Před 30 lety. Studenti napadali slovně čelní představitele státu, psalo o masakru na Národní třídě Rudé právo

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.

Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Přátelství pevné, hluboké

Jelikož je listopad měsícem československo-sovětského přátelství, vychází v zájmu letité tradice příspěvek věnovaný tomuto spojenectví. Československo považuje SSSR právem za strategického spojence jak v oblasti politické, tak společenské. Spojenectví je zárukou dobré bezpečnostní situace naší země a oporou humánní a sociálně spravedlivé společnosti. Tato podnětná a tvůrčí spolupráce zaručuje pokojný vývoj naší země a je v souladu s nejdůležitějšími zájmy českého lidu. Sovětský svaz i soudruh Gorbačov si musí razit cestu kupředu i přes celou řadu problémů, kterým dnes toto přátelství čelí.

Demonstrace studentů

Zhruba 15 tisíc studentů se včera shromáždilo na Albertově, aby uctili památku Jana Opletala, zavražděného fašisty. Akce však měla rozpornou tvář. Studenti ukázali, že se nechají lehce strhnout k radikalismu. Nejenže už při projevu řečníka došlo k narušování ze strany studentů, ale během pochodu k vyšehradskému hrobu Karla Hynka Máchy se na transparentech a ve skandovaných pokřicích objevila protikomunistická hesla. Studenti slovně napadali komunistické představitele, vedoucí úlohu komunistické strany a také požadovali svobodné volby nebo zrušení milicí či demisi vlády. Dav se postupně přesunul na Národní třídu, kam byli k udržení veřejného pořádku přivoláni příslušníci Veřejné bezpečnosti.

Černá kronika

Přesně po měsíci došlo znovu k neštěstí při lovu divokých prasat. Ve středu u Selibova na Písecku si myslivec spletl divočáka s kolegou, který procházel travnatým porostem. Muž zranění podlehl.

Michail Gorbačov se setká s papežem

Setkání Jana Pavla II. se sovětským představitelem proběhne 1. prosince. Jde o první setkání vrcholných představitelů katolické církve a SSSR. Předmět jednání nebyl zveřejněn.

Kulturní mozaika

Státní akademické divadlo opery a baletu v Ulánbátaru (MoLR) před nedávnem uvedlo premiéru nového nastudování opery Othello od Giuseppa Verdiho.

Pohled přes hranice – Rakousko

Naprostá většina článků, které vycházejí v Rakousku na téma Československo (snad s výjimkou komunistického deníku Volksstimme), je negativního charakteru. Rakouští čtenáři, kterých je kolem pěti milionů, se setkávají se zkresleným a neúplným obrazem ČSSR. Proti tisku si v alpské zemi netroufají vystupovat ani místní politici, jeho vliv na občany je tudíž vysoký. Jedním z oblíbených témat je i Václav Havel.

V noci jasno, ráno ojediněle mlhy. Nejnižší teploty –3 až –6 °C, nejvyšší 4 až 7 °C.

Helena Vondráčková

Česká zpěvačka a herečka.

Co jste dělala v roce 1989 a jak vypadal váš život?

V té době jsem hodně cestovala, například do NDR, ale jezdila jsem i do západního Německa, do bývalého Sovětského svazu nebo do Polska. Byla jsem hodně pryč, ale samozřejmě jsem koncertovala i tady u nás.

Kdy a jak jste se poprvé dozvěděla o dění na Národní třídě?

Sledovala jsem to od samého začátku, protože sen stát se svobodným národem v nás všech dřímal. Dění okolo 17. listopadu se stalo vidinou, že by se to konečně mohlo naplnit, takže jsem jezdila na Václavské náměstí a sledovala to téměř každý den. Náměstí se zaplňovalo den ode dne čím dál víc. Snažila jsem se také osobně zapojit. 22. listopadu jsem vystoupila v Divadle na Vinohradech, kde se činohra divadla rozhodla, že nebude hrát a udělá setkání umělců. Byl tam například přečten dopis od kardinála Tomáška a jeho vyjádření k celkovému dění, vystoupil také Marián Labuda, který přijel s informací ze Slovenska. Já jsem na jevišti vyjádřila solidaritu tvůrců populární hudby studentům a divadelníkům.

Když se blížila generální stávka, divadla přestala hrát a umělci vystupovat. Já jsem ale v té době měla podepsanou smlouvu na vystoupení v Polsku, kterou jsem nemohla zrušit. S posvěcením Václava Havla, se kterým jsem se znala osobně z 60. let, jsem polské televize informovala o tom, co proběhlo v Praze. Předtím, než jsem odletěla 24. listopadu do Varšavy, jsem oslovila co nejvíce polských televizí. A skutečně všichni na mě čekali na letišti, a tak jsem jim vylíčila, co se popravdě všechno u nás odehrálo. Takže jsem byla první posel aktuálních zpráv z naší země v Polsku. Přesně si pamatuji, že v den, kdy padla vláda, jsem byla ještě u známých ve Varšavě. Nemohli jsme vůbec uvěřit, že by se dlouholetý sen o svobodě splnil, radost byla obrovská, bouchli jsme šampaňské a všichni jsme brečeli štěstím.

Už jste to částečně zmínila, ale jak celkově na tu dobu vzpomínáte?

Bylo to plné nadějí, emocí a přání, takže to byla naprosto nezapomenutelná doba.

Jak hodnotíte posledních 30 let? Naplnily se myšlenky 17. listopadu?

Z velké části ano. Stali jsme se svobodným státem, můžeme svobodně hovořit, lidé mohou cestovat. To jsou velmi důležité hodnoty celé demokracie. Bohužel si někdy lidé pletou demokracii s anarchií. Samozřejmě že není ještě všechno úplně ideální, asi je to otázka času. Teď bych řekla, že se snažíme přiblížit státům, které mají demokracii déle. Ale já doufám, že brzy docílíme jedné z předních pozic.

K třicátému výročí 17. listopadu 1989 jsme připravili interaktivního průvodce předlistopadovou dobou.

Příběhy jsou založeny na reálných událostech, které se staly skutečným lidem. Jsou součástí archivů Post Bellum, Paměti národa a Archivu bezpečnostních složek. Data pocházejí z ročenek Federálního statistického úřadu, webu Českého statistického úřadu a dalších institucí.