Hlavní obsah

Přehlížený dopad covidu. Druhotná pandemie zasáhla hlavně mladé a ženy

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Rok 2020, během kterého udeřila pandemie, se podepsal nejen na světové ekonomice, ale i na duševním zdraví lidí. Vědci odhadují, že přibylo 76 milionů případů úzkosti a 53 milionů případů deprese.

Článek

V recenzovaném medicínském časopise Lancet v pátek přibyla nová studie, podle které v roce 2020 na celém světě dramaticky vzrostl počet případů úzkosti i deprese. Jedná se o nejnovější a značně rozsáhlý materiál, který se problematice duševního zdraví věnuje.

Mezinárodní tým výzkumníků, který za materiálem stojí, čerpal ze 48 studií publikovaných od 1. ledna 2020 do 29. ledna 2021. Studie zahrnovaly údaje o prevalenci depresivních nebo úzkostných poruch v různých zemích před i během pandemie covidu-19. Tým následně analyzoval, jak byly jednotlivé změny spojeny s ukazateli pandemického dopadu.

Díky modelu, který výzkumníci vytvořili, pak vznikl odhad, podle kterého bylo na celém světě v roce 2020 246 milionů případů deprese a 374 milionů případů úzkostné poruchy. V prvním případě jde o údaj o 28 % vyšší, než který by se očekával, kdyby pandemie nepřišla, a v případě druhém mluvíme o 26% nárůstu.

Odborníkům neutekly ani rozdíly týkající se věku nebo pohlaví. Asi dvě třetiny těchto „extra“ případů deprese a 68 % případů úzkosti bylo zaznamenáno mezi ženami. Hůře na tom byli i mladší lidé, za nejhůře zasaženou kategorii jsou považováni mladí mezi 20 až 24 lety.

Důvodem, proč z výzkumu hůře vyšly ženy, je podle autorů nejspíše to, že je pandemie více ovlivní po sociální i ekonomické stránce. S uzavřením škol se objevily nové domácí i pečovatelské povinnosti a kvůli obecně nižším platům navíc ženy bojují i s pravděpodobností většího finančního znevýhodnění. Roli navíc může hrát i nárůst domácího násilí.

Mladí pak během pandemie čelili výzvě ohledně zavírání škol, kvůli kterému přišli o interakci s vrstevníky. Ekonomická krize navíc může ovlivnit jejich budoucnost ohledně pracovního uplatnění.

„Odhadli jsme, že místa nejvíce zasažená pandemií v roce 2020 – měřeno sníženou mobilitou lidí a denní mírou infekce koronaviru – měla největší nárůst prevalence deprese a úzkosti,“ uvedl dále tým. Co se tedy týče zemí, které ze studie vyšly nejhůře, jde podle britského listu The Guardian nejspíše o části západní Evropy a Blízkého východu.

Pandemie a problémy s duševním zdravím nejsou novinkou. Odborníci ohledně situace varují a hromadí se stále více důkazů o tom, že je potřeba se prevencí duševních poruch více zabývat. Na konci srpna například data z Velké Británie odhalila, že v roce 2020 byl tamním dětem ve věku od pěti do 16 let předepsán rekordní počet receptů na antidepresiva.

Reklama

Doporučované