Článek
Česko si připomíná 71. výročí komunistického puče v tehdejším Československu a také čin Jana Zajíce, který se 25. února 1969 po Janu Palachovi upálil na protest proti letargii, do níž společnost upadala po okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
Student střední průmyslové školy v Šumperku Jan Zajíc nesouhlasil s vývojem společnosti po okupaci Československa v roce 1968. Po smrti Jana Palacha držel až do jeho pohřbu protestní hladovku, o měsíc později se rozhodl Palacha následovat jako takzvaná druhá pochodeň.
Zajícův čin bude nově připomínat pamětní deska na domě číslo 39 na Václavském náměstí. Pietního aktu se rozhodli zúčastnit zástupci hlavního města i Zajícovy rodiny.
“Když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik."
— Vladimír Bärtl (@VladimirBaertl) February 24, 2019
Jan Zajíc 25.2. 1969 pic.twitter.com/jhrvhOy5JG
Zajíc se 25. února 1969 přibližně v půl druhé odpoledne v průjezdu domu čp. 821/39 polil benzínem. V obavě z bolestivé smrti, kterou trpěl Palach, požil jed a zapálil se. Potom se rozeběhl směrem k Václavskému náměstí. Po několika krocích upadl na zem a zemřel.
K 71. výročí komunistického puče v tehdejším Československu se v Praze koná několik vzpomínkových akcí, většina z nich v rámci festivalu proti totalitě, zlu a násilí, nazvaném Mene Tekel. Ten začíná v pondělí 25. února a potrvá až do 3. března.
