Hlavní obsah

Příčina výbuchu ledek. Bejrút není první podobný případ

Foto: Profimedia.cz

Zleva - kráter po výbuchu v čínském Tchien-ťinu, německém Oppau a spoušť po explozi na lodi u přístavu v Texas City.

Reklama

Spojené státy, Německo, Francie nebo Čína, všude tam už došlo k podobné situaci jako v současné době v Libanonu. Často hrálo roli nedodržení bezpečnostních postupů, neopatrnost, v jednom případě se ale mluví i o úmyslu.

Článek

Sklo se sypalo v okruhu 30 kilometrů, exploze byla slyšet až v Mnichově

Zřejmě k největšímu nejadernému výbuchu v dějinách došlo v Německu v továrně na umělá hnojiva v Oppau, dnešním předměstí Ludwigshafenu. Nehoda si vyžádala 507 životů, 1917 lidí se zranilo a přes 7500 jich přišlo o střechu nad hlavou.

Továrna společnosti Badische Anilin- & Soda-Fabrik (BASF) fungující od roku 1913 sloužila během války k výrobě výbušnin, poté se vrátila zpět k zemědělským produktům. Výbuch, ke kterému došlo 21. září 1921, vytvořil ohromný kráter a rozbíjel okenní tabulky v okruhu 30 kilometrů. Výbuch podle tehdejších zpráv pocítili i obyvatelé 300 kilometrů vzdáleného Mnichova.

Vyšetřování příčin výbuchu bylo komplikované, exploze totiž zničila veškeré důkazy a zabila i možné svědky. Přesto existuje alespoň přibližná verze tragické události. K výbuchu mělo dojít v zásobníku chemikálií, kde bylo v tu dobu okolo 4500 tun síranu amonného a dusičnanu amonného. K uvolňování částí této směsi používali dělníci malé nálože schválené odborníky. Před 21. zářím měly proběhnout tisíce podobných odstřelů, v kritický den ale zřejmě došlo k chybnému výpočtu a nálož spustila řetězovou reakci, která následně způsobila obrovskou explozi.

Výbuch v Texasu způsobil menší tsunami, důvodem byla snaha neporušit náklad

Srovnatelně s tragédií v Německu z pohledu počtu obětí i rozsahu působí výbuch lodi SS Grandcamp převážející ledek v americkém Texasu. Exploze přibližně 2300 tun ledku v přístavu v Texas City způsobila rozsáhlý požár a až 4,5metrovou vlnu podobnou tsunami.

Asi v 8 hodin ráno si členové posádky všimli kouře v oblasti uskladněného nákladu, kde bylo uloženo asi 2300 tun hnojiva. Aby se náklad neporušil, posádka se rozhodla nepoužít vodu k uhašení ohně, plameny se pouze neúspěšně pokoušeli udusit. Krátce po deváté hodině se teplota uvnitř nákladního prostoru dostatečně zvýšila, aby způsobila masivní explozi, která byla slyšet až do vzdálenosti 240 km. Výsledný požár zničil přístaviště a zcela pohltil nedaleký závod společnosti Monsanto Chemical Company.

Výbuch má na svědomí životy 400 až 600 lidí, prach vynesený do výšky 600 metrů navíc způsobil pád dvou malých letadel. Oheň se následně rozšířil i na další plavidla, explodovala loď SS High Flyer se zásilkou síry na palubě a ropné tankery v okolí hořely ještě několik dní. Událost připravila dva tisíce lidí o střechu nad hlavou.

Co způsobilo výbuch u Toulouse, není dodnes jasné, spekulovalo se i o teroristech

Přesně 80 let po tragédii v Německu došlo k podobné události v sousední Francii. Ve francouzské továrně na hnojiva společnosti AZote Fertilisant v Toulouse explodovalo asi 300 tun ledku. Při výbuchu zemřelo 29 lidí, 28 dělníků a jeden žák nedaleké školy, stejný počet lidí zamířil do nemocnic s těžkými zraněními. Celkem exploze zranila 2500 lidí.

V době, kdy se svět pomalu vzpamatovával z útoků v New Yorku 11. září, ihned vyvstala otázka, zda za výbuchem nestojí teroristé. Domněnky krátce po začátku vyšetřování podpořil tehdejší ministr životního prostředí Yves Cochet, který navíc za podezřelou osobu označil Hassana Jandoubiho.

Jenže muž zemřel při výbuchu, francouzský státní zástupce navíc zpočátku nedal svolení k prohlídce jeho bytu. Policisté posléze zjistili, že mužova přítelkyně všechny případné důkazy zničila. Kvůli průtahům ve vyšetřování je tak jako důvod exploze vedena nehoda. Událostí se inspirovala neznámá teroristická skupina AZF, která v roce 2004 vyhrožovala bombovými útoky na železnici, k žádným ale nakonec nedošlo.

Nehoda v texaském městečku otřásla i Českem

Desítky budov v jednom z center českých emigrantů na americkém kontinentu srovnal se zemí v dubnu 2013 výbuch místní továrny na hnojiva. Otřesy po výbuchu cítili obyvatelé měst i ve vzdálenosti 75 kilometrů od texaského městečka West. Při explozi zemřelo patnáct lidí, přes 160 jich bylo zraněno. Vše způsobil výbuch nádrží s dusičnanem amonným, které explodovaly půl hodiny po začátku požáru celé továrny. Důvodem, proč k neštěstí došlo, byla nedostatečná bezpečnostní opatření.

Většina obyvatel třítisícové obce jsou potomci českých emigrantů do Spojených států, ti tak jako třetí nebo čtvrtá generace tvořili velkou část obětí výbuchu, šlo především o zasahující hasiče. Na české stopy lze v městečku narazit na každém kroku, například místní čerpací stanice nese jméno olympijského vítěze Emila Zátopka. Starostou v době tragédie byl Tomas Muska, mezi běžná příjmení v obci patří například Brezina, Kucera či Kolar. Nejznámější rodáci jsou dva baseballoví hráči Cliff Bartosh a Scott Podsednik. Česká jména nesou i místní sídla, najdeme zde tak například Dubinu, Hostyn, Prahu nebo Nechanitz.

Po výbuchu v čínském přístavu přišla cenzura i mazání celých webů

Pět let před událostmi v Bejrútu došlo k sérii explozí v čínském Tchien-ťinu. Přístav ve Žlutém moři zničila 12. srpna 2015 série explozí, která vyvrcholila detonací 800 tun dusičnanu amonného, tedy ledku. Přístav a jeho okolí hořely ještě několik dní, a výbuchů tak přibývalo, 15. srpna došlo k dalším osmi explozím. Nehoda si vyžádala 173 obětí, 797 lidí výbuchy zranily.

Vyšetřování, proč k nehodě došlo, skončilo následující rok v únoru. Podle oficiální verze exploze způsobila přehřátá nádoba se suchou nitrocelulózou. Podle zahraničních médií byla v přístavu opakovaně porušována bezpečnostní nařízení a chemikálie se neskladovaly v nařízené vzdálenosti od obydlených oblastí. Místní obyvatelé navíc nebyli o případných rizicích informováni.

Média o události mohla informovat pouze pod tvrdou cenzurou, která se nevyhnula ani internetu. Čínská vláda blokovala veškeré příspěvky obsahující slova „Tianjin“ a „explosion“. Podle Reportérů bez hranic dokonce nechala zrušit některé zpravodajské weby, které podle vlády o události informovaly nepravdivě.

Reklama

Doporučované