Článek
Americký prezident Joe Biden s manželkou Jill dnes navštívili ve Vatikánu papeže Františka. Setkání s hlavou katolické církve trvalo nezvykle dlouho, uvedly tiskové agentury. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papeži za nasazení ve prospěch chudých, František jej poté označil za „dobrého katolíka“ navzdory kritice konzervativních amerických biskupů, kteří Bidena ostře napadají za jeho liberální postoj k potratům.
Schůzka s Bidenem trvala podle italské televize RAI nejméně 90 minut. Vatikán uvedl, že přímé jednání mezi papežem a americkým prezidentem trvalo v knihovně Apoštolského paláce 75 minut. Pro srovnání - papež František jednal v roce 2014 s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou 50 minut a v roce 2017 s prezidentem Donaldem Trumpem 30 minut. Z videozáznamu zveřejněného Vatikánem bylo znát, že audience proběhla v přátelském duchu, papež si s Bidenem opakovaně třásl rukou a oba se usmívali.
Po papeži americká delegace jednala také s vatikánským státním tajemníkem kardinálem Pietrem Parolinem.
Bidena doprovázela do Vatikánu rozsáhlá delegace, ve které byl například ministr zahraničí Antony Blinken. Biden v uplynulých letech navštívil Vatikán několikrát, dnešní návštěva je první od jeho nástupu do prezidentského úřadu.
Bílý dům v tiskovém prohlášení sdělil, že Biden vyzdvihl nasazení papeže Františka v otázce klimatických změn, pandemie covidu-19, distribuce vakcín či spravedlivějšího ekonomického rozvoje po pandemii. Poděkoval mu za úsilí ve prospěch chudých a těch, kteří trpí hladem, konflikty či útlakem. Podle Vatikánu hovořili o politické situaci ve světě, ochraně životního prostředí, řešení pandemie covidu-19 či dodržování lidských práv.
Americký prezident Joe Biden dnes zahájil svou druhou zahraniční cestu od nástupu do Bílého domu setkáním s papežem Františkem ve Vatikánu.
Biden je po Johnu Kennedym teprve druhým praktikujícím katolíkem v čele Spojených států.
V Římě se v sobotu a v neděli zúčastní americký prezident summitu lídrů ekonomicky vyspělých zemí sdružených ve skupině G20. Na poslední dva dny své výpravy pak zamíří na klíčovou klimatickou konferenci COP26 do Glasgow.
Setkání Bidena, jeho manželky Jill a papeže Františka trvalo nezvykle dlouho, uvedly tiskové agentury.
Jednání s Bidenem trvalo podle italské televize RAI nejméně 90 minut. Pro srovnání, papež František jednal v roce 2014 s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou 50 minut a v roce 2017 s prezidentem Donaldem Trumpem 30 minut.
Předpokládá se, že Biden s papežem jednali o klimatických výzvách, boji proti chudobě či reakci na pandemii covidu-19. V těchto tématech mají k sobě totiž oba muži blízko. Agentury také odhadují, že mohlo dojít na situaci v americké katolické církvi. Na snímku čekající lidé na vatikánském náměstí.
Papež považuje klimatické změny za novou civilizační výzvu. Řešení podle něj vede skrze spoluzodpovědnost států na globální úrovni a „obnovenou solidaritu založenou na spravedlnosti".
Tiskové agentury se domnívají, že Biden jednal s papežem také o situaci v americké katolické církvi. Biden je druhým americkým prezidentem katolického vyznání. Prezident je praktikujícím katolíkem a často chodí na mše. Tvrdí také, že víra je jeho osobní záležitostí.
Kvůli svým liberálním názorům ohledně potratů ale Biden čelí kritice konzervativnější části amerických biskupů. Ti chtějí prosadit zákaz podávání svatého přijímání politikům, jejichž názory nejsou v souladu s církevní naukou v otázce potratů, což je i Bidenův případ.
„Drahý papeži Františku, odvážně jste prohlásil, že potrat je vražda. Prosím, konfrontujte prezidenta Bidena ohledně tohoto tématu. Jeho trvalá podpora potratů je totiž ostudou církve a celosvětovým skandálem,“ napsal před schůzkou na twitteru americký biskup Thomas Tobin.
Prezident po audienci řekl, že o tématu interrupcí se nemluvilo. „Mluvili jsme pouze o tom, že je rád, že jsem dobrým katolíkem a že mám dál chodit k přijímání,“ řekl novinářům.
Papež dopoledne přijal i jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ten s papežem jednal o návštěvě na Korejském poloostrově, a to včetně komunistické Severní Koreje, uvedla agentura AP. Mun papeži řekl, že jeho návštěva KLDR i Jižní Koreje by velmi přispěla k usmíření obou korejských států. Pontifex uvedl, že Severní Koreu rád navštíví, pokud dostane z Pchjongjang pozvání.
Mun Če-in papeži daroval kříž vyrobený z ostnatého drátu z hranice na 38. rovnoběžce, která odděluje Jižní a Severní Koreu.
