Hlavní obsah

Pražský fyzik je nejstarším člověkem, který zdolal oba póly

Foto: Agentura Dobrý den

Polárník Zdeněk Chvoj.

Reklama

Dvaasedmdesátiletý Zdeněk Chvoj z Prahy se stal díky své lednové výpravě na jižní pól světovým rekordmanem. Je nejstarším člověkem, který se vlastními silami dostal na oba zemské póly.

Článek

Cestu na severní pól zvládl před dvěma lety v dubnu. Dnes jeho výkon ocenila pelhřimovská Agentura Dobrý den spravující české rekordy.

„Zdeněk Chvoj, narozený v Praze 16. března 1948, se stal nejstarším mužem planety, který pokořil nejjižnější i nejsevernější bod na zeměkouli. Obě náročné cesty absolvoval po svých 70. narozeninách. Na jižním pólu stanul ve věku 71 let a 302 dnů,“ upřesnil Luboš Rafaj, jednatel Agentury Dobrý den Pelhřimov. Za svůj počin získal také certifikát od Guinness World Records o světovém rekordu.

Původním povoláním fyzik byl na cestování zvyklý i díky své profesi. Zahraniční studijní či vědecké pobyty mohl absolvovat už před rokem 1989 zejména po Evropě. Pak následovaly vzdálenější kouty světa včetně Antarktidy, kterou před 20 lety navštívil společně s manželkou. Dohromady procestoval asi 80 zemí světa.

Cestu na severní pól si naplánoval k sedmdesátým narozeninám. Rok se na ni připravoval. Trénink zahrnoval i tahání dětských bobů naložených třicetikilogramovou zátěží po zahradě chalupy. Skutečná výbava vážila asi o deset kilogramů víc. Tréninkem shodil Chvoj 12 kilogramů, dalších pět pak při náročné sedmidenní cestě.

K severnímu pólu vyrazil z ruské stanice, která vydrží být v provozu asi měsíc v roce. „Postaví ji na začátku dubna a na konci měsíce nebo na začátku května už ji musejí likvidovat, protože už tam nemůžou přistávat letadla, kdo by tam zůstal, tak by zůstal na kře,“ řekl Chvoj. Tání přes zimu zamrzlého oceánu další používání základny neumožňuje.

Jižní pól, který je dostupný po antarktické pevnině, je na první pohled dosažitelnější. Zatímco na severu je nutné překonávat zmrzlé kry, antarktická pláň v nadmořské výšce 3000 metrů nabízí rovinu. Nevýhodou je řídký vzduch, který dlouhé cesty znesnadňuje. První den výprava, jejímž členem byl i Chvojův syn, pochodovala tři hodiny, postupně se doba přesunu prodloužila až na osm hodin. Cesta k cíli trvala výpravě osm dní, nocovali ve stanech, kdy venkovní teplota klesala k minus 40 stupňům Celsia. Na americkou základnu Amundsen-Scott, která je na jižním pólu, se dostali 12. ledna.

„Až po návratu z jižního pólu jsem se začal zajímat, jestli náhodou nejsem někdo nejstarší, kdo byl na obou pólech. Obrátil jsem se na českou knihu rekordů a potvrdili mi to. Když jsem v době koronakrize neměl co dělat, řekl jsem si, že se podívám i do Guinnessovy knihy rekordů, jestli tam nejsou starší. Nebyli,“ řekl Chvoj. Jeho rekordmanství není jen o věku. „Jsou i starší, kteří byli na pólu, ale ti tam třeba přiletěli letadlem,“ řekl Chvoj. Sám letadlo použil až při cestě zpět. „Otočit se a vyrazit zase z pólu zpět, na to bych už neměl motivaci,“ řekl.

Reklama

Doporučované