Hlavní obsah

Prezident musí říct Netanjahuovi dost, vyslechl si Biden od části demokratů

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden.

Reklama

Držet i nadále s Izraelem, nebo vyjádřit podporu Palestincům? Američtí demokraté se v této otázce nedokáží shodnout. Tlak, který vytvářejí různé skupiny uvnitř politické strany, cílí na Bílý dům.

Článek

Část demokratů stojí za dosavadním postojem Spojených států, který kroky Izraele vůči Palestincům ospravedlňují jako sebeobranu. Tuto rétoriku zvolil i demokratický prezident Joe Biden.

Ve straně se ale čím dál hlasitěji ozývá apel na to, aby se USA vůči Izraeli, dlouholetému americkému spojenci, vymezily. A přispěly svým dílem k ukončení krvavých bojů, které se v oblasti rozhořely před více než týdnem.

Nynější konflikt má už stovky obětí. Od jeho počátku zemřelo 215 Palestinců, z toho téměř 100 žen a dětí. Izrael eviduje 12 obětí včetně dvou dětí.

„Prezident musí říct (izraelskému premiérovi) Netanjahuovi, aby přestal,“ uvedl podle listu The Washington Post člen Sněmovny reprezentantů, demokrat z Kalifornie Ro Khanna. Ten patří do liberálního křídla Demokratické strany, jež volá po kritičtějším postoji vůči Izraeli.

V jejich čele je například někdejší Bidenův prezidentský protikandidát Bernie Sanders. Ten pro list The New York Times napsal komentář s titulkem „Na palestinských životech záleží“ – odkázal tak na známé heslo a název hnutí Black Lives Matter.

Foto: Profimedia.cz

Zástupci demokratických progresivistů: Ro Khanna a Bernie Sanders loni při prezidentských volbách.

Šéf Bílého domu volí svá slova velmi opatrně: v úterý znovu „pevně podpořil Izrael a jeho právo bránit se před nerozlišujícími raketovými útoky“. Zároveň vyjádřil i podporu příměří. V pondělí nicméně Bidenova administrativa odmítla zhodnotit, zda je reakce izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy adekvátní vůči riziku, které pro Izrael představuje ozbrojené křídlo hnutí Hamás.

Řada demokratů se na rozdíl od prezidenta neostýchá označit izraelské bombardování Gazy za nepřiměřené. Ačkoliv Biden vyzval k příměří, je to podle nich málo. „Myslím, že jeho vyjádření musí být silnější,“ uvedl zákonodárce Khanna.

Oficiálně spojencem, v soukromí kritikem?

Joe Biden telefonicky hovořil od počátku bojů s izralským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem už třikrát. Naposledy v pondělí. A pozice, v jaké se Bílý dům prezentuje navenek, není možná stejná s tou, kterou zastává při soukromé konverzaci, uvedl deník The New York Times.

Tón, s jakým Biden na osobní úrovni jedná s Netanjahuem, má být podle NYT „poněkud ostřejší“. V pondělí měl prezident podle dvou zdrojů blízkých jednání premiéra varovat, že se kritice izraelských útoků na Gazu nemůže dlouho vyhýbat. Měla tak padnout mnohem ostřejší vyjádření, než s jakými následně Bílý dům oficiálně vystoupil.

Podle expertů na Blízký východ i bývalých amerických činitelů, jež NYT citují, vychází Bidenův postoj z toho, jaké vztahy měly USA a Izrael v minulosti. A nereflektuje zcela současnost. Navíc má mít jeho přístup širší cíle – třeba co se americké zahraniční politiky týče.

Podle někdejšího amerického velvyslance v Izraeli Martina Indyka si hlava Spojených států vyhradila soukromý prostor na to, aby přesvědčila Netanjahua o ukončení útoků na Pásmo Gazy. A to, že USA veřejně podpořily Izrael a „kryly izraelskému premiérovi záda“, mělo zase být nátlakovou taktikou k dosažení příměří.

„To bylo velmi důležité pro moment, který teď nastal. Teď se musí obrátit na Netanjahua a říct mu: ‚Je čas to zabalit‘,“ uvedl podle The New York Times Indyk.

„Modlím se za tvou maminku a babičku“

Prezident v úterý podnikl cestu do továrny na elektrické vozy značky Ford v Dearborn, části Detroitu, kde žije velké části arabskoamerická menšina. Její členové při Bidenově návštěvě protestovali – právě kvůli jeho přístupu vůči Izraeli a nedostatku podpory Palestinců.

Foto: Profimedia.cz

Protesty v Dearborn.

„V této komunitě žiji 30 let. Jsou to velice intenzivní, vášniví a starostliví lidé, kteří nevěřili tomu, že by jejich hlasy neměly být uprostřed války na Blízkém východě slyšet. Protože spousta z nich tam má rodiny a jsou hlubce znepokojeni,“ uvedla kongresmanka z Dearbornu Debbie Dingellová.

Foto: Profimedia.cz

Joe Biden v továrně Ford.

V oblasti prezidenta přivítali místní demokraté včetně Rashidy Tlaibové – první ženy americko-palestinského původu v americkém Kongresu. A zároveň hlasité kritičky americké blízkovýchodní politiky. S Tlaibovou si Biden potřásl rukou a chvíli spolu podle Washington Postu hovořili.

„Modlím se za tvou maminku a babičku, aby byly v oblasti Západního břehu Jordánu v pořádku. Udělám vše, co můžu, pro to, aby byly,“ uvedl v továrně směrem k demokratce palestinského původu Biden.

Reklama

Doporučované