Hlavní obsah

Překvapení v hloubce 900 metrů. Vědci objevili pod antarktickým ledem život

Foto: British Forces South Atlantic Island (BFSAI)/Corporal Philip Dye

Ilustrační foto.

Reklama

Náhodou objevili život. Vědci chtěli hluboko pod antarktickým šelfem zkoumat půdní usazeniny, místo toho v prostředí, kde život nikdo nečekal, nalezli houbovité živočichy.

Článek

Vědci nečekali, že v nehostinném prostředí, v hloubce 900 metrů pod antarktickým ledem, naleznou život. Ale přece se tak podle výsledků výzkumu, publikovaného v odborném časopise Frontiers in Marine Science, stalo.

Geologové v rámci výzkumu sedimentu ve vzdálenosti téměř 250 kilometrů od otevřeného oceánu vyhloubili pomocí speciální vrtačky s horkým proudem vody vrt, do nějž následně spustili videokameru.

Výčnělky, které jsou na videu vidět vpravo, podle webu NBC zjevně patří mezi houbovce, tvorové nalevo jsou pak podle vědců podobní živočichům, kteří již byli poblíž Antarktidy pozorováni.

Na mořském dně vědci očekávali bahno. Proto zůstali silně překvapení, když narazili na skálu. Zamýšlené vzorky sedimentů se vědcům získat nepodařilo. Kamera však k jejich překvapení ukázala, že ke skále je připevněna celá kolonie „nepohyblivých“ tvorů –⁠ pravděpodobně houbovců a jim příbuzných mořských živočichů.

Houbovci

Do kmenu houbovců se řadí mořští živočichové s vakovitým tělem. Termín byl v českém jazyce zaveden, aby došlo k jasnému odlišení houbovců od říše Fungi. Většina druhů žije přisedle a nepohybuje se, plavou pouze larvy. Houbovci se rozmnožují pohlavně i nepohlavně a živí se filtrováním drobných organismů z vody.

„Pro geology to bylo trochu zklamání,“ uvedl mořský biolog Huw Griffiths pro web The Guardian, který je hlavním autorem publikované studie. „Snažili se tam dostat týdny a nefungovalo to. Pro biology je to zjištění ale úžasné, protože tyto organismy ještě nikdo nikdy neviděl,“ pokračoval Griffiths.

Foto: Twitter.com/Rainmaker1973

Kvůli výzkumu vědci vytvořili nový vrt, do nějž následně spustili videokameru.

Výsledky výzkumu zřejmě jdou proti všem předchozím teoriím ohledně toho, jaké druhy života by hluboko pod šelfovým ledovcem mohly existovat. Aby tvorové pod ledovou krou přežili, museli by se živit drobnými organismy, či materiálem od jiných zvířat nebo rostlin. Rostliny totiž v mořské vodě bez slunečního svitu fotosyntézu provádět nemohou. Skála, na níž vědci živočichy nalezli, je od oceánu vzdálena skoro 250 kilometrů, nejbližší rostliny ale mohou být stovky kilometrů daleko.

Šelfové ledovce

Jde o plovoucí ledové plošiny, pokrývají více než 1,5 milionu kilometrů čtverečních antarktického kontinentálního šelfu. Patří mezi nejméně probádaná místa v Jižním oceánu. Prostřednictvím pouhých osmi vrtů vědci doposud podle NBC prozkoumali plochu o maximální velikosti tenisového kurtu.

„Je to trochu bláznivé. Ani za milion let by nás nenapadlo hledat tam tento druh života, protože jsme si prostě a jednoduše nemysleli, že tam nějaký život bude. Byl to skutečný šok, najít je tam. Ale zatím nemůžeme udělat testy DNA, nemůžeme zjistit, čím se (organismy) živí nebo jak jsou staré. Ani nevíme, zda jde o nové druhy, ale určitě žijí na místě, kde bychom je nečekali, uvedl podle The Guardianu Griffiths.

„Abychom zodpověděli naše otázky, budeme muset najít způsob, jak se k těmto zvířatům a jejich prostředí přiblížit,“ uvedl Griffiths pro NBC a dodal, že se čas na zkoumání a ochranu těchto ekosystémů krátí. Ledovým šelfům totiž kvůli probíhajícím klimatickým změnám hrozí zhroucení.

„Podmínky pro život pod ledovými šelfy existují,“ řekl John Priscu, profesor polární ekologie na Montanské státní univerzitě, který studoval život pod polárním ledem téměř 40 let. „Zdá se, že tvorové připevnění ke skále se tam dostali jako mikroskopické larvy a poté vyrostli do svých dospělých forem,“ prohlásil Priscu pro NBC.

„Nyní bude klíčové zjistit, zda jsou nalezení tvorové podobní těm, které již známe z otevřeného oceánu, nebo se k životu v těchto podmínkách vyvinuli,“ dodal Priscu.

Dosavadní teorie naznačovaly, že života pod ledovými šelfy bude se vzdáleností od slunečního svitu i otevřených moří a oceánů ubývat. Dřívější studie v těchto prostředích objevily ryby, červy, medúzy nebo kril. Očekávalo se však, že organismy, živící se filtrováním drobných organismů z vody, pod ledem nebudou na přežití mít příliš velkou šanci.

Reklama

Doporučované