Hlavní obsah

Při stavbě obchvatu Lukavce se našly pozůstatky výrobny dehtu ze 13. století

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Na staveništi budoucího silničního obchvatu městyse Lukavec našli archeologové pozůstatky areálu na výrobu dehtu z druhé poloviny 13. století. Zatím odkryli asi polovinu plochy, kde očekávají nálezy spojené s touto výrobou.

Článek

Průzkum tam bude ještě několik týdnů. „V dosud prozkoumaných částech plochy zachytáváme smýcený les a na jeho místě jednotlivé objekty spojené s výrobou dehtu,“ uvedl archeolog Petr Duffek. V místě, kde trasa nové části silnice protíná Lukavecký potok, našli archeologové pod jeho vedením specifickou technickou keramiku se zbytky dehtu i torzo středověké pece. „Bohužel, není tak dobře zachovaná, abychom přesně rozklíčovali tu technologii. Ale jsme rádi, že jsme ji zachytili. Teď ji v podstatě rozebíráme a zkoumáme dál,“ řekl.

Pro výzkum bude zásadní zachytit, v jakých typech výrobních zařízení se dehet vyráběl. „Pro toto období to mohou být dvouplášťové pece či pro výrobu dehtu upravené milíře,“ uvedl archeolog. Důležitou součástí výzkumu budou například i analýzy uhlíků dřevin z výplně objektů nebo analýza profilu nivy potoka, která pomůže rekonstruovat podobu přírodního prostředí v době provozu areálu.

Dehet byl součástí kolomazi, která sloužila k mazání náprav vozů nebo převodů u složitějších strojů ve mlýnech, pilách či dolech. Samotný dehet se používal k impregnaci dřevěných staveb a tkanin, při zpracování kůže, výrobě barviv i v lékařství. Nálezy spojenými s výrobou dehtu se archeologové v minulých desetiletích zabývali na Křivoklátsku nebo na Příbramsku. Na Vysočině odkrývají areál takové velikosti poprvé. „Tady nám to doplňuje obraz kolonizace, která probíhala ve 12. a 13. století,“ řekl Duffek.

Výroba dřevěného uhlí a dehtu byla ve středověku intenzivní na mnoha místech, u Humpolce ji připomíná název obce Dehtáře. Uhlířství a dehtářství byla řemesla na sebe úzce navázaná a mohli je provozovat titíž řemeslníci. Objekty pro výrobu dehtu podle archeologa nebyly výrazněji zahloubené a bývaly v lesních terénech, kde se moc nestaví. „Proto to asi nezachytáváme,“ řekl.

Stavba obchvatu začala letos zjara, s archeologickým průzkumem harmonogram stavby počítá, uvedl náměstek hejtmana Miroslav Houška (KDU-ČSL). Nová silnice bude dlouhá 2,5 kilometru, stát bude 312,5 milionu korun. Auta by po ní měla začít jezdit příští rok koncem léta. Archeologický průzkum provádí Archaia Brno pro jihlavské Muzeum Vysočiny, spolupracuje s městským muzeem Antonína Sovy v Pacově.

Reklama

Doporučované