Hlavní obsah

Před 30 lety. Ondřej Neff jako tiskový mluvčí PEN klubu a co psalo Rudé právo

Foto: Ústav pro českou literaturu AV ČR

Speciál Seznam Zpráv k listopadu 1989. Toto psal tisk před třiceti lety.

Reklama

Toto psal tisk před třiceti lety.

Článek

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech

Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Z domova:

K nedělnímu zasedání ÚV KSČ: Přípravy na mimořádný sjezd

V neděli ve večerních hodinách se konalo další mimořádné zasedání Ústředního výboru KSČ, které se zabývalo otázkou svolání mimořádného sjezdu strany a některými dalšími kádrovými změnami.

Prohlášení občanského fóra na Václavském náměstí: Návrh ukončit stávky

Od 17. listopadu má trvat jen stávková pohotovost: Již dvě hodiny po ukončení generální stávky, již provázely v hlavním městě četná setkání, přišly v pondělí na výzvu Občanského fóra na Václavské náměstí znovu statisíce lidí. Zejména proto, aby se seznámily s výsledky stávky. Stanovisko OF přednesl Václav Klaus, jehož třetí bod oznamuje návrh 27. listopadu ukončit celostátní stávkové hnutí, neboť původní požadavky fóra byly v zásadě splněny, nebo se plní. I nadále však potrvá stávková pohotovost.

Nový ředitel Československé televize

Vláda ČSSR se v pondělí sešla k mimořádné plenární schůzi. Vyslovila souhlas s žádostí Libora Batrly o uvolnění z funkce ústředního ředitele Čs. televize a jmenovala do ní Miroslava Pavla. Předseda vlády Ladislav Adamec informoval členy vlády o průběhu jednání s představiteli Občanského fóra.

Ze zahraničí:

Rakousko: Bude zavedena ekologická daň?

V Rakousku platí přísné ekologické normy, jejichž porušování může mít za následek trestní stíhání. Citelné sankce ani pokrok na poli technologie však nezabránily zhoršování životního prostředí. V poslední době se v zemi diskutuje o návrhu zavést pro podniky zvláštní ekologickou daň.

Výsledky průzkumu veřejného mínění v NDR: Většina pro reformy

Naprostá většina veřejnosti NDR podporuje započatý proces přeměn směřujících ke kvalitativní obměně socialismu. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického střediska Akademie společenských věd NDR při ÚV SED, které otiskl list Neues Deutschland.

Masakr v Kábulu

Při nedělním raketovém útoku afghánských extremistů na Kábul zahynulo 31 lidí a 91 jich bylo zraněno. Je to doposud nejvyšší počet obětí mezi obyvateli hlavního města Afghánistánu, jaké si vyžádaly rakety extremistů během jednoho dne.

Počasí:

V ČSR zataženo, zpočátku déšť, od středních poloh sněžení s deštěm nebo sněžení, později přechod k přeháňkám většinou sněhovým. V průběhu dne od severozápadu protrhávání oblačnosti. Ranní teploty 2 až –1 stupeň, odpolední teploty nula až 3 stupně. Vítr západní až jihozápadní, později severozápadní 4 až 7 m/s.

Na podzim 1989 pro Seznam vzpomíná:

Ondřej Neff

Spisovatel a novinář, vydavatel internetových deníků Neviditelný pes a DigiNeff.

Co jste v roce 1989 dělal a jak vypadal váš život?

Naplno pro mě začal na zahajovací schůzi mezinárodní spisovatelské organizace PEN klubu. Schůze se konala v bytě spisovatele Jiřího Muchy. Režimu záleželo na tom, aby se na ni nedostal Václav Havel, ten se tam nakonec stejně dostal. PEN klub byl jednou z mnoha organizací a spolků, které vlastně zkypřily půdu, ze které pak vznikl listopad. Fungoval jsem tam jako tiskový mluvčí a události kolem 17. listopadu mám ve vzpomínce jako skoro nepřetržitý sled schůzí a stanovisek a porad a proklamací a demonstrací. Byla to hodně bouřlivá doba.

Kdy a jak jste se dozvěděl o dění na Národní třídě?

Že to jaksi bude, bylo evidentní. Věděl jsem, že se demonstrace chystá, že ji dokonce organizuje Socialistický svaz mládeže. No a druhého dne mi telefonoval kamarád, že tam utloukli studenta. PEN klub na to samozřejmě reagoval, na ty první schůzky jsem se musel dostávat přes estébáky a pak už se události valily. Estébáci zmizeli, bohužel ne na furt.

Jak na tu dobu vzpomínáte?

Byla to doba obrovského nadšení a učení se žít ve svobodné společnosti. To nikdo z nás jaksi neuměl. Když jsem v roce 1990 přišel do novin, tak se na mě koukali, jako že jsem zkušený novinář. V mých 45 letech jsem byl fakticky začátečník, vždyť jsem předtím ve zpravodajském deníku jako novinář nepracoval a všechno jsem se musel učit od začátku. V tom jsem nebyl sám, rozkoukávali jsme se ve svobodné společnosti. To období bylo samozřejmě plné omylů a hloupostí, ale to k učednickým létům patří. Dneska jsme normální západní země. Když vyjedu do Francie nebo do Itálie nebo kamkoli, opravdu se tam necítím jako pitomec. Dnešní mladý člověk si nemůže představit pocity, jaké jsme měli tenkrát. To jako kdybychom byli vypuštěni z leprosária nebo z blázince. Ta 90. léta byla úžasná doba. Kdo na ně hází špínu, je podle mě pošetilec. Byla to doba změny a hledání a objevů a tápání. Někdo uspěl líp, někdo hůř, ale to patří ke svobodě.

Jak hodnotíte uplynulých 30 let? Naplnily se podle vás myšlenky 17. listopadu?

Naplnil se podstatný moment a to, že totalitní režim padl. To je hlavní a k tomu není co dodat. Je svobodná doba a co se dělo dál, to už nebyl diktát moskevských radilů, ale naše věc. Jestli se podařilo něco lépe, něco hůře, to už je vedlejší otázka. Podstatné je, že jsme se vrátili do západního civilizačního okruhu a že si svoje věci spravujeme sami. Všechno ostatní je podružné.

Vyzkoušejte si život v totalitě

K třicátému výročí 17. listopadu 1989 jsme připravili interaktivního průvodce předlistopadovou dobou.

Příběhy jsou založeny na reálných událostech, které se staly skutečným lidem. Jsou součástí archivů Post Bellum, Paměti národa a Archivu bezpečnostních složek. Data pocházejí z ročenek Federálního statistického úřadu, webu Českého statistického úřadu a dalších institucí.

Reklama

Doporučované