Článek
Zdeněk Hel se většinu vědecké kariéry zabývá výzkumem viru HIV. V posledním půl roce se práce jeho týmu stočila výhradně na vir způsobující onemocnění covid-19 a jeho působení v lidském organismu. Zkoumá to, jakou měrou se podílí neutrofily, tedy buňky fungující jako záchranný obranný mechanismus našeho těla, na průběhu a vážnosti nemoci. V druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví mimo jiné o výsledcích výzkumu v jeho univerzitní laboratoři. První část si můžete přečíst zde.
Z vědecké komunity zaznívá, že se tato pandemie dala očekávat. Mluvilo se o její hrozbě mezi vašimi kolegy?
Nikdy to nebylo žádné tajemství. Po dlouhé roky jsme varovali, co nás čeká, a málokdo z politiků nás poslouchal. Má rodina každý rok jezdí lyžovat s českou sokolskou komunitou do Vermontu. Letos na silvestra jsme večer popíjeli pivo, a aby řeč nestála, zeptali se ostatní kamarádi, co nového ve vědě. A já jim začal líčit, že se řítíme do světové katastrofy způsobené virovou pandemií. Za měsíc se mě ti stejní lidé ptali, jak jsem to mohl vědět? Já samozřejmě ještě na silvestra neměl nejmenší tušení, že pandemie už začala a nedá se zastavit. Opakoval jsem jen to, co učím mediky a doktorandy už přes 10 let. Stejně tak to učí tisíce jiných epidemiologů po celém světě. A varujeme stále, že epidemie influenzy je podstatně větší nebezpečí než koronavirus a že určitě přijde. Pouze nevíme kdy – možná za rok, možná za deset let. Stejně tak varujeme, že desítky jiných variant koronaviru jsou stále přítomny v přírodních rezervoárech, například netopýrech, a mohou mít kapacitu přenosu do lidské populace.
Vědci také zmiňují v souvislosti s koronavirem, že jde o velmi jemný vir. Laikovi se snad nechce věřit, že může přijít něco horšího.
Stejně jako jsme po mnoho let poukazovali na vysokou pravděpodobnost přenosu koronaviru do lidské populace, většina epidemiologů se shoduje, že nás čeká pandemie ptačí chřipky, proti které je covid-19 naprostá legrace. Řečeno slovy našeho národního génia Járy Cimrmana, po tomto viru přijde jiný, mladší. Ten se nezakecá. Současná pandemie snad probudí politiky celého světa a vyústí v reorganizaci Světové zdravotní organizace a ve vybudování dostatečných kapacit pro náš boj s příštími, podstatně horšími epidemiemi.
Zmínil jste, že virus už nikdy nezmizí. Jak se tedy dá tento koronavirus dostat pod kontrolu? A zeslábne?
Šanci zastavit jej jsme propásli v prosinci 2019, v lednu už bylo pozdě. Časem se ale připojí ke čtyřem dalším cirkulujícím lidským koronavirům a nebude hrozbou. Zatím nemáme důkazy, že by virus slábl. A ani se to nedá čekat. Nerad kritizuji své kolegy, ale například vyjádření paní Pekové, že virus se dá porovnat k psacímu stroji, který hromadí chyby ústící v zeslábnutí viru v populaci, jsou nesprávná. Genetická evoluce viru se dá přirovnat ke košatému stromu, na kterém se díky náhodným mutacím objevují nové a nové větvičky. Ty jsou pod neustálým vývojovým tlakem a jen některé přežijí. Uvnitř nakaženého člověka je to tlak imunitního systému, který nutí virus, aby mu neustále unikal. V lidské populaci je virus selektován dalšími faktory, jako jsou snadnost přenosu, délka inkubační doby nebo schopnost způsobit bezpříznakovou infekci. Pokud virus získá některou z těchto výhod, v populaci se pak lépe rozmnožuje. Ke změně typu viru v populaci může dojít například v důsledku celoplošného očkování jedním typem vakcíny, které může působit rozšíření slabších, ale bohužel i silnějších virových variant.
Nastává podzim a zima, vir se začal nekontrolovatelně exponenciálně šířit. Kromě toho odborníci varují, že už nejde jen o kapénkový přenos…
Podzimní nárůst počtu nemocných je způsobem několika faktory. Nejvýraznějšími jsou přechod k chladnějšímu počasí a suchému vzduchu, zvláště pak teplý vzduch v uzavřených prostorách, zkrácení doby, kterou trávíme na slunci, a tudíž snížení hladiny vitaminu D, častější pobyty v uzavřených prostorách a také začátek sezóny respiračních infekcí. Koronavirus se vzduchem přenáší dvěma způsoby – kapénkami a aerosolem. Kapénky jsou větší, jsou lépe zachyceny v roušce a rychle klesají k zemi. Suchý vzduch způsobí rapidní vysušení kapénky a virus je pak přenášen jako menší objekt, vydrží ve vzduchu déle a rozšíří se snadno i na větší vzdálenosti. Často se to přirovnává k cigaretovému kouři.
V sousedním Slovensku zahájili celoplošné testování obyvatel. Což mimo jiné znamená, že budou muset lidé doložit na určité aktivity negativní výsledek testu. Je to z vašeho pohledu správná strategie a byla by vhodná i pro Česko?
Snaha slovenské vlády omezit šíření covidu-19 všemi možnými prostředky je bezesporu chvályhodná. Jednorázové celoplošné testování takzvaným antigenním testem může pomoci, ale pravděpodobně nepředstavuje nejefektivnější způsob investice dostupných kapacit a finančních prostředků. Antigenní test, který byl na Slovensku použit, je výborný prostředek pro specifické účely. Jeho výhodou je, že je rychlý a levný. Zjišťuje přítomnost virové bílkoviny – takzvaného antigenu – v krvi. Ve většině případů je ale virový antigen přítomen v krvi v dostatečné koncentraci pouze 5 až 7 dní, které odpovídají vrcholu infekce. Citlivost antigenního testu je relativně nízká, hrozí tedy nebezpečí falešně negativních výsledků.
Ve kterých situacích je tedy vhodné plošné testování? Kdy funguje?
Tento test je vzhledem ke své dostupnosti vhodným prostředkem pro rychlou identifikaci koronaviru u lidí, kteří vykazují známky infekce či byli s infikovanou osobou v blízkém kontaktu. Je také vhodný pro prvotní, přibližné a rychlé zjištění rozsahu lokální epidemie, například ve školách či domovech důchodců. Certifikát, který naši slovenští spoluobčané dostávají, je zajisté uklidňující. Má ale limitovanou informační hodnotu, neboť daný člověk může být infikován v průběhu hodin či dnů po provedení testu. Efektivnějším využitím finančních prostředků by byla takzvaná chytrá strategie, kdy je test široce distribuován a volně dostupný pro každého, kdo pociťuje příznaky možné infekce. Měl by být také zdarma dostupný pro školy, domovy důchodců a podobné instituce, kde může být užitečným nástrojem pro detekci šířící se infekce. Volně dostupné a bezplatné testování by mělo velký smysl, a to i v Čechách.
Který test je tedy nejlepší?
Každý druh testu, tedy antigenní, protilátkový a test založený na metodě PCR, má své specifické výhody a použití. Nejvíce senzitivní je test PCR. Na naší katedře patologie na University of Alabama byl vyvinut test, který se řadí mezi nejvíce senzitivní na světě. S prorektorem Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost Janem Konvalinkou a dalšími českými kolegy pracujeme na případném předání zkušeností a protokolů z University of Alabama vynikajícím českým týmům, které provádějí monitoring v Čechách. Univerzita Karlova v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci jsou našimi sesterskými univerzitami. Jedna z nejlepších investic, kterou může česká vláda udělat, je okamžitá a adekvátní finanční podpora českých týmů, jež umožní dostupnost potřebného zařízení.
Vy jste na univerzitě v Alabamě v týmu vědců, který se virem už půl roku zabývá. K čemu jste ve vaší laboratoři dospěli?
Pacienti s koronavirem mají často pocit, že se topí, jak to popsal nedávno herec Petr Čtvrtníček, který nemoc prodělal. To je zčásti způsobeno hromaděním neutrofilů a jiných buněk imunitního systému v plicních sklípcích. Virus SARS-CoV-2 sám o sobě smrt většinou nezpůsobí. Mnohem větší nebezpečí je neadekvátní, přehnaná reakce imunitního systému. My testujeme myšlenku, že neutrofily, které představují 50 až 70 % počtu bílých krvinek, hrají ve vývoji nemoci infekce způsobené koronavirem, ale i třeba chřipkou rozhodující úlohu. Pokud se tato myšlenka potvrdí, budeme schopni nemoc léčit specifickým targetováním těchto neutrofilů. Výsledky jsou zatím povzbudivé. Letos je extrémně důležité nechat se očkovat proti chřipce. V laboratoři vidíme příklady autopsií plic pacientů s kombinovanou infekcí covidem-19 a influenzou, které jsou zcela zaplněny neutrofily. Tím, že se necháte očkovat proti chřipce, chráníte nejen sebe, ale i své starší a nemocné spoluobčany.
Několikrát jste zmínil potřebu vakcíny. Rusko už přišlo s oznámením o vakcíně, prezident Trump slibuje, že bude velmi brzy, přitom hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci a další vědci tvrdí, že výroba vakcíny je vždy na dlouhou dobu. Jaká rizika hrozí?
Vyrobit novou vakcínu je vlastně velmi snadné. Pro průměrnou laboratoř je to práce na jeden až tři týdny. Ověřit vakcínu na myších zabere také jen několik týdnů. Největší a v podstatě jediný problém je důkladné testování vakcíny na lidech. Musíme se totiž ujistit, že vakcína je bezpečná a že má především požadovaný efekt v populaci. A právě v tomhle vzali kolegové z Ruska a Číny jakousi zkratku. Osobně se příliš nebojím přímé toxicity, vakcíny jsou totiž založeny na předchozích modelech, které byly již ověřené.
Je tedy problémem spíš nedostatečné testování vakcíny v populaci?
Je toho více. Velmi důležité je, aby vakcína poskytovala dostatečně silnou ochranu proti infekci – nejméně 50 % – a aby tato ochrana trvala dostatečně dlouho. Vytvoření špatných protilátek, jež neposkytují dostatečnou ochranu, může totiž snížit účinnost jiné vakcíny, kterou se budeme snažit situaci napravit. Důležité také je, aby vakcína nezpůsobovala opačný efekt, tedy zesílení infekce. A právě tato ověřovací fáze zabere několik měsíců či let, protože je důležité, aby dostatečně mnoho infekcí proběhlo ve skupině dostávající placebo. Je vidět politický tlak v Rusku, Číně a evidentní je i v USA. Trump se snaží všemi možnými způsoby tlačit na firmy i ověřovací ústav FDA, aby byla vakcína schválena už před volbami. Takový postup je zcela nepřípustný. Pevně věřím, že míra demokracie v USA je stále ještě dostatečně vysoká a že se nám těmto tlakům podaří odolat.
Jedním z kritiků toho, jak se s koronavirem v USA vláda vyrovnala, je už zmiňovaný Anthony Fauci. Od začátku prosazoval tvrdá opatření. Teď je až terčem posměchu z Trumpovy strany. Vy jste s doktorem Faucim v minulosti pracoval. Je to podle vás člověk na svém místě?
S doktorem Anthonym Faucim jsem se seznámil v americkém Národním institutu zdraví, kam jsem přišel v roce 1997 pracovat na studiu viru HIV a vývoji vakcíny. Je to člověk neobyčejně morálního charakteru. Má unikátní schopnost vysvětlovat vědecké principy veřejnosti a přesvědčovat politiky o nutnosti některých opatření a investic. Vše začalo v 80. letech, kdy Fauci dokázal přesvědčit prezidenta Reagana, že AIDS není jen nemocí homosexuálů, ale pandemií, která ohrožuje stejnou měrou muže a ženy, homosexuály i heterosexuály na celé planetě. Pracoval jako poradce šesti amerických prezidentů. Je mi nesmírně líto, že je dnes vystaven tolika veřejným útokům. Jeho vlastní šéf jej veřejně zesměšňuje a zkresluje jeho výroky. Takové je postavení některých špičkových vědců v dnešní rozdělené společnosti.
Co dalšího kromě vakcíny teď vědce v souvislosti s aktuálními poznatky z laboratoří nejvíce zajímá nebo, řekněme, trápí?
Obavu vyvolává několik studií prokazujících opakované infekce způsobující covid-19. Několik případů bylo zjištěno přímo u nás na University of Alabama. Nemáme definitivní údaje, protože to není snadný úkol a velké populační studie vyžadují vysoké investice. Pokud se však potvrdí, že je reinfekce relativně běžná, mohou mít tato zjištění závažné důsledky. Zaprvé to, že se můžete nakazit znovu poté, co už jste se jednou uzdravili, a můžete nakazit i ostatní. Zadruhé, že vakcíny mohou být náročnějším úkolem a že k vyvolání dostatečné úrovně imunity může být zapotřebí několik dávek vakcíny. Může být také nutné pravidelně imunizovat rizikové osoby, aby byly chráněny.
Jednoduchá a praktická otázka na konec. Co mohou dělat lidé teď, chtějí-li se před virem ochránit?
Především dodržovat všechna opatření zavedená vládou. Je nutné si uvědomit, že odstup dva metry je umělé číslo. Aerosolová infekce se přenáší i na podstatně větší vzdálenost a vydrží ve vzduchu déle než kapénková. Snažte se vyhýbat lidem, hromadné dopravě a výtahům. Odložte návštěvy zdravotnických zařízení, není-li to nutné. Buďte k sobě ohleduplní. Pokud uvidíte někoho bez roušky, slušně mu připomeňte její nutnost, ale nenadávejte mu. Pokud se necítíte dobře a máte jen mírné příznaky nachlazení, prosím, zůstaňte doma. Nerozšiřujte konspirační teorie a věřte expertům. Posilujte imunitní systém, jezte vitamíny, snažte se být co nejvíce na slunci, abyste získali co nejvíce vitaminu D. Sportujte v přírodě, kupte prarodičům mobil či tablet a buďte s nimi v kontaktu přes internet. Na jaře bude lépe. Ale ze všeho nejdůležitější rada – nepropadejte špatné náladě. Deprese zvyšují hladinu kortizolu a dalších faktorů, které snižují vaši imunitu. Pamatujte – virus nemá šanci. Společně ho porazíme.
