Hlavní obsah

Pře o pojem gender. Evropští lídři jednají na sociálním summitu

Foto: Profimedia.cz

Snímek ze summitu.

Reklama

Premiéři členských zemí evropského bloku v pátek odpoledne zahájili debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií koronaviru.

Článek

Během dvoudenního sociálního summitu v portugalském Portu budou probírána témata, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají účastníci mnohdy rozdílné názory. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí země EU brát ohled na sociální otázky při rozdělování peněz z mimořádného fondu obnovy.

„Musíme zajistit, aby sociální aspekty byly prioritou,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy při příchodu na jednání. Fond o celkovém objemu 750 miliard eur by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.

Představitelé členských zemí by podle představ portugalského předsednictví a šéfa Evropské rady Charlese Michela měli po debatě podpořit společné prohlášení hovořící o aktivnější roli celé EU v sociálních otázkách. Cílem má být převést do praxe takzvaný evropský pilíř sociálních práv. Soubor 20 principů, na nichž se lídři EU shodli při předchozím sociálním summitu před čtyřmi lety ve Švédsku, je však zatím pouze na papíře a řada zemí se jím neřídí.

Státníci jsou však opatrní v podpoře konkrétních plánů, a formulace v navrhovaném textu jsou tak spíše obecné. Země jsou názorově rozděleny například v pohledu na společné parametry minimální mzdy či povinné kvóty na zastoupení žen ve vedení velkých firem.

„Nemyslím si, že jeden systém může sedět všem,“ prohlásil například při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Právě jeho země spolu s Polskem odmítla v chystaném společném prohlášení lídrů formulaci o „genderové rovnoprávnosti“ v sociálních otázkách, která má podporu zvláště států západní a severní Evropy.

Konzervativní vlády ve Varšavě a v Budapešti jsou s Bruselem v dlouhodobém sporu mimo jiné o roli rodiny a přístup k sexuálním menšinám. Orbán v pátek novinářům řekl, že zmíněný výraz je „motivován ideologicky“ a že je ochoten hovořit pouze o rovnoprávnosti mužů a žen.

O návrhu společného textu se zatím stále vyjednává a lídři by jej měli přijmout až v sobotu během druhého dne summitu. Jeho pracovní verze počítá s tím, že EU se místo ochrany pracovních míst před dopady pandemie zaměří na vytváření nových pracovních pozic. V hodnocení hospodářské a sociální vyspělosti by už neměl za jediné měřítko sloužit hrubý domácí produkt (HDP), říká rovněž navrhovaný text.

Lídři budou v pátek po skončení debaty věnované sociálním tématům jednat také o možnostech, jak podpořit rozjezd očkování v chudších zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, jimž se zatím nedostává vakcín. Na stole budou mít návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva.

„My Evropané již rok bojujeme za to, aby vakcíny se staly celosvětovým veřejným vlastnictvím, a jsem šťastný, že máme následovníky,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem summitu. Narážel na iniciativu stovky zemí Světové obchodní organizace (WTO), kterou ve středu podpořil americký prezident Joe Biden. Podle Macrona je Francie otevřená možnosti uvolnit patenty, avšak zásadní podmínkou je zajistit technické zázemí pro výrobu vakcín v mimoevropských zemích.

Na summit odcestoval i český premiér Andrej Babiš. Ten se ještě před samotným zahájením akce setkal se zástupci visegrádské čtyřky. Podle vládního prohlášení předseda vlády na summitu „rovněž využije příležitosti a bude své partnery informovat o zjištěních týkajících se zapojení agentů ruské tajné služby do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 a o následných krocích ČR“.

Reklama

Doporučované