Hlavní obsah

Berlín slavil výročí pádu zdi. Kus vážící přes dvě tuny poslali Trumpovi, ten se zdráhá přijmout

Foto: ČTK, ČTK

Miloš Zeman a Frank-Walter Steinmeier (s květinou) při vzpomínce na pád Berlínské zdi.

Přes 28 let dělila Berlín i celý svět na dvě nesmiřitelné části, dnes si Německo připomnělo její zhroucení. Přesně před třiceti lety, 9. listopadu 1989, v německé metropoli padla Berlínská zeď. Oslav historické přelomové události se účastnil i český prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Článek

Pád železné opony si dnes připomínali lidé po celém Německu, hlavní akce se odehrávaly v metropoli Berlíně.

Prezident Frank-Walter Steinmeier dopoledne na zámku Bellevue přijal prezidenty Visegrádské čtyřky – vedle českého prezidenta tedy i jeho kolegyni a kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se pak zúčastnil hlavního vzpomínkového aktu u památníku Berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse.

Pětice prezidentů se poté přesunula k památníku, jenž připomíná příspěvek zemí Visegrádu k pádu Berlínské zdi. V poledne čekal hlavy států pracovní oběd na zámku Bellevue, po jeho skončení český prezident Miloš Zeman odletěl zpět do Česka.

Na večerní oslavě už zemi reprezentoval jen ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten se spolu s řadou dalších politiků zúčastnil vyvrcholení oslav u Braniborské brány.

Berlínský symbol studené války, který Berlín i svět rozděloval od srpna 1961, si za své existence vyžádal celkem 140 obětí, vnitroněmecká hranice dalších zhruba 330. Nejméně 180 lidí přišlo o život, když se z NDR pokusili utéct přes Baltské moře.

  • Německý prezident přivítal své protějšky z V4, Zeman použil jiný vchod

    Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na schodech zámku Bellevue vždy pod deštníkem na ochranu před podzimním počasím přivítal postupně slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, hlavu polského státu Andrzeje Dudu a maďarského prezidenta Jánose Ádera. Český prezident před zámkem vidět nebyl, dorazil k němu z druhé strany budovy, kde je jednodušší přístup. Všichni prezidenti zemí Visegrádu se pak zapsali do památeční knihy.

    Od 10:30 hlavy států už i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou čeká hlavní vzpomínkový akt u památníku Berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse. S projevem na něm má vystoupit jak Steinmeier, tak Merkelová.

  • U Braniborské brány po setmění září upomínkové světelné instalace

    Berlínské Alexanderovo náměstí připomíná fotografickou výstavou události ze 4. listopadu 1989, kde proti komunistickému režimu v Německé demokratické republice protestovalo půl milionu lidí. Po setmění připomínají dění přelomového roku i světelné instalace u Braniborské brány.

    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
  • Dílem náhody se stal jediným fotografujícím svědkem dění na ambasádě SRN v Praze. Vzpomínal na něj v rozhovoru pro Seznam

    Západoněmecká ambasáda v Praze se od jara do podzimu 1989 stala útočištěm několika tisíců uprchlíků z NDR. Fotograf Josef Ptáček se jako jediný dostal i dovnitř a měl tak unikátní možnost zachytit jejich život na velvyslanectví. Jak se na ambasádu dostal a proč by bez něj východní Němci nemohli na Západ, si přečtěte v následujícím článku.

  • Dřívější události v Berlíně přibližují výstavy a videoprojekce

    Na sedmi historicky významných místech Berlína jsou k vidění výstavy věnující se přelomovým událostem před třiceti lety. Nechybí mezi nimi například Alexanderovo náměstí, kde 4. listopadu 1989 proti režimu komunistické Německé demokratické republiky (NDR) demonstrovalo na 500 tisíc lidí, nebo prostranství u Berlínského zámku, kde dříve stával východoněmecký parlament.

    Na všech těchto místech výstavy po setmění doplňují velkoplošné trojrozměrné videoprojekce. Moderní techniku využívá také aplikace MauAR, která nabízí podrobné informace o betonové stavbě i o lidech, kterým ovlivnila život. Za pomoci rozšířené reality navíc lidem nacházejícím se v blízkosti někdejší Berlínské zdi ukazuje, jak zeď právě na tom místě v různých letech vypadala.

  • Odkdy to platí? ptali se novináři. Neinformovaný východoněmecký politik urychlil pád zdi

    9. listopadu 1989 proběhla v Berlíně tisková konference, která nedopatřením výrazně urychlila konec éry Berlínské zdi. Promluvil na ní nedostatečně informovaný východoněmecký politik Günter Schabowski. Jak konkrétně ovlivnil jeho výrok tehdejší dění, si přečtěte v následujícím článku.

  • Německo je Čechům vděčné za jejich roli při pádu Berlínské zdi, prohlásil bývalý kancléř

    Prezident Miloš Zeman se do německé metropole vydal už v pátek, tedy den před vypuknutím velkolepých oslav. Sešel se s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Ten českému prezidentovi řekl, že je Německo vděčné za roli, kterou Češi sehráli při pádu zdi v roce 1989.

    „Nikdy nezapomeneme, že jeden ze začátků tohto vývoje se samozřejmě uskutečnil v Praze,” uvedl Schröder s odkazem na tehdejší dění na pražské západoněmecké ambasádě. 30. září 1989 tam bývalý ministr zahraničí západního Německa oznámil východoněmeckým uprchlíkům, že mohou vycestovat na Západ.

    O dalším obsahu této schůzky informoval mluvčí českého prezidenta na Twitteru.

Doporučujeme

Další zprávy