Hlavní obsah

Premiérský post obhájí, pak ale na Netanjahua čeká obvinění z korupce a slíbená anexe Západního břehu

Pro sestavení vlády potřebuje Benjamin Netanjahu podporu pravicových i krajně pravicových stran.Video: Jolana Humpálová

 

Reklama

Popáté premiérem – tak vypadá výsledek parlamentních voleb pro současného předsedu izraelské vlády Benjamina Netanjahua. I přes těsnou výhru své strany Likud se může premiér pohodlně opřít o svůj blok pravicových stran, který v parlamentu tvoří nadpoloviční většinu.

Článek

Přesvědčivá převaha v parlamentu by mohla Netanjahuovi pomoci ustát i trojí obvinění – z podvodu, korupce a ovlivňování médií. Z těch ho chce obvinit generální prokurátor Avichaj Mandelblit – o svém záměru informoval už na konci února, formálně ale Netanjahua obviní až po volbách.

Za výhru slib anexe

S pokračováním premiérovy desetileté spanilé jízdy ve funkci definitivně mizí naděje na konec izraelské okupace palestinského území. Netanjahu má jiné plány. Před volbami slíbil, že, vyhraje-li, anektuje izraelské osady na Západním břehu Jordánu. Tedy osady, které jsou postavené právě na okupovaném území Palestiny a lidskoprávní organizace i Mezinárodní soudní dvůr je považuje za nezákonné.

„Aby Netanjahu sestavil vládu, potřebuje podporu pravicových a krajně pravicových stran. A mezi jejich klíčové požadavky už dlouhodobě patří anexe osad nebo alespoň některých bloků na Západním břehu,” uvedl pro Seznam expert Jakub Záhora z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. „Ta možnost je nejreálnější za posledních dvacet let,” dodal Záhora. Reakce institucí jako je Mezinárodní soudní dvůr na podobné izraelské výpady bylo podle Záhory možné sledovat už v případě anexe Golanských výšin. „Naprostá většina mezinárodní komunity tento krok odmítá,” řekl. Existence osad je kritizována už od jejich vzniku v 70. letech a jejich včlenění do vnitřního Izraele bude podle něj kritizována ještě tvrději.

„Postoj USA bude asi jiný. Na základě minulých kroků americké administrativy nelze očekávat, že tam bude nějaký odpor,” podotkl Záhora. Podle něj je Trumpova vláda nejvíce proizraelská za celou historii americko-izraelských vztahů.

Druhořadí občané

Arabská menšina, respektive komunita Izraelců s arabským původem, z výsledku voleb nadšená není. Na společenskopolitické pyramidě se nachází až úplně vespod – a vláda v tomto silně pravicovém složení by mohla problém ještě prohloubit. Problém ale měli arabští voliči i s vlastními politickými zástupci.

„Zájem mají jen na penězích a výhře křesla, to je všechno. Včera bylo jasné, že lidé nechtějí volit. Nadřazují své zájmy nad zájmy svých lidí, proto je lidé bojkotovali, já jsem jeden z těch, co volby bojkotovali z tohoto důvodu,” uvedl pro agenturu AP Burhan Zoabi, arabský volič z izraelského Nazaretu.

Podle Jakuba Záhory se situace pro arabskou menšinu s nastupující vládní koalicí ještě zhorší. „Dá se očekávat, že dojde k dalšímu prohloubení statutu druhořadých občanů,” řekl. „Do parlamentu se dostaly strany, které budou pravděpodobně členy vládní koalice, jejíž představitelé mají otevřeně rasistické a protiarabské výlevy.”

Politické ústupky za imunitu

Netanjahuův Likud získal v parlamentu 35 křesel – tedy stejně jako jeho největší vyzyvatel, strana Modrá a Bílá v čele s bývalým náčelníkem generálního štábu Bennym Gancem, který ve středu přiznal porážku s tím, že nejméně milion voličů ukázalo, že chce změnu. „Naši voliči chtěli naději a my jim ji dáme. Přáli si jinou cestu a my jim ji ukázali,” uvedl Ganc.

„Očekává se, že Netanjahu vymění politické nebo i geopolitické ústupky za trestní imunitu před stíháním,” předestřel další premiérovy kroky Záhora. „Vyhlídky pro izraelskou demokracii jsou poměrně bledé,” usoudil.

Reklama

Doporučované