Hlavní obsah

Přerov bude mít po mapě strachu vlastní mapu štěstí, vytvoří ji obyvatelé

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Přerov bude mít po mapě strachu také svou vlastní mapu štěstí. Vytvoří ji obyvatelé města, kteří budou moci během výzkumu do mapy Přerova označovat místa, jež v nich vyvolávají spokojenost, radost nebo hrdost.

Článek

Výzkum je součástí práce studenta geografie Daniela Doležala, který se podílel rovněž na loňské pocitové mapě zaměřené na bezpečnost. Názor Přerovanů může být pro město i zpětnou vazbou, doplnit totiž mohou i případné podněty pro vylepšení zakreslených míst, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

Rychlý a přehledný dotazník je na stránkách města www.prerov.eu k dispozici od pondělí tohoto týdne do středy 15. prosince. Výzkum autora, který pochází z Přerova, navazuje na loňskou mapu strachu. „Když jsem se na začátku jara roku 2020 probíral desítkami negativních zkušeností, emocí a názorů respondentů, byl jsem ze vznikajícího obrazu města, který si malují sami Přerované, trochu nesvůj. Proto jsem možná malinko patrioticky chtěl negacím nastavit zrcadlo, a i v rámci jisté vědecké objektivity zjistit, jak vypadá druhá tvář Přerova,“ uvedl student katedry geografie olomoucké přírodovědecké fakulty.

Výzkum podpořilo i město, podle jeho zástupců měl loňský projekt mezi obyvateli velký ohlas. „Stál jsem u zrodu myšlenky na mapu štěstí, protože mapa strachu solidně rozjitřila emoce místních, ale kladně postavená anketa tu místo neměla. Takže teď ji tu máme a za tenhle protipól jsem rád,“ uvedl náměstek primátora Petr Kouba (ODS). Během zakreslování „kladných“ míst ve městě se navíc respondent může zamyslet, zda by ve své oblíbené oblasti něco změnil či vylepšil. Zástupci radnice tak doufají, že během ankety dostanou od účastníků i seriózní a podnětnou zpětnou vazbu.

Zmapovat pocity obyvatel týkající se bezpečnosti ve městě v takzvané pocitové mapě se rozhodli zástupci města loni v lednu. Z výzkumu vyplynulo, že se ve městě necítí bezpečně 86 procent respondentů. Mapu strachu ovládla podle průzkumu především čtvrť před nádražím, lidé se však začali bát i v lokalitě na Velké Dlážce. Do dotazníku se tehdy zapojilo přes tisíc lidí.

Reklama

Doporučované