Hlavní obsah

Překážky rychlého internetu v Česku: Špatně vypsaná dotace i papírování

Telekomunikační trh v České republice.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Česku se krátí čas. Už příští rok by podle Evropské komise měli mít všichni možnost využívat vysokorychlostní internet, jenže tomu se tuzemsko ani neblíží. Rozšíření rychlého internetu má pomoci řešit nově vypsaná miliardová dotace. Jenže ta se týká jen deseti procent území.

Článek

Dotační titul má sloužit k pokrytí tzv. bílých míst. Jde asi o 90 tisíc domácností, které nyní nemají přístup k rychlému internetu.

Výzva se týká budování moderní telekomunikační sítě s minimální rychlostí připojení 100 Mb/s. „Věřím, že výzva bude úspěšná a pokryjeme těch zhruba deset procent území ČR, které dnes pokryto není,” uvedla ministryně Marta Nováková. Právě Ministerstvo průmyslu a obchodu dalo seznam těchto míst dohromady. Dotace z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost EU musí být vyčerpané do konce roku 2023.

Původně si měli operátoři rozdělit na pokrytí méně internetově rozvinutých oblastí až 14 miliard korun. V roce 2017 však takto vysoká dotace nebyla vyčerpána a přihlásilo se o ni jen pár firem.

„Dotace do NGA sítí byly od začátku špatně nastavené. Už od začátku programového období v roce 2014 se řešily na MPO návrhy pro rozsáhlé investiční projekty s miliardovou hodnotou. Ty by ale nikdy nebylo možné včas dokončit,“ uvedl pro Seznam Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu.

Druhé kolo výzev je podle něj připraveno lépe: „Přihlásit se je možné pro každého operátora, a oproti nešťastné první výzvě je možné přihlásit i malé projekty. Velkým problémem pro vyčerpání dotačních prostředků bude v této výzvě nedostatek času pro čerpání. Hotovo má být na konci roku 2023, a to je docela málo času,“ dodal.

Nejvíce domácností v Česku spravuje síť CETIN Petra Kellnera. Pokrytí internetem umožnuje 3,8 milionu z celkem 4,3 milionu českých domácností. V tuto chvíli zatím není jisté, zda bude mít o dotaci zájem.

„Zkoumáme jednotlivé oblasti a na základě výsledků těchto analýz se budeme rozhodovat. Ta částka jedna miliarda korun je vzhledem k počtu tzv. bílých míst dostatečná,” uvedla mluvčí CETINU Tereza Gáliková s tím, že na závěry je ještě příliš brzo.

Co se týče cílů Evropské komise, které by Česko mělo do roku 2020 naplnit, Gáliková věří, že se i díky výzvě od ministerstva podaří naplnit: „Pokud se jedná o cíle digitální agendy, tak ty Česká republika jako celek v podstatě splní. Zejména pokud se podaří realizovat připojení alespoň části obydlí, která jsou zařazena do výzvy pro dotace,” uvedla Gáliková.

Z těchto cílů vyplývá, že do roku 2020 má být 50 % domácností pokryto internetem s rychlostí alespoň 100 Mbit/s a 100 % populace rychlostí 30 Mbit/s. Podle dat Seznamu z roku 2017 se 84 % Čechů k internetu připojuje rychlostí nižší než 10 Mbit/s. Tehdy existovaly jen jednotky případů, které mají internet rychlejší, než je 100 Mbit/s.

Telekomunikační trh v Česku je specifický. Působí na něm celá řada menších regionálních operátorů. „Stovky z nich mají jednotky tisíc zákazníků, připojené opticky, ale i bezdrátovými technologiemi. Desítky z nich jsou už velké organizace, velmi profesionální firmy, kterým neustále roste podíl na trhu. Mimochodem právě tyto firmy obsluhují absolutně největší počet domácností připojených plně optickou technologií FTTH/B. Pak jsou to firmy typu UPC, které drží především kabelové sítě založené na koaxiálním kabelu, samozřejmě s velkou optickou páteří a kvalitními službami. Provozovatelé páteřní sítě jsou například ČD – Telematika, Dial Telecom nebo dceřiné společnosti energetických firem. Největší páteřní síť má bývalý státní monopol, společnost CETIN,“ popsal Rejzek.

Připomeňte si: Ministryně průmyslu Marta Nováková zkraje února představila nový plán pro rychlý internet na vesnicích. Video: Redakce Seznam, Seznam Zprávy

S budováním telekomunikací se často pojí složitá administrativa, problémy s pozemky nebo věcnými břemeny.

„Největší problém spatřujeme v rozsáhlé administrativě, která doprovází proces výstavby a zejména pak ve výši věcných břemen,“ uvádí Gáliková.

Podle Rejzka u nás také chybí například dostatečná koordinace staveb mezi sebou. Navíc v současnosti neexistuje databáze projektů financovaných z veřejných peněz, ke kterým je vhodné telekomunikační infrastrukturu přiložit. „V některých případech narážíme na to, že obce zainvestují statisíce korun a nikdo se to ani nedozví. Snažíme se vytvořit osvětu těchto činností směrem k zástupcům obce,“ komentuje situaci obchodní ředitel společnosti AIM Jakub Jánský, která rovněž poskytuje internet.

Další podrobnosti v úvodní reportáži.

Reklama

Doporučované