Článek
Pro Andreje Babiše a Agrofert by to byl zásah. Auditoři Evropské komise, kteří v konečné zprávě podrobně rozebrali Babišův střet zájmů, dospěli také k závěru, že založení svěřenských fondů mohlo být od počátku neplatné. Premiér by se tím bez jakýchkoli pochybností ocitl mimo zákon a jeho firmy natvrdo bez dotací. První žaloby proti Babišovým fondům už jsou na soudech, jejich „vygumování“ ale není vůbec snadné.
Podle názoru auditorů Evropské komise převedl Andrej Babiš své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ve skutečnosti však přes fondy dál Agrofert ovládal a v konfliktu zájmů tak zůstal.
V „alternativním“ zdůvodnění, kterým doplnili argumenty o porušování zákona o střetu zájmů premiérem, se autoři zprávy odvolávají na vybrané pasáže z českého občanského zákoníku. Podle těchto paragrafů je neplatné každé jednání, které odporuje dobrým mravům nebo zákonu. Soud pak může o neplatnosti takového jednání rozhodnout i kvůli narušení veřejného pořádku.
V případě Babišových fondů pak auditní zpráva tvrdí, že převod majetku se udál v rozporu s dobrými mravy i veřejným pořádkem. Podle analýzy dal Babiš přednost svému soukromému prospěchu před veřejným zájmem, který mu přikazoval, aby se úplně vzdal kontroly nad podnikáním.
Co by se stalo, kdyby soud prohlásil založení fondů za neplatné? „Znamenalo by to de facto, že majetek nebyl vyčleněn pod správu fondů, a tudíž by se vlastníkem majetku stal opět Andrej Babiš,“ popisuje Marek Nechvátal ze společnosti Moravia Trust, která se zabývá zakládáním a správou svěřenských fondů.
Co říká občanský zákoník o neplatném jednání
§ 580
Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
§ 588
Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Pokud bruselští úředníci chtěli dát návod, jak problém s Babišovým střetem zájmů rázně vyřešit, nastavili laťku hodně vysoko. V Česku se jednak zatím nestalo, aby soud svěřenský fond zrušil tím, že označil jeho vznik za neplatný. U Babišových fondů je pak problém, že nemá kdo podat žalobu.
Jednoduše vyjádřeno, nikomu mimo lidi zapojené do fondu není nic do toho, co se děje uvnitř soukromé organizace. „Neseženete nikoho, kdo by mohl mít aktivní legitimaci,“ řekl pro Seznam Zprávy jeden z tuzemských expertů na svěřenské fondy Luboš Tichý, který vede Centrum právní komparatistiky na Právnické fakultě UK. Podle něj by se v tomto případě mohla uplatnit snad jen žaloba ve veřejném zájmu, kterou však český právní řád neumožňuje.
Ze stejného důvodu od žaloby upustila také organizace Transparency International, která na Babišův střet zájmů upozornila Evropskou komisi. „Z procesního hlediska je skoro nemožné dosáhnout toho, aby se takovou žalobou soud zabýval,” myslí si Jan Dupák, právník Transparency International.
První pokus o soudní zrušení Babišových svěřenských fondů se už nicméně rozběhl. Od října leží na soudech žaloby, které podal senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht, někdejší Babišův první náměstek na Ministerstvu financí a nyní jeho ostrý kritik. V obou případech požaduje, aby soud označil založení fondu za neplatné.
V některých argumentech jde Wagenknecht ještě dál než právníci Evropské komise. Zákon sice dovoluje, aby tentýž člověk figuroval ve svěřenském fondu jako zakladatel i obmyšlený (ten, komu plynou z hospodaření fondu výhody), senátor však upozorňuje na omezení, podle něhož nikdo nesmí jmenovat obmyšleného pro vlastní zisk. Právě to podle něj Babiš udělal, když instaloval do této funkce sebe.
O Wagenknechtových žalobách budou v první instanci rozhodovat dva různé okresní soudy ve Vsetíně a na Praze 8. Senátor totiž žaloby podal podle doručovacích adres fondů, což jsou bydliště správců fondů – šéfa Agrofertu Zbyňka Průši a právníka skupiny Alexeje Bílka. Ani jeden ze soudů zatím nevypsal první jednání.
Projděte si předběžnou verzi auditu Evropské komise v exkluzivním českém překladu:
Audit_Strana 1
Audit_Strana 2
Audit_Strana 3
Audit_Strana 4
Audit_Strana 5
Audit_Strana 6
Audit_Strana 7
Audit_Strana 8
Audit_Strana 9
Audit_Strana 10
Audit_Strana 11
Audit_Strana 12
Audit_Strana 13
Audit_Strana 14
Audit_Strana 15
Audit_Strana 16
Audit_Strana 17
Audit_Strana 18
Audit_Strana 19
Audit_Strana 20
Audit_Strana 21
Audit_Strana 22
Audit_Strana 23
Audit_Strana 24
Audit_Strana 25
Audit_Strana 26
Audit_Strana 27
Audit_Strana 28
Audit_Strana 29
Audit_Strana 30
Audit_Strana 31
Audit_Strana 32
Audit_Strana 33
Audit_Strana 34
Audit_Strana 35
Audit_Strana 36
Audit_Strana 38_1
Audit_Strana 38
Audit_Strana 39
Audit_Strana 40
Audit_Strana 41
Audit_Strana 42
Audit_Strana 43
Audit_Strana 44
Audit_Strana 45
Audit_Strana 46
Audit_Strana 47
Audit_Strana 48
Audit_Strana 49
Audit_Strana 50
Audit_Strana 51
Audit_Strana 52
Audit_Strana 53
Audit_Strana 54
Audit_Strana 55
Audit_Strana 56
Audit_Strana 57
Audit_Strana 58
Audit_Strana 59
Audit_Strana 60
Audit_Strana 61
Audit_Strana 62
Audit_Strana 63
Audit_Strana 64
Audit_Strana 65
Audit_Strana 66
Audit_Strana 67
Audit_Strana 69
Audit_Strana 69_1
Audit_Strana 70
V Česku už existuje případ, kdy soud právoplatně zneplatnil převod majetku do svěřenského fondu. Šlo však o specifickou situaci. Zadlužená žena převedla majetky do svěřenského fondu v době, kdy už proti ní běžela exekuce. Krajský soud v Českých Budějovicích se v květnu 2017 usnesl, že chtěla se svým majetkem dál disponovat a převod majetku do fondu zneplatnil a postavil se na stranu insolvenčního správce. Vrchní soud pak loni v dubnu rozhodnutí potvrdil.
Občanský zákoník také počítá s možností „úředního“ zrušení svěřenského fondu, a to tehdy, je-li „nemožné nebo obtížně dosažitelné“ dosažení jeho účelu, zejména kvůli neznámým nebo nepředvídatelným okolnostem. To však u Babiše nepřipadá v úvahu. Hlavními účely jeho fondů jsou jednoduché a zřejmé – správa vložených akcií a ochrana premiérových zájmů.
S přispěním Vojtěcha Blažka