Praha bez rachejtlí. Zrušit ohňostroj se stává trendem. Kde také nebude?

Žádná pyrotechnika, ale světelná show. Tak hlavní město přivítá Nový rok 2020. Pražští radní se usnesli, že vyjdou vstříc těm, kteří ohňostroje kritizují, protože mimo jiné plaší domácí i divoká zvířata. Pražané však úplně bez odpalování obřích rachejtlí nebudou. Ohňostrůjce na své území pustí městská část Praha 2.

Novoroční ohňostroj tak bude odpálen z Bastionu nad parkem Folimanka. Show zařídí spolek Ohňostroj pro Prahu. Ten už avizoval, že ohňostroj bude věnován památce Karla Gotta. „Konkureční“ magistrátní videomapping zařizuje agentura Art4Promotion a ponese název My, Praha a k vidění bude na budově Národního muzea na Nový rok od 18, 19 a 20 hodin.

„Jsme si jisti, že většinu Pražanů obtěžuje celodenní, amatérské odpalování pyrotechniky, které probíhá většinou nekontrolovaně, a je tak velkou psychickou zátěží pro malé děti i zvířata. Patnáctiminutové organizované představení profesionálních pyrostrůjců považujeme za důstojnou oslavu Nového roku, která k evropským i světovým metropolím neodmyslitelně patří," uvedl místostarosta druhé pražské městské části Jan Korseska (ODS), proč vyšli vstříc kritikům magistrátního rozhodnutí „nestřílet“.

Podobné rozhodnutí jako „velká Praha“ učinila i řada měst ve světě. U našich slovenských sousedů nebude odpalovat ohňostroje hned několik měst. Peníze, které by na ně jinak připadly, pošlou rodinám, jež přišly o domov kvůli výbuchu prešovského paneláku. Do iniciativy se přihlásila například Banská Bystrica, Svidník nebo Liptovský Mikuláš.

Omezení chystá i Německo. Organizace pro ochranu životního prostředí „DUH” vyzvala okolo 100 německých měst k organizaci ohňostrojů bez černého střelného prachu. Města by se měla uchýlit například k laserovým nebo jiným světelným show. Podle ministerstva životního prostředí se totiž každý rok v Německu uvolní přes 4500 tun prachových částic.

Velká města, jako například Berlín nebo Mnichov, ve svých centrech vytvořila „bezohňostrojové zóny”. V Düsseldorfu platí celoplošný zákaz používání zábavní pyrotechniky a v některých částech města se pyrotechnika nesmí ani přenášet. Pro Frankfurt a zbytek německých měst platí, že se ohňostroje mohou odpalovat pouze mezi 31. prosincem a 1. lednem s tím, že se nesmí vypouštět v blízkosti kostelů, pečovatelských domů nebo nemocnic. Informoval o tom server The German Eye.

Zóny bez ohňostrojů rozšiřuje i Nizozemsko. Tyto oblasti byly vytvořeny celkem ve 113 obcích, což je o 22 více než minulý rok. Zóny byly umístěny především do lokalit v blízkosti pečovatelských domů a tam, kde žije větší procento starších lidí. Loni byly v Nizozemsku na automobilech, domech a bytech způsobeny škody za 15 až 20 milionů eur, k tomu 396 lidí utrpělo zranění spojená s pyrotechnikou a 2 lidé zemřeli, upozorňuje server Dutch News.

Jedny z nejpřísnějších regulací má v tomto ohledu Lucembursko. Většina obcí zde během roku nepovoluje vůbec žádné ohňostroje. Pro střílení pyrotechniky bývají udělována zvláštní povolení, ani Nový rok není výjimkou a povolenku udělují jen některá města.

Ani Afrika se trendu tichého silvestru nevyhnula. V Kapském Městě letos nebudou zpřístupněna určená místa pro používání zábavní pyrotechniky. Město se tak rozhodlo částečně kvůli nevoli veřejnosti a také kvůli vysokým personálním a finančním nákladům spojeným s provozováním zvláštních míst.

Klíčové argumenty, proč neodpalovat pyrotechniku ve velkém, jsou v zásadě dva. Ochrana zvířat a znečištění.

Čeští meteorologové při festivalu Ignis Brunensis v Brně došli k závěru, že se znečištěním to není tak zlé. Do ovzduší se sice podle nich uvolňují plyny, jež vznikají po hoření, a stopové množství kovů, jako je například chrom, titan či baryum, které se používají pro obarvení odstřelované pyrotechniky, nicméně neděje se tomu ve velkém množství. Tedy pouze s jedinou výjimkou, a tou je draslík. Ale ten je považován některými studiemi naopak za prospěšný, protože může snižovat riziko kyselých dešťů. Studie ovšem byla uskutečněna v létě, což znamená, že do ní nejsou zohledněny jevy jako je inverze či působení větru na rozptyl částic pocházejících z ohňostrojů.

Naopak dopady na zvířata jsou větší problém. Z těchto důvodů je tradičně zakázáno odpalování pyrotechniky v chráněných oblastech národních parků. A ani silvestr nepředstavuje výjimku v zákazu.

Ohňostroje stresují obecně všechna zvířata, nejkritičtější jsou v tomto ohledu ptáci. Ti se kvůli světelným a zvukovým efektům hromadně plaší a kvůli zhoršené schopnosti vidět narážejí při letu do budov, lamp či tramvajového vedení.

„Hlasité rány mnohdy doprovázené i světelnými efekty zvířata děsí, a ta se pak v útěkové panice zraňují o překážky v okolí, které jsou pro ně navíc ve tmě méně zřetelné. Nejčastěji naráží do vedení elektrického proudu a prosklených ploch. Mohou se ale zranit také o větve stromů, savci mohou uváznout v oplocení a podobně,“ uvedl pro ČTK Stanislav Němec z vlašimské záchranné stanice pro živočichy. Mazlíčky nejlépe uchráníme stresu tím, že zatáhneme závěsy a pustíme televizi, čímž je minimalizován hluk zvenčí, radí dále spolek OBRAZ. Podrobnější návod poskytuje internetová stránka bezrachejtli.cz.

Speciální kategorií rizik spjatých s ohňostroji je zábavní pyrotechnika. Nebezpečná manipulace s ní vede každoročně k desítkám úrazům. Přesná čísla však nejsou, protože případů, kdy je k úrazu přivolána záchranná služba, je jen zlomek. A jak upozorňují například i odborníci ČHMÚ, je to právě tento druh pyrotechniky, který představuje mnohem větší riziko ve všech zmíněných ohledech, jako je znečištění i plašení zvířat, než několikaminutový ohňostroj odpalovaný pod dohledem odborníků.

„Drobná pyrotechnika odpalovaná během silvestrovských oslav v součtu znamená výrazně vyšší vliv a jasně pozorovatelný nárůst koncentrací prachových částic. V případě jednoho velkého profesionálního ohňostroje je vliv na kvalitu ovzduší ve městě jako celku minimální,“ uvedl v průzkumu Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.