Přes 460 tisíc obětí. Přesto chce Bolsonaro pořádat fotbalový šampionát

V pondělí jihoamerická fotbalová konfederace Conmebol překvapivě oznámila, že Brazílie, země s druhým nejvyšším počtem obětí pandemie, bude pořádat mezi 13. červnem a 17. červencem jihoamerický šampionát. „Chtěl bych poděkovat především prezidentu Jairu Bolsonarovi a jeho kabinetu za organizaci turnaje,“ uvedl na svém twitterovém účtu prezident konfederace Alejandro Domínguez z Paraguaye.

Turnaj, kterého se účastní deset jihoamerických zemí, měly původně společně, poprvé ve 105leté historii soutěže, pořádat Argentina a Kolumbie. Jenže Kolumbie přišla o pořadatelství již 20. května, kdy v zemi vypukly rozsáhlé protesty požadující sociální a ekonomické reformy. Argentina aktuálně zažívá další nárůst počtu případů nákazy a zpřísňuje opatření. O víkendu se počet obětí v zemi vyšplhal téměř k 77 tisícům a Argentina se rozhodla „za současných okolností“ šampionát nepořádat, informuje The Guardian.

Generální tajemník fotbalové konfederace uvedl, že Conmebol jednal také s chilskou vládou, kabinet ale odmítl pořádání turnaje kvůli finanční náročnosti. Oznámení o přesunutí šampionátu do Brazílie ale v zemi, která podle kritiků prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho popírání vážnosti situace zaznamenala přes 462 tisíc obětí, vyvolalo pobouření.

Brazilský senátor Renan Calheiros, který vede parlamentní vyšetřování reakce Bolsonarovy vlády na pandemii, označil myšlenku pořádání Copa América za „neuvěřitelnou“. Calheiros vyzval brazilské fotbalisty včetně největší hvězdy Neymara, aby odmítli na turnaji nastoupit, „zatímco jejich příbuzní a známí nadále umírají“. „Chceme tě vyzvat, Neymare. Nesouhlas s turnajem Copa América v Brazílii. Toto není turnaj, který teď potřebuješ hrát. Musíme teď hrát mistrovství v očkovaní,“ cituje Calheirose agentura DPA.

Za „Covu Américu“, tedy „Hrob Ameriky“, pak označil pořádání turnaje v nejzasaženější zemi kontinentu brazilský sportovní novinář Juca Kfouri. „Neexistuje žádný důvod přivést devět jihoamerických týmů a potenciálně i nové varianty viru do jednoho z epicentra pandemie a plýtvat prostředky a pozorností, která by měla být zaměřena na tisíce našich nakažených pacientů,“ napsal ve svém textu Kfouri.

Proti rozhodnutí se ale postavil i soudce brazilského Nejvyššího soudu Ricard Lewandowski. Soudce dal prezidentovi Bolsonarovi pět dní na to, aby poskytl informace týkající se rozhodnutí vlády na poslední chvíli uspořádat zmíněný turnaj. Požadavek Lewandowského byl reakcí na žalobu podanou opoziční Dělnickou stranou, která vzhledem k aktuální situaci v Brazílii veřejně protestovala proti uspořádání turnaje.

V rozhovoru s fanoušky nicméně Bolsonaro uvedl, že celou věc konzultoval s ministrem zdravotnictví Marceloem Queirogou, který souhlasil s tím, že se čtyřtýdenní turnaj může uskutečnit. „Pokud jde o mě a všechny ministry, včetně ministra zdravotnictví, je rozhodnuto,“ cituje Bolsonara agentura Reuters.

S konáním turnaje v Brazílii pak nesouhlasí ani někteří hráči. „Členové kolumbijského národního týmu vyjádřili znepokojení nad změnou místa konání s ohledem na komplikovanou zdravotní situaci v Brazílii,“ uvádí ve svém prohlášení kolumbijský fotbalový svaz. „Rozhodnutí Conmebolu vytváří mezi fotbalisty nejistotu nejen kvůli riziku pro jejich zdraví, ale také kvůli zárukám, které požadují k tomu, aby se mohla uskutečnit normální soutěž,“ stojí v prohlášení. „Zdraví lidí musí mít přednost,“ nechal se podle The Guardian slyšet uruguayský fotbalista Luis Suárez.

Turnaj se měl původně jako fotbalové mistrovství Evropy odehrát v roce 2020, v březnu loňského roku ale Conmebol rozhodl o jeho posunutí na letošek. Turnaje se tak nakonec nezúčastní pozvané země Katar a Austrálie. Deset účastníků je rozděleno do dvou skupin po pěti týmech, ve skupině A se utká obhájce titulu Brazílie s Kolumbií, Ekvádorem, Peru a Venezuelou. Ve skupině B změří síly Argentina, Bolívie, Chile, Paraguay a Uruguay. Šampionát se podle Bolsonara odehraje bez účasti diváků.