Hlavní obsah

Berlín slavil výročí pádu zdi. Kus vážící přes dvě tuny poslali Trumpovi, ten se zdráhá přijmout

Foto: ČTK, ČTK

Miloš Zeman a Frank-Walter Steinmeier (s květinou) při vzpomínce na pád Berlínské zdi.

Přes 28 let dělila Berlín i celý svět na dvě nesmiřitelné části, dnes si Německo připomnělo její zhroucení. Přesně před třiceti lety, 9. listopadu 1989, v německé metropoli padla Berlínská zeď. Oslav historické přelomové události se účastnil i český prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Článek

Pád železné opony si dnes připomínali lidé po celém Německu, hlavní akce se odehrávaly v metropoli Berlíně.

Prezident Frank-Walter Steinmeier dopoledne na zámku Bellevue přijal prezidenty Visegrádské čtyřky – vedle českého prezidenta tedy i jeho kolegyni a kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se pak zúčastnil hlavního vzpomínkového aktu u památníku Berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse.

Pětice prezidentů se poté přesunula k památníku, jenž připomíná příspěvek zemí Visegrádu k pádu Berlínské zdi. V poledne čekal hlavy států pracovní oběd na zámku Bellevue, po jeho skončení český prezident Miloš Zeman odletěl zpět do Česka.

Na večerní oslavě už zemi reprezentoval jen ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten se spolu s řadou dalších politiků zúčastnil vyvrcholení oslav u Braniborské brány.

Berlínský symbol studené války, který Berlín i svět rozděloval od srpna 1961, si za své existence vyžádal celkem 140 obětí, vnitroněmecká hranice dalších zhruba 330. Nejméně 180 lidí přišlo o život, když se z NDR pokusili utéct přes Baltské moře.

  • Foto: Torzo Berlínské zdi

    Naše redaktorka Jolana Humpálová v Berlíně nafotila jedno z mála míst, kde je Berlínská zeď ještě celistvá.

    Foto: Jolana Humpálová

    Zachovalé části Berlínské zdi.

    Foto: Jolana Humpálová

    Nápisy na Berlínské zdi.

  • Merkelová v projevu zmínila Chartu 77

    Merkelová, která byla před pádem zdi občankou NDR, v projevu připomněla, že demokratické hnutí ve východním Německu mělo vzory v zemích střední a východní Evropy. Konkrétně zmínila mimo jiné polské hnutí Solidarita a československou Chartu 77.

  • Berlínská zeď na Postupimském náměstí

    Foto: Jolana Humpálová

    Zbytek Berlínské zdi na Postupimském náměstí.

  • Událost pro Němce hodně znamená

    „Já jsem ze Západu, přijel jsem jen na oslavy, přijde mi to opravdu vzrušující. Když zeď padla, bylo mi šestnáct, sledoval jsem to v televizi. Byl jsem vážně nadšený,“ řekl Seznamu Němec Ulf, kterého redaktorka Jolana Humpálová potkala na cestě ve vlaku.

  • Mluvčí uprchlíků o dění na západoněmecké ambasádě v Praze: Cesta zpět nepřipadala v úvahu

    Berlínská zeď se poprvé pomyslně zhroutila o něco dřív než v metropoli Německa, a to 30. září 1989 na pražském velvyslanectví SRN. Tam se východním Němcům poprvé otevřely hranice na Západ. Svědkem toho byl i Peter Christian Bürger, který na ambasádě působil jako mluvčí východoněmeckých uprchlíků. Jeho výpověď si přečtěte v následujícím článku.

  • Steinmeier: Svoboda Evropy je také zásluhou Čechů a Slováků

    „Maďaři, Poláci, Češi a Slováci se chopili svobody. Chopili se svobody pro Evropu a skoncovali s rozdělením kontinentu. Svoboda Evropy je jejich zásluhou,“ zdůraznil německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

    „Dlouhý a vytrvalý boj za svobodu a nezávislost ve vašich zemích, zemích ve středu Evropy, patří k historickým předpokladům tohoto 9. listopadu před 30 lety,“ uvedl také podle informací ČTK ve svém projevu.

  • V Berlíně zazpíval Jaroslav Hutka

    Český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka vystoupil v sobotu v berlínské Kapli smíření. Zazpíval po projevu, který tu pronesla kancléřka Angela Merkelová.

  • Co se dělo v ostatních zemích východního bloku v době pádu Berlínské zdi?

    Když ve východním Německu padala Berlínská zeď, v Polsku jednal západoněmecký kancléř s prvním nekomunistickým premiérem a Maďaři zrovna rozpouštěli lidové milice. Bulharští soudruzi se pár hodin po událostech v Berlíně rozhodli pro preventivní krok. V Československu mezitím Miloš Jakeš mluvil o „další cestě vpřed”. Více v článku Filipa Harzera.

  • Merkelová mluvila o obětech komunismu a citovala Havla

    Německá kancléřka Angela Merkelová v projevu u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla: „Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá“.

    Vzpomněla na oběti komunistického režimu a oznámila i to, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.

    Zdůraznila, že lidé byli za minulého režimu sledováni, zatýkáni a jejich „naděje pochovány, protože se nechtěli vzdát své vůle v totalitním státě“.

  • Zpravodajka Seznamu Jolana Humpálová hlásí z Berlína:

    „Hlavy států Visegrádské čtyřky a německý prezident položili žluté růže k Visegrádskému památníku na Bernauer Strasse. Německý státník pak pronesl několik vět, jeho protějškové projev neměli, Frankovi-Walterovi Steinmeierovi zatleskali. Poté z místa odjeli, tedy kromě polského prezidenta Andrzeje Dudy – ten promlouval k médiím několik minut.“

    Foto: Jolana Humpálová

    Hlavy států Visegrádské čtyřky a německý prezident pokládají žluté růže k Visegrádskému památníku.

    Foto: Jolana Humpálová

    Prezident Miloš Zeman.

    Foto: Jolana Humpálová

    Prezident Miloš Zeman s prezidenty Maďarska, Polska, Německa a s prezidentkou Slovenska.

  • Steinmeier ocenil příspěvek Čechů a Slováků

    „Bez odvahy a vůle po svobodě Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků by mírové revoluce ve východní Evropě a německá jednota nebyly možné. Bez pochyby to byl velký historický výkon,“ řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier u památníku na Bernauer Strasse.

  • Prezidenti V4 navštívili památník

    Prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se sešli u památníku na Bernauer Strasse. Ten připomíná příspěvek zemí k pádu Berlínské zdi.

  • Zvuk kladívek rozbíjejících zeď, jásot a nadšení. Tak zněl listopad 1989 v Berlíně

    Podívejte se na historické záběry ze dnů, kdy mohli východní Němci poprvé po více než 28 letech svobodně vycestovat na Západ. „Pane Gorbačove, strhněte tu zeď,” říká v úvodu videa tehdejší americký prezident Ronald Reagan v projevu před Braniborskou bránou.

    Autentické záběry z bourání zdi v listopadu 1989. (Video: Reuters)

  • Zeman bude při oslavách citovat Honeckera

    Prezident Miloš Zeman bude při sobotním obědě se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem v Berlíně citovat někdejšího šéfa východoněmeckých komunistů.

    „Ve svém přípitku budu citovat Ericha Honeckera, který v nestřežené chvíli prohlásil, že Berlínská zeď vydrží 1000 let. Já teď nebudu tak nezdvořilý, abych neřekl, že zmínka o tisíci letech už v německé historii jednou byla, takže budu citovat jenom toho Ericha Honeckera,“ prohlásil ve čtvrtek Zeman v TV Barrandov. Jako tisíciletou říši označovali nacisté Německo za vlády Adolfa Hitlera.

    Honecker před více než 30 lety podle dostupných informací mluvil o řádově kratším období existence Berlínské zdi. V německých médiích se často cituje jeho vyjádření z ledna 1989: „Zeď bude stát za 50 a také za 100 let, pokud nebudou odstraněny příčiny, které vedly k jejímu vzniku.”

  • Německý prezident přivítal své protějšky z V4, Zeman použil jiný vchod

    Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na schodech zámku Bellevue vždy pod deštníkem na ochranu před podzimním počasím přivítal postupně slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, hlavu polského státu Andrzeje Dudu a maďarského prezidenta Jánose Ádera. Český prezident před zámkem vidět nebyl, dorazil k němu z druhé strany budovy, kde je jednodušší přístup. Všichni prezidenti zemí Visegrádu se pak zapsali do památeční knihy.

    Od 10:30 hlavy států už i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou čeká hlavní vzpomínkový akt u památníku Berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse. S projevem na něm má vystoupit jak Steinmeier, tak Merkelová.

  • U Braniborské brány po setmění září upomínkové světelné instalace

    Berlínské Alexanderovo náměstí připomíná fotografickou výstavou události ze 4. listopadu 1989, kde proti komunistickému režimu v Německé demokratické republice protestovalo půl milionu lidí. Po setmění připomínají dění přelomového roku i světelné instalace u Braniborské brány.

    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
    Foto: Jolana Humpálová, Seznam.cz
  • Dílem náhody se stal jediným fotografujícím svědkem dění na ambasádě SRN v Praze. Vzpomínal na něj v rozhovoru pro Seznam

    Západoněmecká ambasáda v Praze se od jara do podzimu 1989 stala útočištěm několika tisíců uprchlíků z NDR. Fotograf Josef Ptáček se jako jediný dostal i dovnitř a měl tak unikátní možnost zachytit jejich život na velvyslanectví. Jak se na ambasádu dostal a proč by bez něj východní Němci nemohli na Západ, si přečtěte v následujícím článku.

  • Dřívější události v Berlíně přibližují výstavy a videoprojekce

    Na sedmi historicky významných místech Berlína jsou k vidění výstavy věnující se přelomovým událostem před třiceti lety. Nechybí mezi nimi například Alexanderovo náměstí, kde 4. listopadu 1989 proti režimu komunistické Německé demokratické republiky (NDR) demonstrovalo na 500 tisíc lidí, nebo prostranství u Berlínského zámku, kde dříve stával východoněmecký parlament.

    Na všech těchto místech výstavy po setmění doplňují velkoplošné trojrozměrné videoprojekce. Moderní techniku využívá také aplikace MauAR, která nabízí podrobné informace o betonové stavbě i o lidech, kterým ovlivnila život. Za pomoci rozšířené reality navíc lidem nacházejícím se v blízkosti někdejší Berlínské zdi ukazuje, jak zeď právě na tom místě v různých letech vypadala.

Doporučujeme

Další zprávy