chtěl, může zaměstnance ve zdravotnictví k očkování nutit. „Náš názor zůstává stejný už od začátku očkování,“ říká Žitníková. „Pro určité profese je možné stanovit povinnost očkování vyhláškou.“

Například plicní lékaři tak dostávají očkování proti tuberkulóze, plošně se očkuje proti žloutence typu B. Vyhláška ale musí přesně specifikovat, která skupina má být očkována a jakým způsobem.

„Snad se nechají očkovat i ti mladší“

„Stejným způsobem by mohlo být povinné očkování proti covidu-19 pro zdravotníky a zaměstnance v sociálních službách,“ říká předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Současně ale dodává, že u zdravotních sester a lékařů chybí k povinnému očkování silný důvod. Počty očkovaných zdravotníků jsou totiž mnohem vyšší než počty očkovaných zaměstnanců v sociálních službách. A mnohem vyšší než u zbytku populace.

„Podle dat z ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky – pozn. red.), která dostávám, je očkovaných skoro 90 % lékařů a k 80 % zdravotních sester,“ popisuje odborářka. „Spousta dalších lidí navíc covid prodělala, a proto nebyli zatím očkováni, nebo ze zdravotních důvodů být očkováni nemohou.“

K povinnému očkování zdravotníků navíc podle ní úplně nevybízí ani epidemická situace, respektive počty nakažených zdravotníků. „K 8. červenci byli nově pozitivní zdravotníci celkem čtyři,“ poukazuje odborářka. A nabízí zároveň vysvětlení, proč v sociálních službách, tedy typicky mezi ošetřovatelkami v domovech důchodců, je proočkovanost o poznání nižší, před měsícem to bylo přibližně 60 %.

„V sociálních službách si tím spoustu lidí prošla, teď možná využívají stoosmdesátidenní imunitu,“ říká Žitníková. Přiznává ale, že někteří zkrátka dosud vakcínu odmítali z principu. „Doufejme, že se nechají naočkovat i ti mladší,“ dodává.

Reklama

Doporučované